Neděle, 7. března, 2021

Předseda KS v Plzni Miloslav Sedláček: Generátor rozdělování případů by pro nás byl komplikací

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Předseda Krajského soudu v Plzni Miloslav Sedláček působí v plzeňské justici od roku 1993. Do funkce ho v roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman. Největším problémem, se kterým se „jeho“ soud potýká, je velký počet soudců, kteří brzy odejdou kvůli věku. Mnoho z nich už dávno překročilo hranici, kdy lidé odchází do důchodu. Trápí ho ale i plán Ministerstva spravedlnosti zavést na rozdělování případů soudcům tzv. elektronický generátor.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelizaci občanského řádu, která by měla změnit i zákon o soudech a soudcích. Nově by místo tzv. kolečka měl případy soudcům přidělovat elektronický náhodný generátor. Podle ministerstva by se tak zvýšila transparentnost celého procesu. Již jste se jako předseda KS v Plzni k paragrafovému znění tohoto návrhu vyjadřoval?
K samotnému paragrafovanému znění jsem se zatím nevyjadřoval, ale mám ho na stole. Je to jedna z věcí, která nás trápí, znamená pro nás komplikaci. Více než ta novela občanského soudního řádu. Na jednu stranu chápu tu problematiku. Přečetl jsem si v médiích o podmíněných propuštěních v Chomutově, kde si soudce údajně měl vybrat danou věc. Podobné záležitosti by to asi odstranilo. Na druhou stranu, pokud jde o přidělování věcí, lidský element nikdy neodstraníte. S ohledem na to, že jsem trestní soudce, tak tam vidím problematiku vyloučení – ať už ze zákonných nebo jiných důvodů. Tam ten generátor podle měho názoru bude dělat obrovské problémy.

Můžete popsat takové problémy v praxi?
Pokud rozhodujete o vazbě v přípravném řízení, jste vyloučeni po podání obžaloby. Máme kolegy, jejichž rodinní příslušníci jsou advokáti, rovněž soudci nebo státní zástupci. To jsou věci, které my dokážeme se současným systémem přidělování věcí vystihnout tak, aby nedocházelo ke zbytečnému vylučování soudců. I když i tak se to někdy stane, že spis dostanou soudci, kteří ze zákonných důvodů nemůžou rozhodovat. Nejsem si jistý, že to technické řešení toho generátoru může zaručit. Druhá věc je rovnoměrné rozdělení nápadu. Ta novela nám předsedům soudů ukládá, abychom pokud možno zajistili rovnoměrné zatížení soudců. Na druhou stranu se nám sděluje, že ten generátor bude pracovat na základě nějakého algoritmu, který bude tak složitý, aby nebyl odhadnutelný. V jednoduchých agendách, které napadají ve velkém počtu, nebude asi problém, aby se ta soudní oddělení navzájem v nějakém časovém úseku srovnala, což doteď zajišťovalo tzv. kolečko. Ale bude to problém u náročnějších agend, jako jsou prvoinstanční trestní věci, kde minulý měsíc jsme měli nápad asi osm nebo devět  věcí a míváme i menší nápad. Ty věci jsou obrovsky rozdílné co do rozsahu, složitosti, počtu obviněných. Takže se nám může stát, že některá soudní oddělení nám zkolabují. My budeme moci reagovat pouze dodatečně, tak, že jim nápad zastavíme. Ale automatický generátor může vést k tomu, že do jednoho oddělení nám napadnou tři velké věci za sebou a pak by třeba nenapadlo dlouho nic.

Když jsme se o o automatickém generátoru bavili s předsedy soudů tak se ozývaly mimo jiné námitky, že u okresních soudů nebude k takovému systému stačit počet oddělení, který je tam oproti krajským soudům nízký. Vy jste menší krajský soud, jak by to fungovalo?
Pokud má být to přidělování náhodné, tak potřebujete alespoň dvě soudní oddělení s tou samou specializací. To se dočtete v tom návrhu a je to logické. My na trestním odvolacím úseku, kde působím, máme pět oddělení. Máte nějaké povinné specializace. Když to spočítáte, budeme je moci zrušit. Já jsem členem senátu, který se specializuje na trestnou činnost mladistvých. To znamená, že už dva z pěti senátů budeme mít s touto specializací. Máme specializaci na mezinárodní justiční styk, mívali jsme i na hospodářskou trestnou činnost. Tu jsme museli zrušit, protože se nám nedařilo dorovnávat senáty co do velikosti věcí. Ta hospodařina byla s porovnáním s násilnou trestnou činností obrovská.

