Čtyři státní zastupitelství nemají vedoucí, řídí je ze zákona náměstci

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Foto: archiv

Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pardubice a Třebíč. Celkem čtyři státní zastupitelství ze soustavy státního zastupitelství nemají v současnosti obsazenou funkci vedoucího státního zástupce a řídí je ze zákona náměstci. „Nejvyšší státní zastupitelství nemá personální pravomoc, tu má krajský státní zástupce a ministr,“ reagoval na dotazy České justice mluvčí NSZ Petr Malý.

Svoji rezignaci na funkci vedoucího státního zástupce oznámil přímo na poradě všech vedoucích státních zástupců na konci února vedoucí státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči Zdeněk Špaček, a to na základě zjištěných závad v souvislosti s vyhodnocením poznatků  o úrovni postupů státních zástupců a rozhodovací činnosti soudů ve věcech rozhodování o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Kontrolu uskutečnilo Nejvyšší státní zastupitelství na konci roku 2015.

Na dotaz, o jaké konkrétní závady šlo, odmítl mluvčí NSZ odpovědět s tím, že podrobnosti se týkají vnitřního chodu úřadu: „Co se týče vyhodnocení postupu státních zástupců při rozhodování o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, bližší detaily k výsledkům kontroly zveřejňovat nebudeme, protože mají interní charakter. Vyhodnocení sloužilo k odstranění vad a ke sjednocení postupu uvnitř státního zastupitelství. Materiál popsal nedostatky v praxi a odkázal na správný postup, kterým se mají státní zástupci při této agendě řídit. Pouze obecně mohu shrnout nejčastější zjištěné nedostatky: V některých případech se státní zástupci řádně nepřipravovali na veřejná zasedání, nedostatečně reagovali na rozhodnutí soudu, případně se veřejných zasedání dokonce neúčastnili, ačkoliv jim to ukládá pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce,“ zopakoval mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Rezignaci vedoucího státního zástupce opět vítá NSZ

Rozhodnutí Zdeňka Špačka rezignovat ocenil stejně jako v předešlých případech rezignace vedoucích státních zástupců nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.: „Takové vyvození osobní odpovědnosti považuji za příkladný přístup, vstřícný k zájmům celé soustavy státního zastupitelství tak, aby nebyla ohrožena důvěra veřejnosti v činnost státního zastupitelství,“ uvedl.

Okresní státní zastupitelství v Třebíči je po rezignaci vedoucího státního zástupce Zdeňka Špačka ze zákona vedeno náměstkem OSZ v Třebíči Petrem Katovským. Také další  okresní státní zastupitelství jsou nyní vedena náměstky.

Vedoucího státního zástupce kromě OSZ v Třebíči totiž nemají další tři okresní státní zastupitelství. Jde o Okresní státní zastupitelství v Jindřichově Hradci, Okresní státní zastupitelství v Českém Krumlově a Okresní státní zastupitelství v Pardubicích.

NSZ prý k okresu nemá personální pravomoc

Podle vysvětlení Nejvyššího státního zastupitelství, došlo u uvedených vedoucích k zániku funkce státního zástupce odchodem do starobního důchodu: „Pokud jde o neobsazené funkce okresních státních zástupců, ve všech vámi zmiňovaných případech se jedná o zánik funkce z důvodu odchodu do starobního důchodu – se zánikem funkce státního zástupce zaniká zároveň i pozice vedoucího státního zástupce,“ uvedl na dotaz Petr Malý.

Podle jeho dalšího vyjádření nemůže s touto situací Nejvyšší státní zastupitelství nic dělat, neboť nemá personální pravomoc navrhovat vedoucí okresní státní zástupce. Tuto pravomoc má nejbližší nadřízené státní zastupitelství, což je krajské státní zastupitelství: „Je plně v kompetenci nadřízeného krajského státního zástupce, koho do pozice vedoucího okresního státního zastupitelství navrhne ministrovi spravedlnosti, který poté jmenuje nového vedoucího státního zástupce. Nejvyšší státní zastupitelství v tomto případě nemá žádnou personální pravomoc. Výběrová řízení na tyto funkce stávající právní úprava nepředpokládá,“ vysvětlil na dotaz Petr Malý.

Se situací se proto musí vypořádat krajský státní zástupce v Českých Budějovicích Petr Dušek, krajský státní zástupce v Hradci Králové Pavel Hochmann a krajský státní zástupce v Brně Jan Sladký.

Zákon o státním zastupitelství s náměstky počítá

Do té doby budou předmětná okresní státní zastupitelství řízena náměstky, což je standardní aplikace zákona o státním zastupitelství, který s takovou situací počítá: Podle §8 zákona o státním zastupitelství „Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek nebo náměstci v pořadí a v rozsahu jím stanoveném“.

S náměstky zákon o státním zastupitelství zachází totožně jako s vedoucími státními zástupci, neboť také náměstci jsou navrhováni nadřízeným vedoucím státním zástupcem a jmenováni stejně jako vedoucí státní zástupce ministrem spravedlnosti.  Čtyři náměstci, kteří nyní řídí státní zastupitelství vykonávají podle zákona i jeho správu jakoby byli vedoucími státními zástupci: „Náměstci vedoucích státních zástupců vykonávají správu státního zastupitelství v rozsahu  určeném příslušným vedoucím státním zástupcem; u okresních státních zastupitelství po projednání  s krajským státním zástupcem,“ uvádí k tomu zákon.

Dříve NSZ personální pravomoc mělo – v Hradci Králové

O jmenování okresních státních zástupců však nejvyšší státní zástupce  spolu s ministrem spravedlnosti podle §10 zákona o státním zastupitelství rozhodnout může a nemusí se při tom ohlížet na názor vrchního státního zástupce ani krajského státního zástupce. „Ministr spravedlnosti může jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresního státního zástupce též na návrh nejvyššího státního zástupce,“ uvádí doslova zákon.

Ostatně v minulosti se to už stalo. Tímto způsobem byl v minulosti  na návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ministrem Jiřím Pospíšilem (tehdy ODS) jmenován  právě krajský státní zástupce v Hradci Králové Pavel Hochmann.

Pospíšil dokonce odvolal krajského státního zástupce bez návrhu, který je podle zákona podmínkou takového aktu, šlo o krajského státního zástupce v Ústí nad Labem Jiřího Křivance.

Irena Válová