Šabatová žádá Ústavní soud o zrušení minimální mzdy pro invalidy

Ombudsmanka Anna Šabatová (uprostřed) Foto: Facebook

Přestože současná vláda mnohokrát zdůrazňovala význam minimální mzdy jako jednoho ze základních pilířů spravedlivého odměňování pracujících, sama se tím zcela neřídí. Její platné nařízení totiž stanovuje nižší minimální mzdu pro ty zaměstnance, kteří současně pobírají invalidní důchod. Podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové chybí k rozdílnému stanovení minimální mzdy jakýkoliv racionální důvod a ve své podstatě je diskriminační. Proto právě dnes podala návrh ústavnímu soudu, aby příslušný paragraf vládního nařízení zrušil.

O alespoň minimální mzdě si na výplatní pásce mohou nechat zdát možná desetitisíce zaměstnanců v České republice, přestože jim to garantuje zákon. Invalidé tam ve srovnání se svými zdravými spolupracovníky najdou od 1. ledna o 600 korun méně a zákon přitom porušen není, nižší minimální mzdy i částky v ostatních platových třídách pro osoby pobírající současně invalidní důchod stanovuje vládní nařízení. To aktuální platí od začátku letošního roku, rozdílné mzdy ale platily v posledních deseti letech téměř vždy. „Tato nerovnost nemá žádný racionální důvod, jde o chybné pochopení smyslu invalidního důchodu“, zdůraznila dnes veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Musí dostávat za práci stejně jako zdravý člověk

Podle ní panuje mezi některými zaměstnavateli i politiky představa, že mzda u handicapovaných osob pouze doplňuje příjem z invalidního důchodu, a proto nemusí být ve stejné výši, jako u zdravých zaměstnanců. „Ve skutečnosti je ovšem invalidní důchod kompenzací za horší uplatnění na trhu práce, zaměstnanec nemůže kvůli handicapu řadu profesí vůbec vykonávat. Pokud ale dělá stejnou práci, jako zdravý člověk, nemůže za ní dostávat méně, to je jasné porušení zákoníku práce i antidiskriminačního zákona,“ dodává garantka tohoto tématu v Kanceláři veřejného ochránce práv (KVOP) Eva Nehutková.

Praxe je podle ombudsmanky zcela odlišná. „Před časem jsme se zabývali například podmětem pracovnice bezpečnostní agentury z Olomouckého kraje, která vykonávala stejnou práci, jako zdraví zaměstnanci, přesto dostávala nejen nižší mzdu, ale ještě větší rozdíl byl v prémiích“, popisuje právník KVOP Jiří Šamánek jeden z případů, které šetřil.

Právě bezpečnostní služby zaměstnávají často přednostně právě osoby pobírající invalidní důchod, platí jim ale výrazně méně, zaměstnanci se přitom bojí ozvat, aby nepřišli i o to, co dostávají. „Dali jsme proto podmět inspektorátům práce, aby věnovaly zvýšenou pozornost tomu, zda zaměstnavatelé při odměňování invalidních zaměstnanců dodržují zákoník práce.“ Ani to ale nemusí pomoci – KVOP zaznamenala případ, kdy po výtkách inspektorátu zaměstnavatel invalidním důchodcům formálně snížil úvazek, ve skutečnosti ale nadále museli pracovat stejně jako zdraví kolegové, to už je ovšem jednoznačné porušení zákoníku práce.

MPSV: Jde o ochranu postižených zaměstnanců

Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje rozdílnou výši minimálních mezd ochranou postižených zaměstnanců, to je ale podle Šabatové velmi sporné: „Už proto, že se týká jen těch, kteří pobírají invalidní důchod, nikoliv všech handicapovaných. Navíc ochranný prvek nesmí jít k tíži postiženého. Že to tak nefunguje, prokázal jasně rok 2013, kdy sedm měsíců nebyla minimální mzda zaměstnanců s invalidním důchodem redukována, přesto k žádným dramatickým změnám na trhu práce nedošlo“.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) přislíbila, že od roku 2017 by měla být výši minimální mzdy skutečně pro všechny stejná, ombusmanka se přesto rozhodla svěřit spor Ústavnímu soudu. „I když se tak skutečně stane, další nařízení této či jiné vlády může opět vrátit současný stav. Je potřeba, aby Ústavní soud řekl jednou provždy, zda jde či nejde o diskriminaci“.
Připomíná, že tvrzení o nižší mzdě jako doplňku jiného příjmu, se užívalo po léta také u pracujících důchodců. „Dnes už ale většinou pobírají stejné mzdy jako mladší zaměstnanci a bereme to jako normální fakt, stejně by to mu mělo být i u důchodců invalidních. Myslím si, že základní pravidlo zákoníku práce za stejnou odvedenou práci stejnou mzdu by nemělo mít žádný výjimky, a věřím, že ke stejnému závěru dospěje i plénum ústavního soudu“.

Ivan Holas