Miroslav Antl: Zákon o státním zastupitelství do Senátu ani nepřijde. Nikdo ho nechce

U tohoto senátního tisku máme všichni pro přípravu na schůzi k prostudování velké množství listinných, e-mailových a dalších podkladů, jichž se nám průběžně dostává po několik měsíců,“ uvádí předseda ústavně právního výboru Mirosav Antl a své sdělení posílá na vědomí místopředsedům výboru a předsedovi senátu Milanu Štěchovi. Foto: miroslavantl.cz

V žádné komisi ČSSD nebyl při vytváření návrhu zákona o státním zastupitelství bývalý státní zástupce a předseda ústavně právního výboru Senátu Miroslav Antl (nestraník za ČSSD). I jemu vadí, že by podle nového zákona neměl být žádný dohled nad tzv. Speciálem. V rozhovoru pro Českou justici odhadl, že zákon se do horní komory Parlamentu vůbec nedostane.

Můžete zhodnotit současnou podobu zákona o státní zastupitelství, jehož návrh prošel na druhý pokus Legislativní radou vlády?
Zkusím aspoň „telegraficky“, byť bych mohl hned na začátku říci, že nemá význam se zabývat něčím, co bude zcela změněno. Já za dosud nejlepší návrh nového zákona o státním zastupitelství pokládám verzi předloženou před třemi roky exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Za největší chybu pak považuji rozhodnutí další ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která tuto novelu o půl roku později stáhla z legislativního procesu, z tehdy jí uváděných malicherných důvodů. Pavel Blažek měl návrh zákona prodiskutován se všemi odborníky, ale i se členy ústavně-právních výborů obou parlamentních komor, a to napříč politickým spektrem. Současný návrh naštěstí přebírá některé zásadní části toho původního, jako je např. zřízení „Speciálu“, předtím formulovaného jako Úřadu pro potírání korupce s celorepublikovou působností ve věcech trestných činů přijetí úplatku, podplácení a nepřímého úplatkářství, závažné finanční kriminality a zvlášť závažných zločinů spáchaných úředními osobami v souvislosti s jejich funkcí. Ten Blažkův návrh měl jasno, i pokud jde o ukotvení Speciálu, když konstatoval, že Úřad měl být veden náměstkem nejvyššího státního zástupce jmenovaným přímo nejvyšším státním zástupcem na sedm let. Oba návrhy zcela správně požadují zrušení vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci, jejichž agenda (by) měla být převedena na NSZ a krajská státní zastupitelství. Tento záměr tedy vítám i v současném návrhu páně Roberta Pelikána. Stejně tak je nutné pevně stanovit funkční období všech vedoucích státních zástupců a změnit způsob jejich jmenování a odvolání (a to včetně nejvyššího státního zástupce). Je nepochybné, že ve shodě se záměrem obou zmiňovaných ministrů je nutno posílit postavení státních zástupců a jejich nezávislost na politickém vlivu, ale současně (úměrně s tím) i posílit jejich odpovědnost. Toto a urychlené vytvoření nového Speciálního státního zastupitelství za současného zrušení dosavadních vrchních státních zastupitelství považuji za stěžejní. V tuto chvíli nechci rozebírat vládní návrh podrobněji, když jsem přesvědčen, že projde-li, určitě dozná výrazných změn.

Neukotvenost Speciálního státního zastupitelství vám tedy jestli to správně chápu na tou současném návrhu vadí.
Vadí, a to tak, že velmi… Od tzv. Speciálu se očekává zásadní přínos v úspěšném boji s nejzávažnější majetkovou a hospodářskou kriminalitou, s korupcí aj. Je logické, aby byl takový útvar podřízen Nejvyššímu státnímu zastupitelství, jak jsem již zmínil. Naproti tomu nesmí podléhat kontrole politické, tj. ministru spravedlnosti či komukoliv z vlády, anebo dokonce z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Nemělo by přijetí zákona předcházet přijetí nového trestního řádu?
Ač chápu takový požadavek, nesouhlasím s ním. Nový zákon o státním zastupitelství už dlouho spěchá – a všichni víme, že zcela nový trestní řád je v nedohlednu. Čekání na něj může trvat desetiletí… Navíc nevěřím, že by jakákoliv novela trestního řádu zásadně změnila přístup zákonodárců, respektive politiků, k navrhovaným změnám ve státním zastupitelství. Jsou to jen pokrytecké úvahy, které mají oddálit schvalovací proces u zákona o státním zastupitelství, resp. ho zcela zastavit.

