Německo chce vyhostit 400 tisíc osob, většina jich v zemi přesto zůstane

Představa Merkelové o tureckých kvótách na uprchlíky, kteří by měli být rozváženi po celé Evropě se setkala s odporem Foto: Facebook

Německo odhaduje, že do konce tohoto roku zamítne žádost o azyl 400 tisícům cizinců. Nárok na azyl mají podle německé Ústavy pouze 2% žadatelů, podle Ženevské konvence je to jen třetina. Důvodem pro udělení azylu není občanská válka ani chudoba. Většina vyhoštěných v Německu přesto zůstane. Bavorsko zveřejnilo dopis Horsta Seehofera Merkelové.

Informace o počtu budoucích vyhoštěných vyplývá z interního dokumentu parlamentní frakce CDU/CSU, který se exkluzivně podařilo získat deníku Die Welt.

V dokumentu mluvčí CDU oznamuje, že se podařilo ze státního rozpočtu získat pro každého odmítnutého žadatele o azyl částku 670 euro, což činí náklady ve výši 268 milionů eur. Z toho vyplývá, že Německo počítá s tím, že azyl neudělí celkem 400 tisícům osob. Podle deníku Die Welt je předmětná částka určena na náklady spojené s deportací cizinců.

Podle deníku Die Welt jde o reálný počet osob vzhledem k tomu, že spolkový úřad pro migraci musí letos zpracovat ještě 600 tisíc starých žádostí kromě pravděpodobně dalších stovek tisíc nově příchozích. To ovšem neznamená, že Německo skutečně 400 tisíc cizinců vyhostí, právě naopak. Žadatelé obvykle v zemi zůstávají prostřednictvím dalších žádostí o azyl, žalob u soudů nebo s využitím církevního azylu. Rovněž je nutno počítat s tím, že země musí na svém území strpět i osobu se zamítnutou žádostí o azyl ze zdravotních nebo rodinných důvodů.

Způsob, jakým cizinci, kterým byl zamítnut azyl, po mnoho let nebo navždy zůstávají v EU. Česká justice již dříve informovala. Stát musí podle tzv. návratové směrnice zaručit vyhoštěnému soudní přezkum rozhodnutí o vyhoštění a nesmí osobu vyhostit z důvodu zájmu dítěte, zachování rodinného života nebo ze zdravotních důvodů. Podle směrnice EU je vyhoštění cizince v některých případech nemožné.

Nárok na azyl mají podle článku 16 a německé Ústavy pouze osoby politicky pronásledované a těch jsou pouhá 2%. Mnohem více příchozích žadatelů o azyl je přesvědčeno, že je porušována jejich lidská důstojnost a jsou žadateli o azyl podle Ženevské konvence, takových je 30% uvádí deník Die Welt.

Němci rozumí azylovému právu jak Miloš Zeman

Podle Ženevské konvence se uprchlíkem nazývá výhradně taková osoba, která prokáže oprávněné obavy z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, příslušnosti k sociální skupině nebo politického přesvědčení, upozorňuje deník Die Welt. „Důvodem pro udělení azylu nejsou situace jako chudoba, přírodní katastrofy, nedostatečné vyhlídky do budoucnosti nebo dokonce občanská válka,“ uvádí deník Die Welt.

Na předmětné ustanovení Ženevské konvence tento týden upozornil kromě Němců také český prezident Miloš Zeman. Čeští právníci mu však vzkázali, že tomu nerozumí: Podle evropského práva stačí, že člověk utíká z ozbrojeného konfliktu, nemusí mít s politikou nic společného,“ řekl ČTK Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Podle něj tak „pan prezident jako obvykle nemá pravdu“.

Také advokát Pavel Čižinský má zcela jiný názor. Podle jeho slov pro ČTK by prezidentovo tvrzení zjednodušeně mohlo platit pro úmluvu z července 1951, od té doby se ale mezinárodní humanitární právo vyvinulo a rozšířilo. Podle evropské směrnice i českého azylového zákona tak mají na ochranu nárok i civilisté, kterým kvůli násilí v ozbrojených konfliktech hrozí smrt, uvedl podle ČTK advokát Pavel Čižinský.

Německá vláda se dohodla na tom, na čem se dohodla loni

Spolková vláda se v koalici tento týden dohodla na akcích k omezení přílivu cizinců do země včetně sjednocování rodin nejdříve po dvou letech a neudělování azylu osobám z Maroka, Alžíru a Tunisku. „Vláda se dohodla na tom, na čem se dohodla už loni 6. listopadu,“ komentuje dohodu německý tisk s tím, že nová pravidla nikdy nevešla v život.

Tentokrát však visí nad spolkovou vládou dopis bavorského premiéra Horsta Seehofera, ze kterého vyplývá, že pokud německá vláda nepřikročí k akci, Bavorsko na ni podá žalobu u Spolkového ústavního soudu. Horst Seehofer v dopisu upozorňuje na porušování Ústavy a evropských pravidel pro přistěhovalce a azylanty ze strany spolkové vlády a rovněž upozorňuje na tragickou situaci Bavorska přehlceného žadateli o azyl. K dopisu je přiloženo právní stanovisko bývalého ústavního soudce Uda di Fabia.

Celý dopis Seehofera Merkelové si můžete prohlédnout zde.

Irena Válová