Někteří advokáti úmyslně podají kontrolní hlášení DPH bez údajů. Prolomili bychom mlčenlivost, tvrdí

Podle zákona vzniká nyní povinnost uhradit pokutu 1000 korun, pokud plátce DPH podá kontrolní hlášení pozdě Foto: archiv

K dnešnímu dni Finanční správa eviduje 70.000 podaných kontrolních hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH), z toho zhruba 4000 byly podány ve špatném formátu a struktuře. „Někteří advokáti a daňoví poradci své kontrolní hlášení DPH v rozsahu požadovaném finanční správou České republiky nepodají úmyslně,“ řekl České justici zástupce Unie daňových poradců Tomáš Hečko.

Unie daňových poplatníků upozorňuje na skutečnost, že stát nemůže bez zákonného zmocnění prolamovat mlčenlivost advokátů a daňových poradců. Ta je, jako neopominutelná součást práva na právní pomoc, chráněna druhým odstavcem článku 37 Listiny základních práv a svobod. Kontrolní hlášení však požaduje sdělení o tom, od koho byly právní služby přijaty, případně komu byly právní služby poskytnuty, je-li alespoň jednou ze stran tohoto vztahu plátce DPH.

„Ústavně garantovaná povinnost mlčenlivosti může být omezena výhradně zákonem. Kontrolní hlášení tento požadavek nesplňuje, když o prolomení rozhoduje úředník či IT technik finanční správy, a to prostým zavedením kolonky do formuláře vyvěšeného na internetu,“ uvedl advokát
a předseda Unie daňových poplatníků ČR, Ondřej Lichnovský. „Příkaz prolomit profesní mlčenlivost nelze vydat svévolně prostřednictvím nějakého formuláře, takové omezení povinnosti mlčenlivosti musí mít jednoznačnou oporu v zákoně. Proto považujeme za povinnost každého advokáta a daňového poradce chránit právo svých klientů, a tyto údaje bez souhlasu klienta neuvést. Nedojde-li ke změně právních předpisů, já osobně v tomto rozsahu povinnost podat kontrolní hlášení bez souhlasů mých klientů dobrovolně nesplním,“ dodal Lichnovský.

Unie daňových poplatníků se v tomto názoru opírá o závěry Ústavního soudu, který v záležitosti profesní mlčenlivosti v minulosti opakovaně došel k obdobným závěrům, když uvedl, že „povinnost mlčenlivosti je základním předpokladem pro poskytování právní pomoci a tím i nezbytnou podmínkou fungování demokratické společnosti. Výkon profese advokáta vychází z důvěrného vztahu mezi advokátem a klientem a z důvěry klienta v mlčenlivost advokáta. Ústavní soud již dříve konstatoval, že se nejedná v žádném případě o jakousi výsadu advokáta, která by měla založit vynětí z obecně platného a závazného právního řádu, ale že jde o povinnost uloženou advokátovi v zájmu jeho klientů a pro jejich ochranu.“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 28. srpna 2009, sp. zn. II. ÚS 2894/08, č. 191/2009 Sb. n. u. ÚS).

V minulých dnech Unie daňových poplatníků navíc upozornila na to, že podání kontrolního hlášení skrze elektronický formulář nebo datovou schránkou nemá oporu v českém právním řádu. „Elektronická komunikace se všemi úřady je v českém právním řádu obecně upravena zákonem o archívnictví a spisové službě, přesněji navazující vyhláškou Ministerstva vnitra č. 259/2012 Sb. V ní je jednoznačně uvedeno, že za elektronickou adresou podatelny se považuje adresa elektronické pošty, tedy e-mailová adresa,“ uvedl k tomu tehdy předseda Unie daňových poplatníků ČR, Ondřej Lichnovský. „Citovaná vyhláška říká, že komunikace skrze elektronický formulář nebo datovou schránkou je s to být pouze další možností elektronické komunikace.  Tu však zákon o DPH nezná a nepřipouští, když striktně vyžaduje podání kontrolního hlášení skrze elektronickou adresu podatelny (e-mailem).“

Zavedení kontrolního hlášení je v zákoně od ledna 2015 s odloženou roční účinností. Kontrolní hlášení k DPH jsou jedním z nástrojů, které mají zabránit daňovým únikům. Firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, bude lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH. Fyzické osoby mohou přiznání podávat měsíčně nebo čtvrtletně. Celkově se kontrolní hlášení týká zhruba 500.000 poplatníků.

(epa)