Návrh Andreje Babiše o whistleblowingu je další zaplevelování práva, míní Svaz průmyslu

V Česku neexistuje speciální komplexní zákon na ochranu oznamovatelů Foto: archiv

S odkazem k Ústavnímu soudu a k Listině základních práv a svobod doporučuje Svaz průmyslu a dopravy vládě zamítnout jako zbytečný poslanecký návrh zákona od Andreje Babiše o oznamovatelích trestných činů před postihem zaměstnavatele. Tím se částečně staví na stranu konkurenčního záměru od  Jiřího Dienstbiera. Smlouva se zaměstnavatelem není nad veřejným zájmem, upozorňují sami zaměstnavatelé.

K návrhu poslance Andreje Babiše (ANO) na vydání zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele a o změně dalších souvisejících zákonů se v rámci připomínek aktuálně vyjádřil Svaz průmyslu ČR. „SPČR se domnívá, že předložená právní úprava není nezbytná, jelikož již v jiných právních předpisech je dostatečně upravená,“ uvádí Svaz k návrhu Andreje Babiše.

Andrej Babiš představil svůj návrh úplně nového zákona na konci dubna, a to navzdory Jiřímu Dienstbierovi, v jehož gesci je tento materiál a který považuje za vhodnější řešení novelizaci několika paragrafů zákoníku práce. Odmítnutím dalšího nového zákona se Svaz průmyslu zčásti přidává na stranu Jiřího Dienstbiera. O sporu Babiše a Dienstbiera o whistlebowera Česká justice již dříve informovala.

Vládě potom Svaz průmyslu doporučuje přijmout nesouhlasné stanovisko, a to s odkazem na Listinu a Ústavu v odůvodnění. Podle Svazu občanů a zaměstnanci již nyní mají právo obracet se na  státní orgány s podněty a ani soukromá smlouva se zaměstnavatelem není nad jiným významným veřejnoprávním zájmem:  „SP ČR se domnívá, že cesta zvolená předkladatelem, tj. nová zákonná úprava, není nezbytná, a to z následujících důvodů, když: a) jako prevence páchané trestné činnosti obecně by měl působit již dnes čl. 18 Listiny základních práv a svobod. Jak Ústavní soud ČR ve svém nálezu III ÚS 298/12 konstatuje (cit): ,ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi´, ,z práva občana obracet se na státní orgány s podněty lze dovodit, že občané mají právo podílet se na chodu veřejných záležitostí, upozorňovat na nesprávnosti či nespravedlnosti,“ cituje Svaz průmyslu nález Ústavního soudu.

Loajalita a závazek k firmě má své meze

Ani závazek a loajalita k zaměstnavateli nemůže bránit zaměstnanci obrátit se na státní orgány, když firma ohrožuje zdraví občanů nebo životní prostředí: „Soukromoprávní požadavek na dodržování smluv, princip pacta sunt servanda, resp. smluvní volnost a převzatý závazek zaměstnance být loajální ke svému zaměstnavateli nemůže apriorně vyloučit jiný významný veřejnoprávní zájem, a to zájem na tom, aby se též zaměstnanci mohli obracet na státní orgány v situacích, kdy ze strany zaměstnavatele hrozí ohrožení významných společenských zájmů, jako je ochrana zdraví občanů, ochrana životního prostředí, či ochrana čistoty vody nebo kdy dokonce dojde k porušení těchto veřejných statků,“ uvádí dále Svaz průmyslu.

Dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nemůže zasahovat do veřejnoprávních vztahů, narušovat zájem společnosti na tom, aby každý občan v demokratickém právním státě mohl být nápomocen státu při odhalování nedostatků, a v případě potřeby na nedostatky upozornil, uvádí dále Svaz průmyslu ČR.

Firmy proti soustavnému zahušťování práva

Svaz průmyslu poté upozorňuje na již existující úpravu oznamování trestné činnosti zaměstnavatelů ze strany zaměstnanců: „Částečná ochrana potencionálních oznamovatelů trestných činů na pracovišti je obsažena již dnes např. v zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v zák. č. 40/2009, Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v zák. č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, specificky u služebního poměru v zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě a nařízení vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu, které chrání státní zaměstnance,“ uvádí Svaz.

Jak vyplývá ze stanoviska Svazu, zaměstnavatelů v souvislosti s vládním návrhem už upozornili, že nové právní úpravy jsou jen dalším zaplevelováním práva: „Jak jsme uvedli už v našem stanovisku k téže problematice – vládní návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů, jakákoli nová právní úprava by představovala jen další zbytečné zahušťování právního řádu o oblast úpravy, která je již v jiných právních předpisech dostatečná. Dlouhodobým požadavkem SP ČR je zjednodušení, nebo alespoň zbytečné nerozšiřování počtu právních norem,“ uvádí se ve stanovisku Svazu k návrhu poslance Andreje Babiše.

Irena Válová