archiv

ÚS se zastal bývalého ředitele školy ve sporu o výpověď

Ústavní soud (ÚS) se dnes zastal bývalého ředitele Základní a mateřské školy Chlum na Příbramsku ve sporu o neplatnost výpovědi. Dostal ji krátce poté, co mu vypršela ředitelská funkce. Jeho žalobu musí znovu řešit Krajský soud v Praze. Justice zcela přehlédla, že po skončení funkčního období vznikl řediteli učitelský úvazek na základě přechodných ustanovení novely školského zákona.

Muž řídil školu v letech 2006 až 2013. Dva měsíce před koncem ředitelského působení uzavřel se školou pracovní smlouvu, na jejímž základě měl přejít do učitelské pozice. Podepsal ji sám se sebou – jako zaměstnanec a současně představitel školy. O prázdninách v roce 2013, po pár dnech působnosti nové smlouvy, dostal výpověď pro údajné nepřípustné užívání fyzických trestů koncem školního roku.

Okresní soud v Příbrami později vyhověl mužově žalobě a výpověď zrušil s vysvětlením, že se tvrzení o fyzických trestech neprokázalo. Krajský soud v Praze ovšem posléze dospěl k závěru, že pracovní smlouva je od počátku neplatná, protože není přípustné, aby ji ředitel uzavřel sám se sebou. Problém podle ústavních soudců spočívá v tom, že krajský soud s touto úvahou obeznámil účastníky řízení až při odůvodnění rozsudku.

Muž se tak ocitl v „procesní pasti“. Výpověď sice soud uznal za neplatnou, ovšem stejně nahlížel i na pracovní smlouvu. U krajského soudu navíc muž nedostal prostor k obraně. „Měl mít možnost reagovat tvrzeními a důkazními návrhy na tuto novou situaci,“ uvedl ústavní soudce Jaromír Jirsa.

Krajský soud tedy chyboval tím, že postupoval překvapivě a nepředvídatelně. Zároveň se ale dopustil také excesu v právním posouzení. Opominul přechodné ustanovení zákona, podle kterého vznikal ředitelům po vypršení funkčního učitelský pracovní poměr automaticky, a nebylo tedy vůbec nutné uzavírat a podepisovat novou smlouvu.

Nyní se spor vrátí ke krajskému soudu, který by se měl věnovat samotné podstatě věci – tedy tomu, zda muž ještě jako ředitel užíval tělesné tresty, a zda tedy existovaly důvody k výpovědi z pracovního poměru. Ústavní soud se tím nezabýval. „Je čistě na obecných soudech řešit tuto skutkovou stránku věci,“ zdůraznil Jirsa. Pisatel stížnosti ani jeho právní zástupce se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili.

(čtk)