ESLP: Kdo po příjezdu do cizí země nepožádá o azyl, ten ho nepotřebuje

V loňském a letošním roce vstoupilo do Evropské unie na statisíce uprchlíků Ilustrační foto

Nucený sňatek se starým mužem, tajný milenec, útěk na lodi, smrt a kamenování. Taková je osnova příběhu žadatelky o azyl ve Švédsku. Jenže to mohlo být úplně jinak. Celkem třikrát za deset let změnila svoji identitu ve třech evropských zemích Somálka R.H. V poslední zemi, ve Švédsku se na to přišlo a namísto azylu Švédsko rozhodlo o deportaci.

Žena R.H. z Mogadiša podala proti Švédsku stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Soud stížnost proti Švédsku letos v únoru zamítl.

Na celou záležitost se přišlo až ve Švédsku, když tam Somálka vystupující před Soudem jako R.H., podala v roce 2011 žádost o azyl a o povolení k pobytu a uvedla, že do Švédska právě přicestovala. Nic z toho nebyla pravda. Při rozhovoru na migračním úřadu bylo kontrolou otisků prstů odhaleno, že R.H. žádala o azyl už v roce 2006 v Holandsku, kam přijela z Itálie, kde rovněž žádala o azyl. V každé zemi pod jiným jménem a datem narození. Soud ve shromážděných faktech případu pouze uvádí, že se narodila v roce 1988.

Osoba R.H. se poté přiznala, že žije ve nelegálně Švédsku od roku 2007 a jako důvod lží uvedla obavu, že by mohla být vrácena do Holandska a odtud do Itálie, kde nemá žádné bydlení ani příležitost k samostatnému životu, na rozdíl od Švédska, kde už má sestřenice. Její obava se vyplnila – i nevyplnila. Pokus vrátit R.H. do Holandska Holanďané zamítli s tím, že podle Dublinu má být vrácena do Itálie. Itálie na žádost švédských úřadů nereagovala.

Na scénu přichází sňatek, bití, útěk a smrt

Švédsko žádost o azyl zamítlo, avšak v roce 2012 podala Somálka další žádost. V dvě a půl hodiny trvajícím rozhovoru na migračním úřadě poté R.H. uvedla, že ji její rodina v roce 2004 v Mogadišu donutila provdat se za mnohem staršího muže, avšak ona měla tajný vztah se spolužákem a oba se pokusili utéci. Byli odhaleni strýcem, biti a mučeni, Somálka utrpěla vážné poranění kyčlí a byla několik měsíců hospitalizována. Poté co byla provdána, kontaktovala svého přítele a společně uprchli do Etiopie, Súdánu, do Libye a odtud na lodi do Itálie. Podle slov Somálky R.H. se však loď potopila a její přítel zahynul. Ve Švédsku se prý dozvěděla, že otec i matka mezitím v Somálsku zemřeli.

Pokud bude vrácena do Somálska, bude se muset vrátit proti své vůli k muži, za kterého byla z donucení provdána, jinak jí hrozí trest smrti. Jako samotná žena si nebude smět pronajmout bydlení ani organizovat svůj život a bude žít na okraji společnosti, uvedla v rozhovoru.

Jako přídavek kamenování

V březnu roku 2013 Švédský migrační úřad žádost o azyl zamítl a nařídil deportaci do Somálska. A důvod nebyl jediný. Kromě tří různých identit ve třech zemích zde byl fakt, že Somálka žila čtyři roky ve Švédsku a žádnou mezinárodní ochranu nepotřebovala. O azyl Švédsko požádala až po čtyřech letech. A ještě něco: Na žádosti o azyl z roku 2011 uvedla, že není vdaná, a že v Mogadišu žila u rodičů, ačkoli rok poté odvyprávěla příběh o nuceném sňatku, strýci, útěku na lodi a mrtvém milenci. Zatímco v roce 2011 říkala, že si na důvod zranění kyčlí nepamatuje, protože se jí to přihodilo v raném mládí, o rok později kyčle sehrály roli v jejím sňatku.