Ministr Pelikán chce případy rozdělovat elektronicky Foto: MSp
Ministr Pelikán chce případy rozdělovat elektronicky Foto: MSp

Jinými slovy, měli byste problém to rozdělování pomocí generátoru vůbec zavést?
U nás to ještě půjde. Ale začne to vést k tomu, že ta specializace se rozmělní. Přestaneme být specialisty a budeme rozhodovat více věcí. Chápu důvody, proč se to má zavést, ale zejména na trestním úseku vidím problémy. Ten návrh také počítá s tím, že některé věci budou osobní. Pokud dostaneme nějakou věc do senátu, bude nám nově přidělena tak jako dnes, mimo generátor. Pak je tedy otázka, jak generátor tu věc zohlední. Buď ji tam budeme muset ručně vložit nebo nám do senátu půjdou dva typy nápadů. To nerovnoměrné zatížení opravdu vidím jako komplikaci.

Sdělil jste tyto námitky ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi? Konzultovalo s vámi ministerstvo ten věcný záměr?
Pan ministr nás o tom informoval na poradě na konci minulého roku. My jsme mu sdělili své obavy a teď se tedy dostáváme k paragrafovanému znění. Nakolik tam ty obavy byly zakomponované, to můžete posoudit sami. Myslím, že moc nejsou. Já nechci říct, že jsem primárně odpůrce generátoru, ale z praxe vím, že stejně nedokážete odstranit lidský potenciál. My se snažíme nedělat v rozvrhu práce příliš změn. Snažíme se shromáždit změny jednou za měsíc. Jsou okresní soudy, které mají dvě nebo tři změny do roka. Ale podle toho návrhu do systému musíme zahrnout veškeré změny, například každého asistenta, kterého přijmeme. Při velikosti našeho krajského soudu to znamená dělat změny v rámci týdnů. Pak je otázka, nakolik je to smysluplné.

Dalším aktuálním tématem v justici jsou majetková přiznání pro soudce a státní zástupce. Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny uplynulý týden odhlasoval, že v rámci zákona o střetu zájmů se tato povinnost nově zavede. Souhlasíte s tou myšlenkou?
Já s tím osobně nemám problém, probírali jsme to s kolegy. To není jen myšlenka paní poslankyně Benešové. S tímhle názorem přišel na našich společných poradách i současný ministr. My jsme nečekali, že to přijde formou poslaneckého návrhu, čekali jsme, že to přijde od ministerstva. V podstatě jsme byli v očekávání této změny. Jistě dobře víte, že už se to chystalo v minulosti a také asi víte, proč se to tehdy z bezpečnostních důvodů do právní úpravy nevtělilo. My to budeme respektovat, ale jde spíše o tu formu. Samozřejmě jsme ochotni přiznat, jaký máme majetek. Že máme dům, chatu nebo auto, ale skutečně bychom neradi, aby na internetu visely naše adresy.

Budova plzeňského krajského soudu Foto: archiv
Budova plzeňského krajského soudu Foto: archiv

Na to si stěžuje hodně zástupců justice. Ale proč by vám vadilo, aby váš majetek byl transparentně odhalen, pokud jste majetek nabyl poctivým způsobem?
My už dnes čelíme nejen na trestním úseku poměrě značným tlakům od účastníků. Na portálu Česká justice jsem četl o problémech, které se týkají pracovníků Finanční správy. Asi víte, po jaké ochraně volají kvůli politickému stalkingu v souvislosti s uprchlíky v Německu. My už dnes máme na KS v Plzni situaci, kdy například v opatrovnických věcech někteří rodiče pronásledují soudce až domů. Fotí si je, vystavují jejich adresy. Na internetu se vystavují fotografie nemovitostí soudců s výzvami, že pokud se někomu nelíbí, jak daný soudce rozhoduje, ať přijde protestovat před jeho bydliště. To už skutečně hraničí s nebezpečným pronásledováním. Neradi bychom, aby ta oprávněná myšlenka, že veřejnost má znát majetkové poměry ústavního činitele vedla k tomu, že veřejnost bude vědět, kam děti soudce chodí do školy, kde se soudce rekreuje a podobně. Bude-li zajištěno, aby ty konkrétní údaje nebyly přístupné a zneužitelné, tak určitě to pro nás nebude problém.

