Zpráva Rady Evropy: Česká justice je závislá na moci výkonné finančně i personálně

Česká justice nesměřuje k nezávislosti. Nemá vlastní rozpočet, nemá vlastní samosprávu, je řízena z ministerstva spravedlnosti a ministrem financí Andrejem Babišem, na jehož podnět odmítl ministr spravedlnosti Robert Pelikán jmenovat do funkce Jana Sváčka, přestože soudce Sváček řádně vyhrál výběrové řízení. Vyplývá to z nové zprávy poradních orgánů Rady Evropy.

Zpráva datovaná 15. ledna 2016 opakuje již dřívější nález orgánů Rady Evropy týkající se hrozeb v souvislosti se jmenováním soudců: „Člen Rady za Českou republiku uvedl, že vláda nerespektovala ani omezená pravidla účasti justice na procesu jmenování. Lídr nejsilněší politické strany a ministr financí rozhodl, že vítěz výběrového řízení na funkci místopředsedy Vrhcního soudu, nemůže být do funkce jmenován. Ministr spravedlnosti rozhodl ho nejmenovat,“ uvádí čerstvá zpráva znovu k činnosti Andreje Babiše a Roberta Pelikána proti soudci Jan Sváčkovi.

Ministr Robert Pelikán rozpustil komisi pro radů soudců

Další negativní zpráva o činnosti ministra Roberta Pelikána se týká české soudní samosprávy: „Speciálně Česká republika nahlásila, že stále nemá žádnou formu samosprávy justice. Nový ministr spravedlnosti dokonce rozpustil komisi pro vytvoření soudcovské rady,“zdůrazňuje nová zpráva orgánů Rady Evropy.

Zpráva rovněž upozorňuje na to, že justice je v některých zemích zcela závislá technicky, personálně a finančně na výkonné moci – tedy na ministerstvu spravedlnosti: V České republice, Rakousku, Estonsku, Finsku, Německu, na Slovensku a ve Španělsku zodpovídá za rozpočet a technickou IT podporu justice vláda nebo ministerstvo financí. V České republice a v Rakousku navíc moc výkonná odpovídá za jmenování soudců a za disciplinární řízení s nimi,“ upozorňuje zpráva na totální závislost moci soudní na moci výkonné. U Španělska pak dodává, že tam existuje Velká rada, v jejíž působnosti je jmenování soudců a kárná řízení.

Justice chce vlastní rozpočet

Co se týče platů soudců, nahlásil český zástupce v poradním orgánu, že soudci byli úspěšní se žalobou na stát, když Nejvyšší soud loni v květnu rozhodl, že snížení platů soudců bylo nezákonné. „Platy soudců vzrostly a stát část krácených peněz vrátil. Přesto tuto příležitost vzali politici (a novináři) k vážným útokům proti soudcům v tisku,“ stojí ve zprávě.

Zpráva CCJE a CCPE ke stavu justice je ke stažení zde.

V souvislosti s finanční krizí a s debatám o institucionální nezávislosti soudců dochází také v některých členských státech k požadavkům na nezávislý rozpočet (Island Irsko, Španělsko). Je důležité připomenout, že o rozpočtech rozhodují vláda a parlament jako je tomu v Rakousku, na Kypru, v Chorvatsku, v České republice, Dánsku, Itálii a řadě dalších států, uvádí se ve zprávě. Jsou však země, kde o rozpočtu rozhoduje pouze vláda, což je Belgie, Slovensko nebo Bosna a Hercegovina.

Zpráva napadá případ Kinsky v. Česká republika z roku 2003

Podle zprávy orgánu Rady Evropy ve většina členských zemí také zástupci exekutivy i politici kritizují rozhodnutí soudců. Děje se to v České republice, na Maltě v Polsku, na Slovensku a v Turecku. Rozhodnutí ústavního soudu kritizují v Rakousku, na Kypru, v České republice, v Německu a ve Slovinsku.

Jako příklad nemístných komentářů politiků k rozhodování soudců pak zpráva poradního orgánu Rady Evropy uvádí konkrétní soudní proces, který byl komentován v ČR ve vztahu k článku 6 Úmluvy. Jde o případ Rakušana Kinskeho, který po České republice žádal navrátit majetky konfiskované v důsledku Benešových dekretů po 2. světové válce. „Komentáře politiků proti soudcům nebo stranám procesu nastoluje otázku nezávislosti soudů. V případě Kinsky došlo k porušení stěžovatelova práva na nezávislé a nestranné rozhodnutí. Politici a úředníci veřejně prohlašovali, že rodina pana Kinskeho byli nacisté, a proto nemůže pan Kinsky restituovat majetek. Okresní soudy hlásili ministrovi spravedlnosti další vznášené požadavky Kinskeho, což kompromitovalo nestrannost. Poté, co pan Kinsky byl v jednom případě se svým nárokem proti České republice úspěšný, řekl ministr spravedlnosti, řekl ministr kultury, že soudce, který porušil zákona, ponese následky,“ uvádí zpráva Rady Evropy.

V tomto případě jde o výroky ministra kultury Pavla Dostála z roku 2003. V situaci, kdy jedna i druhá strana svolávala tiskové konference Pavel Dostál kritizoval rozhodnutí soudů, které daly Kinskemu za pravdu, když Kinsky vyhrál některé soudní spory, Dostál například v Právu 25. června 2003 prohlásil: „…jen slepý soudce mohl rozhodnout, že Benešovy dekrety nebyly v souvislosti s Kinským použity oprávněně.“ Ministr Pavel Dostál zemřel v roce 2005.

Zprávu z pověření obou poradních orgánů Rady Evropy sestavila německá právnička prof. Anne Sandersová, která použila jako zdroj výpovědi z jednotlivých členských zemí, vlastní průzkum a zdroje z tisku nebo veřejně přístupné informace.

(ire)