Politika nebo post ve státní správě. Zastupitelé si budou muset vybírat

Kvůli dvěma rozhodnutím krajského soudu ve Strakonicích nezasedlo od října 2018 zastupitelstvo Foto archiv

Nová pravidla vyplývající ze služebního zákona rozčeřila dosud často klidné vody pracovního prostředí ve státní správě. Novinky zavádí zákon o státní službě i v případě kandidátů do krajských, ale i obecních zastupitelstev. Řada budoucích krajských zastupitelů si totiž po podzimních volbách bude muset dát od funkce ve službách státu povinně volno.

Jakmile státní zaměstnanec uspěje ve volbách a získá tak post krajského zastupitele, může o funkci ve státní službě přijít, respektive ji bude muset pozastavit, dokud bude rozhodovat o dění v kraji. Zákon o státní službě a zákony o volbách do zastupitelstev, ať už kraje nebo obce, ovšem upravují problematiku slučitelnosti zastupitele a úředníka nejednotně. „Stávající právní úprava je roztříštěná a je vhodné uvažovat o jejím sjednocení,“ uvádí ministerstvo vnitra v nedávno zveřejněném stanovisku.

Služební slib přesto rozhodně není na překážku politické činnosti. Úředníci mohou být sice členy politických stran či hnutí, už se ale nemohou angažovat třeba ve stranických funkcích. Bez omezení mohou i kandidovat ve volbách. „Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu,“ stojí v zákoně o volbách do obecních i krajských zastupitelstev.

Jenže mnohé z těch, kteří uspějí, čeká alespoň dočasný konec úřednické kariéry. Záleží na služebním postavení, zda půjde o uvolněnou či neuvolněnou funkci zastupitele, ale i na tom, jestli nový zastupitel úředníkem už je, nebo se o služební místo teprve uchází.

Kraj nebo úřednické místo?

Přísnější pravidla platí celkově pro výše postavené úředníky, tedy například vedoucí oddělení, ředitele odborů nebo třeba náměstky. Pokud by se někdo z nich chtěl po volbách věnovat práci pro kraj na plný úvazek, tedy z pozice uvolněného zastupitele, zákon mu nedovolí pokračovat na své původní úřednické pozici. Stávající úředník na místě vedoucího nebo třeba ředitele coby uvolněný zastupitel se tak bude muset své služby státu vzdát a na dobu své politické funkce ji pozastavit. Přestože ve služebním poměru zůstane i nadále.

Službu státu na pozici náměstka, ředitele nebo vedoucího tak nemůže vykonávat ani stávající úředník, který uspěje ve volbách a stane se uvolněným zastupitelem. Ale ani neuvolnění zastupitelé nemohou vedoucí pozice ve státní správě zastávat. Sice podle zákona může již zvolený zastupitel do služebního poměru vstoupit, nemůže ale funkci vykonávat.

Se služebním místem se alespoň dočasně musí rozloučit i řadoví zaměstnanci státní správy, kteří se v budoucnu chtějí angažovat v zastupitelstvu krajů, ale i obcí na pozici uvolněného člena zastupitelstva.

Jiná pravidla platí pro obecní zastupitelstva. Zatímco i kvůli neuvolněnému zastupitelskému postu na úrovni kraje se musí vedoucí úředník své dosavadní funkce v úřadu vzdát, neuvolněným zastupitelem obce být může, aniž by musel svou práci úředníka pozastavit. Naopak řadový státní zaměstnanec zvolený buď do kraje, nebo i obce může ve své práci pokračovat i po usednutí v zastupitelstvu coby neuvolněný zastupitel.

Výjimkou jsou ovšem ti úředníci působící v zastupitelstvu obce, kteří pracují na místě, které má na obec vliv. Smůlu tedy mají úředníci státní správy vztahující se k působnosti obce, ale i pracovníci finančního úřadu. Působení v obci a zároveň v úřadu je podle zákona jednoznačně neslučitelné. To platí i pro nevedoucí pracovníky státní správy.

Z politika úředníkem

Do státní správy na pozici běžného zaměstnance pod služebním zákonem tak může krajský i obecní neuvolněný zastupitel nastoupit i v průběhu výkonu své volené funkce. Uvolněný zastupitel obce se o práci pod služebním zákonem ani ucházet nemůže.

Již zvolený neuvolněný zastupitel kraje se o vedoucí pozici ve státní správě může ucházet a zákon dokonce ani nebrání vzniku tohoto služebního poměru, ačkoli jsou obě funkce neslučitelné. Vykonávat ji tedy i přes vznik služebního poměru nemůže.

Kdo ze zastupitelstva má být pro funkci uvolněn, rozhoduje kraj či obec. Zpravidla jde například o některé radní, předsedu kontrolního nebo finančního výboru a post hejtmana či starosty. Uvolněným členům zastupitelstev náleží i odpovídající finanční odměna.

Odvolání z funkce nebo služební volno

Vedoucí úředníci, které po volbách čeká politická činnost neslučitelná se služebním místem, mají od ustavující schůze zastupitelstva pouhé tři dny, aby ve své pozici skončili. Jednou možností je podle výkladu ministerstva vnitra podání žádosti o odvolání z funkce. Do 60 dnů pak o ní musí být definitivně rozhodnuto. Úředník může případně požádat i o služební volno po dobu výkonu funkce zastupitele. Samozřejmě neplacené.

Do třech měsíců od ustavující schůze nových zastupitelů pak musí úředníci, kterých se neslučitelnost týká, dokázat, že už ve funkci nejsou. Doručit tak musí buď o rozhodnutí o odvolání ze služebního místa nadřízeného, nebo rozhodnutí o povolení čerpání služebního volna. Jinak jim podle zákona mandát zaniká.

Volno na kampaň

Stejně jako každý jiný zaměstnanec má i úředník ze služebního zákona nárok na den volna, chce-li kandidovat ve volbách. Den po registraci kandidátky tak nemusí do práce, ovšem bez nároku na mzdu.

Úředníci, zejména ti na vyšších pozicích, se musí důsledně vyvarovat situacím, kdy by se mohli dostat do možného střetu zájmů, upozorňuje na základě služebního zákona také ministerstvo vnitra. Nesmí tak ve své politické činnosti jakkoli zneužívat například informace, které získají ve své funkci ve státní správě. „Zásada nestrannosti je základní zásadou, ze které vychází neméně důležitý princip depolitizace státní správy, respektive jasné stanovení hranice mezi profesionální státní správou a politicky obsazovanými posty,“ upozorňuje ministerstvo.

Vendula Stadlerová