Jak se tedy stavíte k návrhu, aby ta majetková přiznání soudců uchovával Nejvyšší soud?
S tím nemám problém. Pan ministr měl představu, že za soudce okresních soudů by se to schraňovalo u nás na krajském soudu. To už jsou technikálie. Spíše nám jde o to, aby nebyly zjistitelné konkrétní údaje. Druhá věc je, jak se to podaří technicky připravit tak, abychom si zbytečně nenabíhali, pokud jde například o hodnotu majetku. Skutečně nevím, jaké bude konkrétní znění, ale nerad bych dělal znalecké posudky na hodnotu svojí chaty a podobně.

Zlepší se tímto krokem trasparentnost justice a celková důvěra v poctivost soudců?
Nemyslím si to. Dovedu si také představit, že tentýž výstup se dá hodnotit různě. Pokud soudce bude vykazovat relativně vysoký majetek, tak bude veřejnost nespokojena, řekněme si to upřímně. Pokud bude vykazovat neúměrně malý majetek, tak se mu bude podsouvat, že je přístupný úplatkům. Určitě si ale myslím, že by justici uškodilo, kdybychom to odmítali. Vypadalo by to, že něco skrýváme. Ti lidé, na které to bude dopadat, ale mají spoustu možností, jak ten majetek ukrýt. Pochybuji, že pokud bude soudce úplatný, objeví se to v majetkovém přiznání.

Soudci a státní zástupci v ČR budou zřejmě muset přiznávat svůj majetek
Soudci a státní zástupci v ČR budou zřejmě muset přiznávat svůj majetek

Vy jste za Krajský soud v Plzni ministrovi spravedlnosti zasílal připomínky k části tzv. Bílé knihy justice „O soudech a soudcích“. Jak ta debata pokračuje, máte nějakou zpětnou vazbu?
Nevím, jestli se pracuje, zhruba dva měsíce jsem s tím nebyl seznámen. Na začátku února jsme probírali tu jednu kapitolu. Já kvituji, že se tam uznává, že je zde určité kariérní postavení soudce, že by se měl upravit vstup do justice tak, aby každý, kdo se chce stát soudcem věděl, jak se má chovat a co dělat. To je v současnosti takový neuralgický bod. O tom jsme s panem ministrem diskutovali. Řešili jsme například to, že máme poměrně rozvrácený systém stáží s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zabraňuje dosuzovat věci na nižších soudech. Ta kapitola předpokládá, že k tomu, abyste postoupili na vyšší soud, by stáž měla předcházet. Pro mě je přínosné, že se nešlo americkou cestou, kdy starší zkušený právník opouští svojí praxi a jde za třetinu platu dělat funkci soudce, protože je to přeci profesní kariéra. Takové úvahy byly i v Rakousku a ti rakouští kolegové byli velice šťastní, že se to nepodařilo prosadit.

Kolik máte nyní na KS v Plzni justičních čekatelů?
Myslím, že osm či devět. Nemáme jich mnoho, výběrové řízení se dělalo až za mě. Máme teď v úmyslu vypsat výběrové řízení pro Plzeňský kraj. Předchozí bylo vypsáno pro Karlovarský kraj, tam nás to pálilo víc. Teď po poslední poradě s předsedy trestních soudů chceme jít i cestou výběrového řízení přímo na soudce. Na KS v Plzni mám deset lidí ve věkové kategorii 65 až 70 let. Z 80 soudců nám v reálu přes dvacet pobírá důchod nebo na něj má nárok. Z celého kraje, který má 245 soudců, tak zhruba čtvrtina je v posledních deseti letech kariéry. O těchto problémech samozřejmě víme, na druhou stranu na tom nejsme tak, abychom si nabrali čtyřicet čekatelů na úkor výkonu. Byli bychom rádi, kdyby nám bylo z finančního hlediska umožněno jich brát více.

