V USA hoří boj proti tajnému získávání dat. Lidé mají právo vědět, když vláda nařídí prohlídku cloudu

Plénum Nejvyššího soudu schválilo stanovisko k elektronické komunikaci mezi soudy a účastníky řízení

Zásadní výsledek pro přístup vlády USA k mailům a cloudům občanů znamená hlasování Sněmovny reprezentantů o zákoně  o soukromí v e-mailu, podle kterého vláda bude napříště pro přístup k digitální komunikaci v cloudech potřebovat soudní příkaz. Stalo se to jen dva týdny poté, co Microsoft podal žalobu proti vládě a generálnímu prokurátorovi USA kvůli zákazu informovat klienty o tom, že vláda nařizuje prohlídky jejich komunikace.

Obhájci soukromí považují  hlasování ve Sněmovně reprezentantů za vítězství občanů a firem, uvádí speciální web pro bezpečnost a digitální komunikaci threatpost.com. Jenže jde o první krok, přičemž ten druhý – hlasování v Senátu – vůbec nemusí dopadnout ve prospěch obhájců soukromí, kde jsou síly obhájců a odpůrců vyrovnané.

Obsahem předmětného zákona je reforma dekády starého zákona o elektronické komunikaci, podle které by vláda a její agentury nově potřebovaly soudní příkaz před tím, než by začaly vstupovat do e-mailů a digitálních dat uložených déle než 180 dní. Aby v současnosti získaly agentury federální vlády data od poskytovatelů služeb, potřebují nyní pouze úřední přípis.

Malé vítězství přichází poté, co se v dubnu spojili obhájci soukromí a technologické firmy v odporu proti jinému návrhu zákona, který by donucoval společnosti dešifrovat zprávy a odemykat zařízení na základě příkazu orgánů vlády.

Microsoft: Lidé mají právo vědět a Microsoft má právo mluvit

V polovině dubna pak společnost Microsoft podala žalobu proti vládě USA a generálnímu prokurátorovi USA kvůli zákazu informovat své zákazníky ve chvíli, kdy federální vláda nahlíží do jejich mailů.

Žaloba Microsoftu představuje to nejlepší a velmi typické pro americké právo, když hájí právo klientů vědět, kdo čte jejich maily a cloudy s odkazem na dva dodatky Ústavy USA, a to Čtvrtý a První dodatek, tedy právo na svobodu slova a právo na soukromí. „Microsoft vznáší tento případ, protože jeho klienti mají právo vědět, když vláda drží příkaz číst jejich maily a protože microsoft má právo jim to říci,“ takovými slovy začíná text žaloby proti ministerstvu spravedlnosti USA a proti generální prokurátorce USA Lorettě Lynchové, kterou Microsoft podal u soudu v Seattlu ve státě Washington.

Podle žaloby v současnosti zákon o soukromí elektronické komunikace umožňuje soudům udržovat zákazníky Microsoft v“ temnotě nevědomí“, když vláda zjišťuje obsah jejich soukromé komunikace většinou s s odůvodněním, že existuje důvodné podezření, že zveřejnění by mohlo narušit vyšetřování. „To je porušení  Čtvrtého dodatku, který zajišťuje občanům právo vědět, když vláda prohledává nebo konfiskuje jejich majetek a Prvního dodatku, který zajišťuje právo Microsoft hovořit se svými zákazníky,“ uvádí svoji žalobu Microsoft.

Domovní prohlídka zákazníka, příkaz dopadá na poskytovatele

Poté Microsoft soudu předkládá jednoduchý argument: Před digitálním věkem jednotlivci a obchodníci ukládali svá nejcitlivější data ve složkách v kabinetech, deskách a aktovkách. Po příchodu počítačů uživatelé přemístili jejich materiály do počítačů a na servery, které zůstávají fyzickým vlastnictvím a pod  kontrolou uživatele. V obou oblastech vláda musela oznamovat, když prohlížela soukromé informace a komunikaci kromě vzácných výjimek. „Když si jednotlivci přestěhovali své nejcitlivější dokumenty do cloudů, vláda zvýšila uplatňování taktiky získávání těchto dat nikoli od samotných zákazníků, ale prostřednictvím právního úkonu namířenému na poskytovatele jako je Microsoft,“ uvádí v žalobě Microsoft.

Současně k tomu vláda vydává příkazy k utajení, aby zabránila Microsoft říci o požadavcích vlády zákazníkům, a to s obecným zdůvodněním o důvodném podezření z narušování vyšetřování, přičemž doba utajení je často neomezená – neboli navždy, vyplývá ze žaloby Microsoftu. „Za posledních 18 měsíců vydaly federální soudy téměř 2600 příkazu k utajení s zákazem hovořit o nich, které umlčují Microsoft a brání mu hovořit o příkazech a dalších právních akcích k dosažení dat klientů. Více než dvě třetiny těchto zákazů nebylo časově omezeno,“ uvádí v žalobě Microsoft.

Jak jsou chráněná naše data v cloudech velkých firem?
Jak jsou chráněná naše data v cloudech velkých firem?

Navždy utajené sledování zákazníka, spor o třetí stranu

Počty vládních žádostí k poskytnutí důvěrných dat klientů od roku 2014 až do března 2016 jsou dále v žalobě upřesněny takto: V uvedené době obdržel Microsoft celkem 5 624 žádostí federální vlády o data klientů. Téměř poloviny – 2 576 – byla doprovázena příkazem k utajení informace, že vláda pátrá po informacích klientů. A dále, 1752 těchto žádostí o utajení neobsahovalo žádný časový limit, což znamená, že Microsoft je navždy zabráněno říci dotčenému zákazníkovi o vládním zásahu. Microsoft má naopak podezření, že jde o rutinu, nikoli o rozumné důvody.

 V závěru sedmnácti stranové žaloby, pod kterou je podepsáno jedenáct právních zástupců společnosti Microsoft, společnost navrhuje zrušit napadená ustanovení zákona pro nesoulad s Ústavou respektive pro rozpor s Prvním a Čtvrtým dodatkem Ústavy  Spojených států amerických.

Podle amerických právníků jde o zásadní spor o tzv. třetí stranu, jak je někdy označován poskytovatel ve vztahu držitel e-mailové schránky nebo cloudu v. stát. Protože jde o spor ústavní, nepůjde o běh na krátkou trať upozorňují právníci.

Platí příkazy USA i pro Irsko? Rozhodne se brzy.

Naopak v jiné žalobě, která se nyní nachází u odvolacího soudu v Manhattanu v New Yorku, by mohlo být rozhodnuto v těchto dnech nebo týdnech. Žaloba se týká téhož – příkazů vlády a agentur USA ke zpřístupnění soukromých dat v emailech a cloudech. Microsoft v ní tentokrát napadl rozhodnutí soudu první instance, že tento příkaz se týká i cloudů a emalů, poskytovaných zákazníkům a umístěným na serverech v Irsku, což není další stát USA, nýbrž člen Evropské unie.

Jde o střet názoru, že Microsoft spadá jako americká firma pod jurisdikci USA kdekoli na světě s názorem, že cloud zákazníka umístěný v Irsku je výsostným irským územím Irska, a proto není v jurisdikci amerických soudů a už vůbec pro něj neplatí příkazy vlády USA, aniž by bylo postupováno prostřednictvím právní pomoci. Podle informace CNN z letošního února, by měl odvolací soud rozhodnout „brzy“, letos v lednu odborný tisk odhadoval, že případ skončí v řádu měsíců.

Irena Válová