Dienstbier navrhne zákaz postihu těch, kteří oznámí svého zaměstnavatele nebo kolegu.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a koordinaci boje s korupcí Jiří Dienstbier Foto: Facebook

Návrh explicitního zákazu postihu oznamovatelů protiprávního jednání zaměstnavatele a sdíleného důkazního břemena předloží ministr pro lidská práva a koordinaci boje s korupcí Jiří Dienstbier (ČSSD) v paragrafovém znění do konce září 2016. Oznámení musí zaměstnanec učinit v dobré víře a nesmí představovat nepřiměřený zásah do „právem chráněných zájmů“. Lháři a zavrženíhodní jedinci se ochrany nedovolají.

Vyplývá to z dokumentu, který Jiří Dienstbier aktuálně předložil vládě pod názvem „Návrh alternativ legislativního řešení ochrany oznamovatelů“. Po poslaneckém návrhu Andreje Babiše jde o další návrh týkající se problému tzv. whistlerblowingu, tedy oznamování protiprávního jednání zaměstnavatelů jejich zaměstnanci s rizikem následné protiakce ze strany zaměstnavatele.

O sporu Jiřího Dienstbiera s Andrejem Babišem o zákon o whistlerblowingu Česká justice již několikrát informovala. Poslanec a ministr financí Andrej Babiš veřejně představil svůj návrh už v dubnu ve stejný den, kdy měl tiskovou konferenci Jiří Dienstbier ke svým plánům v dané věci.

Úřad Jiřího Dienstbiera vybíral ze čtyř verzí od nulové varianty přes řešení prostřednictvím antidiskriminačního zákona a práva petičního až po zcela nový samostatný zákon. Podle dokumentu úřad nakonec vládě doporučuje zavést zákaz a novelizovat příslušné zákony: „Za nejvhodnější řešení je vybrána Varianta 1 – explicitní zákaz postihů a znevýhodňování oznamovatelů v zaměstnání se zavedením sdíleného důkazního břemene. Jako legislativní řešení je nejvhodnější novelizace příslušných právních předpisů,“ uvádí se v závěru šedesátistránkové analýzy.

Zákon zohlední neinformované i zavrženíhodné jedince

Podle rozsáhlého materiálu si úřad Jiřího Dienstbiera vybral tuto variantu kvůli dobře stanoveným podmínkám podání na zaměstnavatele: „Podmínky dobré víry a absence nepřiměřeného zásahu do právem chráněných zájmů jsou nezbytné pro omezení ochrany na oznámení, na nichž skutečně existuje veřejný zájem, resp., u nichž tento veřejný zájem převažuje nad jinými hodnotami,“ uvádí se v textu

Úřad Jiřího Dienstbiera je přesvědčen, že za těchto podmínek budou z ochrany vyloučeni lháři, ale současně nebudou trestáni neinformované osoby, které podávají podněty proti zaměstnavateli z neznalosti. „Vylučují tedy z ochrany např. nepravdivá oznámení – s výjimkou těch, jejichž nepravdivosti si oznamovatel nemohl být s ohledem na relevantní okolnosti vědom, což je z hlediska omezené možnosti oznamovatele své podezření plnohodnotně prověřit efektivní,“ uvádí se v materiálu.

Kromě lhářů budou vyloučeni z ochrany bezcharakterní a zavrženíhodní jedinci: „Dále budou z ochrany vyloučena oznámení, jimiž dochází k protiprávnímu jednání, aniž by veřejný zájem na oznámení převažoval nad újmou vzniklou dotčeným chráněným zájmům – např. porušení mlčenlivosti či loajality k zaměstnavateli, ať již samo o sobě či ve spojení s excesivní formou oznámení – a v principu jsou způsobilé vyloučit z ochrany i oznámení činěná z obzvlášť zavrženíhodných pohnutek,“ uvádí se v materiálu. Naplnění těchto podmínek by standardně posuzoval příslušný orgán, zejména soud, vždy s ohledem na individuální okolnosti konkrétního případu.

Důkazní břemeno jako u antidiskriminačního zákona

V principu by podle vybrané varianty bylo do jednotlivých právních předpisů upravujících pracovní a služební poměry explicitně zakotveno pravidlo, podle něhož „nesmí být oznamovatel v souvislosti s oznámením protiprávního jednání učiněným v dobré víře a nepředstavujícím nepřiměřený zásah do právem chráněných zájmů nijak postihován či znevýhodňován v zaměstnání“.

Současně by bylo pro řešení příslušných sporů v rámci civilního soudního řízení zavedeno sdílené důkazní břemeno – obdobně jako u vymezených případů diskriminace podle zákona tzv. antidiskriminačního zákona. „Explicitní zákaz postihů a znevýhodňování zaměstnance v souvislosti s podaným oznámením by byl zohledněn i v právní úpravě přestupků a správních deliktů na úseku rovného zacházení se zaměstnanci zavedením odpovídající skutkové podstaty,“ uvádí se v souvislosti s touto variantou.

Jde o včasné odhalení nekalostí firmy a kolegů
Podle materiálu v ČR stále přetrvává spíše negativní postoj k osobám, které ve veřejném zájmu a za stanovených podmínek učinily hodnověrné oznámení o podezření ze spáchání protiprávní činnosti – nemusí jít nutně o jednání trestně postižitelné, o němž se dozví zejména v rámci výkonu svého zaměstnání.

Tyto osoby čelí nejen rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i postihům pracovněprávního charakteru ze strany zaměstnavatelů. Taková praxe však udržuje ve společnosti spíše obavy před negativními následky jednání, jež je však z hlediska veřejného zájmu více než žádoucí. Zranitelnou pozici oznamovatelů by proto bylo vhodné pomocí alespoň dílčích legislativních změn zlepšit a nepřímo tak i deklarovat společenskou poptávku po jedincích, kteří se odhodlají upozornit na protiprávní jednání se snahou přispět k potírání protiprávních a korupčních praktik v zájmu kultivace veřejného prostoru, uvádí se v materiálu pro vládu.

Včasné odhalení trestné či jiné nekalé činnosti na základě učiněného oznámení je jedním z nezbytných prvků boje proti korupci, který sebou může přinášet nemalé úspory veřejných prostředků, odvrácení obecného ohrožení a další pozitivní dopady. „Na druhou stranu však potencionální zvýšení ochrany oznamovatelů povede k jejich zvýhodnění oproti ostatním skupinám občanů, u kterých může zejména v pracovněprávních vztazích docházet k diskriminaci, např. národnostní, náboženské, sexuální a jiné menšiny,“ uvádí se rovněž v materiálu předkládaném vládě.
(ire)