Některé krajské soudy bojují s takovým počtem nedodělků, že jim ministr spravedlnosti Pelikán při jmenovací etapě přidělil více soudců, aby jim odlehčil. Vás se to netýká. Jak jste na tom nyní s nápadem věcí?
V tomhle ohledu si myslím, že situace je u nás dobrá.  Žádné molochy z minulosti tu nemáme. Jsou soudy, které mají lepší statistiky, ale pokud jde o běžné odvolací agendy, tak v trestních věcech víceméně do tří měsíců končíme absolutní většinu odvolání, o stížnostech ani nemluvě. U civilních věcí z toho nápadu, který je kolem šesti tisíc věcí ročně, máme v současnosti deset nebo jedenáct věcí starších jednoho roku. Vesměs k tomu bývají objektivní důvody, zejména jde o přerušená řízení. Není to tím, že by se ty věci nesoudily. Pokud jde o insolvence, tam samozřejmě řízení probíhají léta. Máme kolem 12 a půl tisíce řízení v běhu. V poslední době se zvedá počet věcí, kde dojde úspěšně k oddlužení. Bývaly to jednotky, teď už to jsou desítky měsíčně. Na první trestní instanci je roční nápad  dlouhodobě mezi 60 až 90 věci ročně.

Mohl byste sám pojmenovat problémy, se kterými se KS v Plzni potýká? Když jsme se při přípravě na rozhovor vyptávali například místních advokátů, co vám zde činí potíže, moc jsme se toho nedozvěděli. Spíše zaznívalo, že KS v Plzni je v podstatě bezproblémový soud.
My jsme druhý nejmenší krajský soud. Problémy máme prostorové, kdy zejména s ohledem na počet insolvenčních věcí už nám spisy skutečně rostou až pod stropy. Jsou to živé spisy, kam stále musíme zakládat. My nemáme ani obsazená všechna systemizovaná místa, ale to je síše o tom, že nemáme ty lidi kam dát. Pokud nechceme, aby nám tu seděli ve velkém počtu, což už by bylo omezující, musíme si vystačit s těmi prostory, které máme. S počtem jednacích síní už teď naštěstí problémy nemáme. Čekáme na zprovoznění nových jednacích síní pro videokonference. Největším naším problém ale bude, jak už jsem v předchozí odpovědi naznačil, personální obměna. Když se podíváte na statistiky ministerstva, tak my máme asi nejméně příznivé věkové složení z hlediska toho, že obměna se bude dít skokově. Nejsme dnes schopni kolegům z okresním soudů nabídnout v podstatě téměř nic kromě kariérního růstu a pro někoho ze Sokolova nebo Karlových Varů to není příliš atraktivní. Dnes už nemáme ani ubytovnu, kterou jsme mívali a co jim finančně přidáme, spolkne dojíždění. Nám nezbyde nic jiného, než posily brát z nejbližšího okolí Plzně.

Budova krajského soudu
Budova krajského soudu

Jste spokojený s tím, že v současné době u nás funguje čtyřstupňová soustava soudů nebo byste spíše viděl třístupňovou variiantu a zrušil vrchní soudy?
Přiznám se, že se současnou soustavou jako trestní soudce nemám problém. To, co nyní dělají vrchní soudy, by v konečném efektu stejně někdo musel udělat. Smířil bych se i s třístupňovou soustavou. To ale není jen otázka rušení vrchních soudů, dnes se uvažuje i o rušení okresních soudů. My bychom byli jako krajský soud prvním stupněm. Pak ale nevystačíme s jedním vrchním soudem v Praze. Pro Prahu je to ideální řešení, možná i pro Ostravu a Brno, kde jsou soudy soustředěné. Předsedům to umožní soudce v rámci potřeby překládat. U nás už to tak ideální není, když jsou ty vzdálenosti větší. Trochu se bojím toho, abychom v pohraničí nebrali lidem i soudy. Když vidíte ty naše okresy, my tam nemáme leckde ani lékařskou pohotovost, když tam nebudeme mít ani soud, tak se bojím, že lidem uškodíme.

Eva Paseková, Petr Dimun

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY