Pavel Rychetský: Není správné, aby menšina znemožnila a trvale blokovala zákonodárný proces

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Foto: archiv

V demokratickém státě není možné, aby menšina zcela znemožňovala a trvale blokovala zákonodárný proces. Ústavní soud musí chránit menšinu, ale musí také ctít právo většiny rozhodovat. V debatě o principech rozhodování parlamentu to dnes uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Informací, že příštím předsedou Soudu má být Josef Fiala byl Pavel Rychetský zaskočen: To je novinka, řekl.

Předmětem pořadu Otázky Václava Moravce byly mimo jiné ústavní stížnosti na zákon o kontrolním hlášení i avizovaná stížnost na porušení jednacího řádu poslanecké sněmovny Parlamentu ČR při projednávání zákona o elektronické evidenci tržeb. Stížnost na protiústavnost zákona o kontrolním hlášení před dvěma měsíci podalo 21 senátorů, kteří žádají zrušení zákona a Ústavnímu soudu navrhují přednostní projednání této stížnosti.

Podle Pavla Rychetského o přednostním projednání musí rozhodnout všech patnáct soudců. „Každý rok rozhoduje Ústavní soud čtyři tisíce stížnosti a téměř každý návrh je doprovázen žádostí o přednostní projednání,“ uvedl Pavel Rychetský. „Ústavní soud nemůže zasednout a jednat. Musíme žádat o stanovisko poslaneckou sněmovnu, senát i vládu, což trvá tři měsíce,“ vysvětlil Rychetský, jak se odehrává procedura. Na argument stěžovatelů, že zákon o kontrolním hlášení se týká velkého množství lidí, řekl, že je vždy nutné srovnávat s ostatními stížnostmi, neboť i ony mají pádné důvody.

Nedostatek kultury nenahradí změna Ústavy
Co se týče stížnosti na porušení jednacího řádu při projednávání zákona o elektronické evidenci tržeb, uvedl předseda Ústavního soudu, že žádný z patnácti soudců se jí nebojí, protože nejde o ideologický střet.

Pavel Rychetský se rovněž vyjádřil k návrhu na změnu Ústavy, který čítá 43 stran a opakovaně vyjadřoval zklamání, že nedochází k širší akademické diskusi a k veřejné debatě. Otázkou podle předsedy Ústavního soudu rovněž je, zda je právě nyní nutné měnit Ústavu: „Je to dostatečně odolný základní právní dokument pro to, aby Česká republika byla právní stát,“ řekl. Úlohou Ústavního soudu je pak podle něho dovysvětlovat Ústavu v čase. Za problém považuje fakt, že kdykoli vznikne konflikt mezi ústavními institucemi, tak se k jeho řešení hledá normotvorná cesta. „Nedostatek politické kultury nespraví Ústava. Parlament je od toho, aby vedl dialog, není o přetahování nebo hádky přes média,“ řekl Pavel Rychetský.

Parlament není Konvent ani Nejvyšší rada Sovětů
Na dotaz redaktora Václava Moravce, jak mají mít občané úctu k právu, když sami poslanci porušili jednací řád, uvedl Pavel Rychetský, že existují země, kde nemají daná pravidla jednání v parlamentu, avšak v čase je v parlamentech tendence přijímat nějaká sebeomezení. Kam může dospět neomezeně mocný parlament, uvedl na příkladu francouzské revoluce: „Národní shromáždění – Konvent – nakonec začalo popravovat.“

Sám Pavel Rychetský by souhlasil s některými změnami, co se týče parlamentních procedur. V parlamentní demokracii předkládá zákony vláda. V České republice to funguje tak, že zákon projde prvním čtením a zmizí respektive ve druhém čtení se zpracuje komplexní pozměňovací návrh a vláda je nakonec ráda, když z původního návrhu zbude aspoň něco. „Není správné, aby menšina zcela znemožnila a trvale zablokovala zákonodárný proces. Ústavní soud musí chránit menšinu, ale musí také ctít právo většiny rozhodnout,“ řekl Pavel Rychetský.

Na druhou stranu podle předsedy Ústavního soudu není ani parlament všemocný. To byl pouze Nejvyšší sovět Sovětského svazu, řekl a citoval ustanovení ústavy: Podstatné náležitosti demokratického státu nelze měnit:

Soudci stále nemají svůj orgán
Podle dalších slov Pavla Rychetského ve všech návrzích na změnu Ústavy trvale chybí soudcovská rada. „Ústavní soud mnohokrát judikoval v souvislosti se zákonem o soudech a soudcích neexistenci reprezentativního orgánu soudní moci – soudcovské rady,“ řekl.

V diskusi, zda dlouhodobě nejde o odvetu za soudcovský lobysmus a ze strany prezidenta za odmítnutou stížnost n služební zákon, řekl Rychetský, že každý, kdo je neúspěšný se svým návrhem, neprojevuje nadšení nad soudem a Soud zažil i situaci, kdy jistý prezident vykřikoval do médií velmi silná slova. „Helmut Kohl ovšem o německém Ústavním soudu říkal věci, které vůbec nelze opakovat. Je to úděl Ústavního soudu. Rozhodujeme čtyři tisíce stížností ročně a přesto dostávám denně pobouřené maily, ať zahájím kárné řízení se soudci. Je to pochopitelné. Ústavní soud je nejvyšší instancí a ani Štrasburk nemůže jeho rozhodnutí zrušit, pouze konstatovat porušení Úmluvy a rozhodnout o satisfakci,“ řekl Pavel Rychetský.

Josef Fiala předsedou Ústavního soudu? To je novinka.
V souvislosti s koncem mandátu Pavla Rychetského oznámil redaktor Václav Moravec, že prezident uvažuje jmenovat příštím předsedou Ústavního soudu soudce Ústavního soudu Josefa Fialu, přestože Rychetský si přál, aby jeho nástupcem byl Josef Baxa.

„To je novinka. Je to ale v kompetenci prezidenta vybrat si z patnácti soudců. Otázka je, zda tento model je pro náš soud vhodný. Některé soudy volí předsedu ze svého středu. To je ale zcela jiná koncepce, například předpokládá delší mandát,“ řekl Pavel Rychetský.

K replice redaktora Moravce, že Josef Baxa se stal pro prezidenta Zemana nepřijatelným poté, co prezidentovi byla zamítnuta stížnost na služební zákon, řekl: “To je novinka, že je někdo nepřijatelný. Nezabývám se tím, co bude za dva roky. Posedlost médií touto otázkou mě zlobí. Nemáme dobře založený koncept Ústavního soudu. Každých deset let se Soud vyprázdní a přijdou noví soudci, kteří jsou všichni sólisté. Je to jako vyprázdnit orchestr. Judikatura i dogmata se vytvářejí dlouhou dobu, tato práce nemá analogii a být soudcem Ústavního soudu trvá čas,“ řekl. Poté ovšem dodal, že ti, kdo Soud zakládali, neměli mnoho možností. „Havel neměl jinou možnost sestavit jiný soud podobně jako Klaus,“ řekl. Josef Fiala je posledním jmenovaným soudcem Ústavního osudu a z hlediska délky odslouženého mandátu je u Soudu nový.

(ire)