Myslíte, že zákon o státním zastupitelství projde Parlamentem a bude schválen?
Ne. Osobně jsem přesvědčen, že k nám do horní komory českého Parlamentu vůbec nedorazí. A pokud přece jen, pak nepochybně ve znění, které nic systémově nevyřeší – a bude vyhovovat pouze politikům. A v takovém případě nechť radši zůstane ten stávající starý a nemoderní zákon.

Říkáte to s velkou jistotou. Konzultoval ten zákon s vámi někdo z ministerstva? Nejenže jste bývalý státní zástupce, ale i předseda ústavně právního výboru.
Ano, jsem si v podstatě jistý. Ten zákon  i přes rádobyvstřícnou rétoriku ve skutečnosti nechce žádná politická strana ani hnutí. A to právě z obavy před posílením pravomoci a politickou nezávislostí státního zastupitelství. Ostatně proto nejsem v žádném přípravném či konzultačním týmu ČSSD, ač jsem jediným bývalým státním zástupcem v celém Parlamentu. Nikomu se moje názory nehodí a Česká justice je jediná co se týče médií i Parlamentu ČR, která se mě na tyto názory ptá.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán je ve funkci právě rok. Jak jeho působení hodnotíte  – co se mu povedlo a co naopak ne?
Já s ním nejsem v kontaktu – a jeho činnost mohu posoudit pouze z mediálních výstupů. V těch jsem se dočetl, co všechno on údajně dokázal v rámci exekucí, insolvence, vězeňství, soudů apod. To se mu možná povedlo, ale mně z pohledu senátora zajímají jeho legislativní počiny – a tady nic většího nevidím. Mylně jsem se po úvodních jeho vyhlášeních domníval, že prakticky nové ministerstvo spravedlnosti bude legislativně podstatně aktivnější. A namísto důležitých rekodifikací civilního a trestního procesu řešíme pouze dílčí úpravy, převážně transpozičního charakteru (z EU). A je otázka, zda vůbec ministerstvo na změnách těchto procesních kodexů pracuje, anebo zda pouze mění personální složení komisí.

Poškodí podle vás českou justici respektive trestní a civilnířízení, že v nejbližší době se nedočkáme nového trestního řádu nebo občanského soudního řádu?
Podle mne tento dlouhodobý stav poškozuje všechny. Tedy nejen českou justici, tj. všechny soudce, ale i státní zástupce a policejní orgány coby orgány činné v trestním řízení, jakož i všechny účastníky nejen trestního řízení, ale i civilního procesu. Je nepochybné, že plánované výrazné zrychlení procesu, zejména v přípravném řízení trestním, tu už mělo být dávno. Tedy nejpozději současně s rekodifikací trestního zákoníku a posléze i zákoníku občanského. Například v trestním procesu je to nadbytečné opakování výslechů svědků, ale i opakované provádění dalších důkazů z přípravného řízení, před soudem, což je časově náročné a mnohdy vyčerpávající pro každého, koho se konkrétní řízení jakkoliv dotýká. A to, že máme už pětapadesátiletý trestní řád, který prošel více než sedmdesáti novelizacemi, včetně těch středně velkých a zásadních, vypovídá už samo za sebe. Proto je pro mne při hodnocení práce ministerstva spravedlnosti a celé vlády tento problém rozhodující.

Představitelé Senátu se setkali s vedením Soudcovské unie Foto: Senát PČR
Představitelé Senátu se setkali s vedením Soudcovské unie Foto: Senát PČR

Jak hodnotíte koncept tzv. Bílé knihy justice, zejména pak kapitolu „O soudcích“, ve kterém ministr spravedlnosti rozvinul svoji vizi pro justici na příští roky?
Já tento materiál nemám k dispozici, a tak jsem ho ani nečetl. Ale podle toho, co jsem četl a slyšel, o nic jsem nepřišel.

