Městský soud o zrušení rozsudku nad Nagyovou: Zásada hodnocení důkazů nesmí být projevem libovůle

Dnešní rozsudek, podle nějž má Nečasová navíc na tři roky zakázáno pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím, není pravomocný. Foto: archiv

Formální vady, zbytečné utajování před veřejností, nedostatečné zhodnocení důkazů a jejich nesprávné vyhodnocení, důraz na důkazy svědčící ve prospěch obžalovaných, tedy Jany Nečasové a vojenských zpravodajců. To jsou jen některé výtky, které uvedl v usnesení odvolacího senátu Městský soud v Praze v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství.

Obvodní soud pro Prahu 1  a soudkyně Hana Králová se podle hodnocení předsedy senátu Richarda Petráska nevypořádala s důkazy, které obhajobu Jany Nagyové a ostatních zpochybňují či přímo vyvracejí. Nepřihlédl ani ke změnám ve výpovědích jednotlivých obžalovaných.

Česká justice má celé odůvodnění v rozsahu 69 stran k dispozici. Městský soud v Praze v něm poukazuje jednak na formální vady, které by nebyly až tak zásadní. Nejvíce ale v rozhodnutí OS vytýká vadné zhodnocení důkazů.

Obvodní soud pro Prahu 1 porušil podle MS mimo jiné zásadu veřejného líčení, když omezil přístup veřejnosti na průběh soudního líčení. Pro líčení v režimu důvěrné nebyl podle něj až na výjimky objektivní a doložitelný důvod. „Veřejnost měla být vyloučena jen na tu část výpovědi, která se dle vyjádření slyšených osob měla týkat utajovaných skutečností,“ upozornil předseda senátu Richard Petrásek. Obvodní soud dále utajil část spisu, která podobné opatření rovněž nevyžadovala.

Celé usnesení odvolacího senátu Městského soudu v Praze si můžete prohlédnout zde a zde.

OS podle Městského soudu rovněž chyboval, když rozsudek alespoň částečně neodůvodnil.

Napadený rozsudek dále trpí vadami „…neboť jeho skutková zjištění jsou nejasná a neúplná, když se současně nevypořádal se všemi okolnostmi, významnými pro rozhodnutí. Soud se při vypořádání důkazů nevypořádal s celou řadou podstatných důkazů a skutkových zjištění, která z nich plynou,“ uvádí Městský soud s tím, že některé provedené důkazy Obvodní soud v rozsudku pouze popsal, ale nevyhodnotil je. Zde je o vadu důkazního řízení – jak se dá vyvodit i z rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 395/05 a III.ÚS 150/93. Fakticky se tak dle MS jedná o opomenuté důkazy. Podle MS soud vzal v potaz důkazy ve prospěch obžalovaných, nikoliv však důkazy v jejich neprospěch. Některá hodnocení důkazů jsou podle MS v rozporu s logikou a správným uvažováním. „Zásada hodnocení důkazů není a nesmí být projevem libovůle,“ upozorňuje usnesení.

Pokud se mezi výpověďmi objeví rozpory, je třeba při hodnocení výpovědi obžalovaných, jako důkazu, k nim přistupovat obezřetně a trestním řádem stanoveným postupem se pokusit zjistit příčinu takových rozporů. „Soud musí příčinu rozporů ve výpovědích obžalovaných zjistit a přesvědčivě vysvětlit zvláště v případě, pokud jednu z rozporných verzí  uplatněné obhajoby posoudí jako věrohodnou a založí na ní základ svých skutkových zjištění,“ uvádí předseda senátu.

Pražský městský soud zrušil zprošťující verdikt koncem března v neveřejném zasedání. Obžalobu, podle níž nechala Nagyová na podzim 2012 sledovat Vojenským zpravodajstvím manželku tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) Radku, aby na ni sehnala kompromitující materiály, tak vrátil k novému projednání.

Obvodní soud pro Prahu jedna by měl případ znovu posoudit v červnu.

Vedle Nagyové čelí obžalobě dva někdejší šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a dále zpravodajec Jan Pohůnek. Hájí se tím, že neprováděli sledování, ale dostali úkol „z nejvyšších míst“, aby provedli tzv. kontrasledování, tedy prověřili podezřelý pohyb kolem manželky premiéra a bezpečnostní riziko pro stát. Soudkyně podle odvolacího senátu mimo jiné opomenula vyjádření Vojenského zpravodajství, podle nějž nikdy nemělo informace o možné hrozbě Nečasovi a jeho rodině. Soud bude muset vyjasnit i to, proč sledování končila, když se Nečas vrátil domů.

(epa)