Zouvání bot či sundavání opasku. Advokáti kritizují ponižující jednání justiční stráže

Advokátům vadí zouvání bot při vchodu do budovy soudu. Ilustrační foto

Podle zákona existuje rovnost zbraní mezi obhajobou a obžalobou. Skutečnost ale může být jiná. Deklarovaná rovnost například někdy končí u vstupu do soudních budov. Zatímco státní zástupce tudy vpluje, aniž by musel procházet bezpečnostním rámem, advokát je v tu samou chvíli donucen k někdy ponižující a osobní prohlídce ze strany justiční stráže. Své by o tom mohl vyprávět například advokát Radek Ondruš.

Ondruše takovéto osobní prohlídce podrobila minulý týden justiční stráž v budově Okresního soudu v Jihlavě. „Byl jsem nucen ve vchodu do budovy soudu k tomu, abych kvůli sponě u opasku vytáhl opasek z kalhot. Takže bych tam stál, přidržoval si padající kalhoty, za bujarého veselí asi třiceti přihlížejících návštěvníků, kteří zde rovněž čekali na odbavení, včetně jeho novináře, který se to chystal fotit. Nepomohlo mi ani to, že jsem nabídl, aby mne projeli mobilním skenerem, ani nabídka, že si opasek sundám v přilehlé místnosti justiční stráže,“ sdělil Ondruš České justici. Nepomohlo ani to, když přišel velitel stráže. Ten trval na tom, aby si advokát opasek sundal, ačkoli ten ukázal, že „pípá“ pouze přezka.  „S něčím takovým jsem se fakt ještě nesetkal,“ kroutí hlavou Ondruš, čímž naráží na další věc – pro vedení prohlídek neexistují na jednotlivých soudech jednotná pravidla, a tak jsou advokáti vydáni na milost a nemilost vedení ostrahy jednotlivých soudů.

Nejen státní zástupci ale mají dveře na soud otevřené – Ondruš si všímá i toho, že bezpečnostním rámem vůbec nemusejí procházet administrativní pracovníci soudu. Pro něj samotného je takové jednání obzvláště citelné. Sám totiž před příchodem do advokacie působil jako státní zástupce na NSZ a dokonce dozoroval trestné činy Vězeňské služby, pod níž justiční stráž spadá.

Uniforma justiční stráže
Uniforma justiční stráže

Podobná jednání ze strany soudní ostrahy dospěla již do takového stádia, že se jí zabývalo i poslední představenstvo České advokátní komory. „Může se zdát, že jde o banalitu. Má to ale širší kontext, kterým je nerovné postavení subjektů soudního procesu. Advokáti nemají již od samého počátku procesu – od vstupu do soudní budovy – rovné podmínky se státními zástupci. Na rozdíl od nich musejí procházet bezpečnostními rámy a někdy jsou podrobeni i ponižující osobní kontrole,“ konstatuje člen představenstva ČAK Michal Žižlavský v Bulletinu advokacie. „Bylo zaznamenáno, že justiční stráž vyžaduje od advokátů například zouvání bot či vysvlékání pásku od kalhot. Je znám případ, kdy policejní důstojník jako obžalovaný prochází bez kontroly mimo bezpečností rám a jeho obhájce je podroben osobní prohlídce. Státní zástupce u nás získal v přípravném řízení historicky pozici nad stranami. To se dá ještě akceptovat. Problém je v tom, že získal „soft pozici“ nad stranami i v řízení před soudem. Tím je porušena rovnost zbraní obžaloby a obhajoby a státní zástupce je zvýhodněn proti obhájci. To se projevuje mimo jiné i „drobnostmi“ toho typu, že obhájce je podrobován osobní prohlídce u bezpečnostního rámu, vedle kterého volně prochází státní zástupce,“ pokračuje dále Žižlavský.

Jak bylo již dříve zjištěno, justiční stráž vychází při kontrolách advokátů z interních pokynů generálního ředitele Vězeňské služby. Předseda soudu však může vydat pokyn, kterým stanoví jiný postup, kterým se musí justiční stráž řídit. Česká advokátní komora se proto obrátila na předsedu Nejvyššího soudu Pavla Šámala s žádostí o řešení tohoto problému. Výsledkem osobního jednání předsedy ČAK bylo to, že předseda Nejvyššího soudu seznámil předsedy soudů všech stupňů se stanoviskem, že kontroly a prohlídky advokátů nejsou prováděny důstojně.

Předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců JUDr. Michal Žižlavský Foto: archiv
Advokát Michal Žižlavský Foto: archiv

„Představenstvo ČAK vítá apel předsedy Nejvyššího soudu, s plným vědomím toho, že předseda Nejvyššího soudu nedisponuje pravomocí, kterou by mohl zavázat předsedy soudů ke konkrétním postupům. Bude tak záležet na tom, zda předsedové jednotlivých soudů vytvoří podmínky pro fair proces se všemi důsledky, nebo se v tomto směru nadále spolehnou na generálního ředitele Vězeňské služby. Představenstvo ČAK nadále sleduje praxi jednotlivých soudů při provádění kontrol advokátů. Informace o nevhodných postupech justiční stráže lze adresovat na sekretariát ČAK,“ uzavírá Žižlavský.

Přitom již ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uzavřel s ředitelem Vězeňské služby Petrem Dohnalem dohodu o tom, jak by měla justiční stráž v případě advokátů postupovat. „Jenže nynější ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ještě v pozici náměstka po svém příchodu na ministerstvo tuto dohodu zrušil,“ vysvětluje návrat k současné praxi Ondruš.

Dušan Šrámek