Migrační úřad to podle rozsudku nazval „neschopností účinného vysvětlení klíčových částí příběhu“. Somálka R.H.u odvolacího soudu ovšem příběh ještě dále rozvedla: Uvedla, že strýc, který ji fyzicky napadl, nyní následoval militantní Al Šabaab, zabil její sestru a donutil bratra vstoupit k Al Šabaab a že po návratu do Somálska ji ukamenuje.

Právě riziko ukamenování nebo jiného způsobu usmrcení a učení byl důvod, proč Somálka podala stížnost na zamítnutý azyl ve Švédsku. Podle ní Švédsko porušilo rozhodnutím Článek 3 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách, který říká: Nikdo nesmí být předmětem mučení nebo nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání.

ESLP historky shrnul, spočetl a podtrhl

Evropský soud pro lidská práva pro svoje rozhodování použil několik analýz situace v Somálsku. Konstatoval, že i když se politická a bezpečností situace v Somálsku vyvíjí a lepší – například milice Al Šabaab nyní Mogadišo neovládají, z pohledu Soudu návrat samotné ženy do země bez ochrany mužů by mohl být rizikem.

Stejně jako švédské úřady a švédská vláda však Soud uvedl, že má vážné pochybnosti o věrohodnosti prohlášení stěžovatelky ze Somálska. „Používání mírně rozdílných jmen a dat narození v Itálii, Holandsku a ve Švédsku není až tak důležité pro tento případ. Nutné je však zdůraznit, že stěžovatelka strávila ve Švédsku nejméně čtyři roky, aniž kontaktovala úřady. To je značná doba, kdy se nepokusila upravit svůj pobyt žádostí o azyl. Kdyby jí opravdu reálně něco hrozilo, bylo v jejím zájmu oznámit to migračnímu úřadu co nejdříve a obdržet adekvátní ochranu,“ uvedl Soud.

Její vysvětlení, že se pokoušela vyhnout transferu do Itálie, není přesvědčivé. A navíc je pozoruhodné, že všechny detaily jejího příběhu hledání azylu nezmínila v žádosti z roku 2011, kdy neuvedla to, co nyní předkládá jako principiální, tedy strach z návratu do Mogadiša. Neuvedla, že byla donucena ke sňatku se starším mužem, neuvedla, že měla tajného přítele a že byla bita strýcem, když se pokusili utéci. Na důvod zranění kyčlí si nevzpomněla. O několik měsíců později však tento příběh prezentovala migračnímu úřadu. „Vysvětlení, že se nepovažovala za vdanou, nemůže být akceptováno,“ uvedl doslova Soud.

S respektem ke stěžovatelce Soud upozorňuje, že její prohlášení o strýci, který následoval Al Šabaab, zabil její sestru a donutil bojovat bratra, bylo migračnímu úřadu předloženo formou petice, která si měla vynutit zastavení deportace v době, kdy došlo ke konečnému rozhodnutí o odmítnutí azylu. „Ukazuje se, že stěžovatelka nenabídla žádný detail o tom, jak a od koho obdržela tyto informace,“ uvedl Soud. S ohledem na faktický stav věci, totiž že v současnosti se v Mogadišu neodehrávají nucené nábory k Al Šabaab, zdá se, že tato prohlášení byla vynalezena pro podporu případu, uvedl Soud.

V této souvislosti Soud dále upozornil, že sama Somálka R.H. prohlásila, že byla informována o smrti otce v roce 2010 a matky o rok později, což naznačuje, že zůstává v kontaktu s Mogadišem. Navíc má ve městě žijící rodinu včetně bratra a strýců. To znamená, že má přístup jak k podpoře od rodiny tak k ochranné síti od mužů, uvedl Soud.

S ohledem na výše uvedené Soud konstatoval, že v tomto konkrétním případu nenalezl porušení Článku 3 Úmluvy, pokud bude Somálka navrácena do města Mogadišu. Současně Soud konstatoval, že není žádoucí deportovat R.H. dokud nevstoupí rozhodnutí v účinnost nebo když bude učiněn další úkon. Disentní stanovisko podali dva soudci z pěti, podle kterých je naopak Somálka R.H. v Mogadišu ohrožena nelidským zacházením, ne-li něčím horším.

Irena Válová