Podpořil byste návrh poslankyně Marie Benešové, aby soudci a státní zástupci museli v rámci zákona o střetu zájmů podávat majetková přiznání?
Určitě ano. U soudců to mělo být hned, jakmile se včlenili mezi „ústavní činitele“. Postavení soudců, ale i státních zástupců, ve společnosti je výjimečné, jejich platy vybočují i ve srovnání s platy ústavních činitelů, resp. zákonodárců. Já dokonce od počátku tvrdím, že by všichni ústavní činitelé včetně členů Parlamentu ČR, ministrů, jejich náměstků a vedoucích úřadů, jakož i soudci, státní zástupci a vyšší policejní ředitelé měli nejen podávat majetková přiznání, ale měli by mít i prověrku NBÚ minimálně na stupni „Důvěrné“. Museli by tak majetkové změny a větší finanční transakce přiznávat nejen každoročně, ale i v průběhu celého roku. Pak by nebyl takový problém s majetkovým přiznáním, ale ani s korupcí. To jsem navrhoval už při svém nástupu do Senátu Parlamentu ČR, když sám jsem měl prověrku na „Tajné“, ale vypadalo to, jako bych si nacvičoval monolog před prázdným hledištěm. Tehdy jsem pochopil, že tohle nikdo nechce, a to napříč politickým centrem. A poslední roky naopak ukazují, že není potřeba žádných prověrek ani osvědčení…

Jak budete hlasovat o návrhu zákona na zpřísnění trestní odpovědi právnických osob, který ve sněmovně doznal několika změn?
Já jsem obecně pro zpřísňování trestní odpovědnosti, takže i u právnických osob. Uvidíme však, v jakém znění k nám do Senátu tato dlouho avizovaná novela dorazí. Zatím je tam však poslaneckým ústavně právním výborem (k návrhu poslanců Benešové a Chvojky) „podsunut“ u § 8 zcela nový odstavec 5, který by umožnil právnické osobě se zprostit trestní odpovědnosti, „… pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila…“. Přijetí takového ustanovení by zcela nepochybně velice ztížilo (a u některých i zcela znemožnilo) trestní postih právnických osob, které by si v rámci takového „úsilí“ např. vytvořily „Eticky kodex“. Já jsem se k tomu vyjádřil hned poté ve svém článku „Naprosto nesouhlasím se zmírněním trestní odpovědnosti právnických osob“, a to na svém webu a Fcb. Mrzí mne, že s tím přišli zrovna poslanci ČSSD, když je to jasný lobbing pro velké firmy a advokátní kanceláře… Pokud sami poslanci tento pozměňovací návrh neodmítnou, určitě se o tuto nápravu budu zasazovat já (i coby garanční zpravodaj).

Miroslav Antl v Senátu Foto: archiv
Miroslav Antl v Senátu Foto: archiv

Jaký je váš názor na zřízení Nejvyšší rady soudnictví? Předseda Senátu Milan Štěch vyvíjí iniciativu, aby se o ní jednalo mimo ministerstvo, protože mministr Pelikán té myšlence není nakloněn, přestože je NSR zakotvena v koaliční smlouvě. Souhlasíte s tím?
Ministerstvo spravedlnosti nikdo nemůže v takové věci obejít. Pan předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch se sice na žádost předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského, který zřízení této Rady prosazuje, sešel s pány předsedy obou soudů nejvyšších Pavlem Šámalem a Josefem Baxou a zřejmě společně konzultovali další legislativní postup. Mne pak předseda naší horní parlamentní komory přizval k osobnímu jednání s vedením Soudcovské unie, kde se rovněž projednávaly možnosti zřízení Nejvyšší rady soudnictví. Já jsem je mj. upozornil, že musí předložit konkrétní listinné podklady, abychom se měli k čemu vyjadřovat. Před několika dny jsem se s oběma předsedy nejvyšších soudů sešel i já, a to v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR u předsedy Ústavně-právního výboru pana Jeronýma Tejce. Shodli jsme se na tom, že pokud soudci chtějí zřízení této Rady novelou Ústavy ČR, je nutno řádně legislativně zakotvit nejen zřízení a kompetence, ale i odpovědnost a kontrolu tak, aby bylo od počátku zřejmé, že se takový významný orgán nevytváří pro jednoho či několik vybraných osob – a nemůže dojít k jeho zneužití, jak tomu bylo třeba ve Slovenské republice. Takže „na tahu“ jsou soudci – a další vývoj záleží na nich, ale i na ministerstvu spravedlnosti, české vládě, a teprve poté na zákonodárcích. Já jsem přesvědčen, že zřízení Nejvyšší rady soudnictví nelze uspěchat – a už vůbec vynechat ministra spravedlnosti, když tato Rada by nebyla ekonomicky nezávislá a její hospodaření by zřejmě spravovalo toto ministerstvo.

Eva Paseková