Sobota, 28. května, 2022

Zpráva Rady Evropy kritizuje ČR: Ministr financí rozhodl o funkcionáři soudu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Celkem třikrát hovoří zpráva Poradní rady evropských soudců při Radě Evropy o situaci justice v České republice. Poprvé o rozhodnutí nejmenovat soudce Jana Sváčka, který uspěl ve výběrovém řízení, podruhé o absenci soudcovské rady v ČR a potřetí o sporu soudců s českým státem o platy u Ústavního soudu.

Člen Poradní rady evropských soudců za Českou republiku dne 29. května 2015 oznámil, že vláda neuznala ani omezená pravidla pro podíl justice na procesu jmenování.
Jako zásadní příklad uvádí v bodu 15 rozsáhlé zprávy okolnosti nejmenování Jana Sváčka místopředsedou Vrchního soudu v Praze, ačkoliv ten zvítězil ve výběrovém řízení: „Vůdce nejsilnější politické strany a ministr financí rozhodl, že úspěšný kandidát vzešlý z výběrového řízení na funkci místopředsedy Vrchního soudu nemá být do této funkce jmenován. Ministr spravedlnosti rozhodl ho nejmenovat,“ popisuje zpráva doslova počínání ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který se veřejně vyjádřil v neprospěch Jana Sváčka a tehdejší ministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková pak se jmenováním Sváčka tak dlouho vyčkávala, až ten se rozhodl svoji kandidaturu stáhnout. Exministryně se ke zprávě Rady Evropy nyní nechtěla vyjadřovat.
Ministerstvo spravedlnosti zastupoval ve výběrové komisi tehdejší náměstek Válkové a dnešní ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který podle informací České justice „oznámkoval“ bývalého dlouholetého předsedu Městského soudu v Praze ostentativně nulovým počtem bodů.

Další informace o České republice se nachází v bodě 61 Zprávy: „V situační zprávě z roku 2013 byla zmíněna absence Soudcovské rady v České republice. Člen Rady evropských soudců za Českou republiku prohlásil dne 29. května 2015, že od roku 2013 nedošlo k žádnému pokroku v této věci. Česká republika stále nemá žádnou formu soudcovské samosprávy. Nový ministr spravedlnosti dokonce rozpustil komisi pro její založení,“ píše se ve Zprávě.

Jedinou pozitivní zmínkou z České republiky pak je zpráva o situaci v platech soudců. „Jedním z pozitiv vývoje může být označen úspěch soudců se stížností proti státu, kdy Nejvyšší soud rozhodl, že krácení jejich platů bylo nezákonné. Platy soudců se zvýšily a stát jim musí vrátit část peněz, která jim nebyla vyplacena. Politici (a novináři) využili tuto příležitost k rozsáhlým útokům na soudce,“ píše se ve zprávě, která už nezohledňuje další vývoj v této záležitosti.

Zpráva je sestavována na základě informací členů Poradní rady evropských soudců při Radě Evropy z jednotlivých členských zemí, kdy tito národní členové mají za úkol podle osnovy popsat situaci v postavení a nezávislosti soudců, narušování standardů co se týče Soudcovské rady, krácení platů, nedostatek zdrojů, porušování principu res judicata – rozhodnutí soudce ostatními mocemi ve státě nebo například neúčinnosti soudních rozhodnutí. Dále se Zpráva zabývá vztahem soudců a médií, etickým kodexem soudců nebo porušování práva soudců na svobodné spolčování, ale také přístupem k justici a její důvěryhodností.

Rozsáhlá zpráva o stavu justice v jednotlivých členských zemích Rady Evropy byla přijata na plenárním zasedání Rady evropských soudců v Londýně už v polovině října 2015. Bezkonkurenčně nejrozsáhlejší a nejvarovnější pasáže se týkají justice na Ukrajině.

Podle seznamu členů Poradní rady evropských soudců při Radě Evropy funkci člena za Českou republiku v současnosti zastává soudce Vrchního soudu v Praze Jiří Lněnička.

(ire, epa)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY