Ministerstvo a exekutoři se zatím neshodli, jak postupovat u vícečetných exekucí

V současné době je podle sdělení EK 95 % všech exekucí zahajováno jako vícečetné, z cca 6,5 mil. exekucí zahájených od r. 2001 jich dosud cca 4,5 mil. běží Foto: archiv

Ani druhé kolo jednání mezi Exekutorskou komorou a Ministerstvem spravedlnosti nepřineslo shodu nad tím, jak by měl stát řešit současný nejpalčivější problém, kterým jsou vícečetné exekuce. MS totiž v pracovní novele EŘ navrhuje, aby se tyto vícečetné exekuce soustředily vždy u jednoho exekutora.

Uvedeného jednání se zúčastnili zástupci Ministerstva spravedlnosti, Exekutorské komory ČR, České advokátní komory a neziskové organizace Člověk v tísni ve věci. „Ve středu dne 9. 3. se uskutečnilo v pořadí již druhé rozsáhlé jednání ohledně celkové kultivace exekučního prostředí, zejména jde o řešení problematiky vícečetných exekucí, snížení výše nákladů exekučního řízení, provázanost řízení exekučního a insolvenčního a další posílení prvků humanizace exekučního řízení, a to především v podobě zavedení zcela nových jednotných vzorů exekučních příkazů na peněžitá plnění a výzev k plnění povinnosti,“ sdělil České justici Antonín Stanislav z insolvenčního odboru MS. „Vznikl i prostor k dohodě o sběru dat k problematice vícečetných exekucí mezi EK ČR a Ministerstvem,“ dodává.

Účastníci jednání podle zástupců resortu spravedlnosti diskutovali uvažovaná řešení výše uvedených problematik, příkladem lze uvést obligatorní spojování vícečetných exekucí u jediného soudního exekutora, soudní poplatek za zahájení exekučního řízení, změnu fakultativních záloh na náklady exekuce na zálohy obligatorní, uvolnění podmínek pro oddlužení a související navazující role soudního exekutora v řízení insolvenčním jakož i a další související změny systému individuálního a kolektivního vymáhání pohledávek. „Ministerstvo v současné době zpracovalo pracovní návrh legislativních změn, které účastníkům jednání představilo a požádalo je o připomínky. Po zaslání připomínek proběhne další jednání na půdě ministerstva, po tomto jednání budou již konkrétní obrysy navrhovaných změn,“ uzavírá Stanislav.

Exekutoři s návrhy nesouhlasí

„Oceňujeme vůli MS jednat s námi o novele Exekučního řádu, která je v kontextu problému s vícečetnými exekucemi potřeba. Považuji za nezbytné jednáním na této úrovni vést a prostřednictvím nich nacházet smysluplná legislativní opatření,“ konstatuje prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková, která zároveň kvituje také přítomnost zástupců Člověka v tísni i České advokátní komory.

„Bohužel však musím konstatovat, že při přípravě pracovního návrhu novely prozatím nebyly ze strany Ministerstva akceptovány žádné z námi vznesených připomínek ani argumentů, ve kterých jsme upozorňovali na nevhodně zvolenou strategii řešení sledovaného cíle,“ kritizuje Fučíková. Obligatorní procesní slučování exekucí více věřitelů směřujících vůči jednomu dlužníku k rukám jednoho exekutora by podle jejích slov výrazně zasáhlo do zákonem zaručené volby exekutora, prolomilo by povinnost mlčenlivosti, vedlo by k procesně složitým až neřešitelným situacím a exekuce by to znatelně prodražilo.  „Proto jsme opakovaně upozorňovali na úskalí navrhovaného řešení a přidali mnoho dalších argumentů, které byly z větší míry podpořeny také zástupci Člověka v tísni a ČAK.“

Jak dále Fučíková uvádí, EK prozatím zcela postrádá řešení úhrad bezvýsledných exekucí v případě nemajetnosti dlužníka tam, kde bude věřitel osvobozen od soudního poplatku či od povinnosti platit zálohu na náklady exekuce. „Jsme přesvědčeni, že v takových případech je to stát, který by měl nést alespoň část nákladů exekuce, zejména za situace, dojde-li ke zpoplatnění podání exekučních návrhů.  Stále také nemáme jasno, jak vyřešit a kdo zaplatí případné zastavení již nařízených exekucí, u nichž je z průběhu řízení zcela evidentní, že jejich další vedení nikomu nic nepřinese a je proti smyslu a účelu v nich dále pokračovat.“

Dlouze byla podle prezidentky diskutována také možnost (či povinnost) soudního exekutora podat insolvenční návrh v případě, že by ze své činnosti exekutor zjistil, že okolnosti nasvědčují tomu, že je dlužník v úpadku. „Ani v tomto směru prozatím nedošlo ke shodě, neboť narážíme na překážky hmotného práva i zcela odlišnou filozofii exekučního a insolvenčního práva. Navíc by bylo nanejvýš vhodné, kdyby byla novela exekučního řádu a insolvenčního zákona  řešeny najednou a nikoli odděleně, jak se to bohužel doposud děje,“ dodává Fučíková.

Dušan Šrámek