Ministerstvo zveřejnilo utajovanou analýzu příjmů exekutorů. Ti považují její závěry za chybné

Exekutoři odpovídají ombudsmance Ilustrační foto: archiv

Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo původně utajovanou analýzu, podle níž hodlá ministr Robert Pelikán (ANO) snižovat exekutorský tarif. Se závěry analýzy ale zásadně nesouhlasí exekutoři. „EK ČR považuje modelové situace a výstupy analýzy za chybné,“ píše se v jejím bezprostředním prohlášení.

Současný tarif ve výši 3 000 Kč hodlá Pelikán snížit v prvním kroku o třetinu, ve druhém, po zavedení povinných záloh o dvě třetiny. „ S ohledem na plnění resortních priorit Ministerstva spravedlnosti bylo rozhodnuto o vypracování následujícího analytického materiálu, jehož cílem je mimo jiné objasnění výše nákladů exekuce ve vztahu ke skutečným úkonům soudního exekutora,“ píše se v úvodu materiálu. Analýzu původně ministerstvo odmítalo exekutorům poskytnout. Nakonec však celý materiál rozeslalo médiím. „Na základě nepřesností, které se objevily v médiích, Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje analýzu exekutorského prostředí, která potvrzuje prostor pro snížení exekutorských odměn,“ sdělila mluvčí resortu Tereza Schejbalová České justici.

Jak analýza konstatuje, výše odměny soudního exekutora prošla v souvislosti s několika novelizacemi postupnou proměnou, přičemž jednotlivé novely ve svém nepřímém důsledku vedly k postupnému mírnému snižování výše odměny soudního exekutora.

Celou analýzu Ministerstva spravedlnosti si můžete stáhnout zde.

Ke snižování odměny soudního exekutora docházelo zejména v důsledku změn v definici základu pro její výpočet, ale také v důsledku stanovení pravidel pro snížení odměny, přičemž současná právní úpravu v historickém srovnání přináší nejnižší výši odměny soudního exekutora. „Provedená analýza také nasvědčuje skutečnosti, že rentabilita průměrného portfolia soudního exekutora se pohybuje na úrovni cca 20 – 25%, nicméně hodnocení výše uvedených výsledků rentability je nutno brát se značnou rezervou. Data obdržená od EKČR lze jen velice obtížně (pokud vůbec) verifikovat.“

Politici nám hází klacky pod nohy, stěžuje si prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková
Politici nám hází klacky pod nohy, stěžuje si prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková

Modelový exekutorský úřad

Z provedené modelace podle analýzy vyplývá, že příjmovou část modelu zásadně ovlivňuje zejména celková vymahatelnost a do značné míry také velikost ročního nápadu, přičemž se vzrůstajícím nápadem rostou i náklady, avšak zpravidla nikoliv v přímé úměrnosti. Výsledek hospodaření tudíž bude stoupat, naopak v případě sníženého nápadu bude výsledek hospodaření klesat. Další zásadní veličinou podstatně ovlivňující příjmovou část modelu, je výše vymáhané pohledávky. „Předmětný model přináší soudnímu exekutorovi nezdaněný měsíční příjem ve výši 267 145 Kč, což mnohonásobně překračuje průměrnou výši hrubé mzdy v ČR i průměrné příjmy soudce okresního soudu. Přes jistá zjednodušení modelu na výdajové, ale také na příjmové stránce nelze dospět k závěru, že by ekonomická situace za současné úrovně tzv. marných exekučních řízení exekutorských úřadů byla napjatá, natož kritická, naopak se zde již za současného stavu nachází dostatečný prostor pro případné snížení nákladů exekuce,“ uvádí dále analýza. „S ohledem na výše uvedené lze také jednoznačně konstatovat, že snížíme-li zásadním způsobem počet tzv. marných exekucí cestou zvýšení spoluzodpovědnosti věřitelů za proces vymáhání, lze zásadně snížit i případné náklady exekuce.“

Reakci Exekutorské komory z pera místopředsedy Petra Polanského si přečtěte zde.

Prostor pro snížení tarifu je

 Za účelem ověření skutečných příjmů soudních exekutorů s vypracovaným modelem poskytlo Generální finanční ředitelství Ministerstvu spravedlnosti statistická data týkající se příjmů soudních exekutorů za zdaňovací období let 2013 a 2014, členěné podle způsobu, jakým jsou vykazovány příjmy a výdaje. Z dat poskytnutých Generálním finančním ředitelství lze dospět k závěru, pokračuje MS, že průměrný roční příjem menších soudních exekutorů se pohybuje pod hranicí dvou miliónů Kč, průměrný roční příjem větších soudních exekutorů pak pod hranicí pěti miliónů Kč. Jednoduchým zprůměrováním těchto dvou hodnot pak dospějeme k číslu kolem tří miliónů Kč (3 257 330 Kč), což je zhruba částka, ke které jsme dospěli v rámci předchozí části analýzy ekonomického modelu středně velkého exekutorského úřadu. „S ohledem na výše uvedené lze mít tato čísla za v zásadě reálná, vypovídající o skutečném stavu, přičemž tento stav nesporně umožňuje jistý bezprostřední zásah do současného systému, a to aniž by bylo nutno vyčkávat přijmutí souvisejících legislativních změn.“

Robert Pelikán se vydal do boje s exekutory Foto: MSp
Robert Pelikán se vydal do boje s exekutory Foto: MSp

Pod předmětným bezprostředním zásahem si lze představit třetinové snížení odměny soudního exekutora v základním pásmu do 3 000 000 Kč z dosavadních 15 % na 10 %
a současně nové nastavení minimální výše odměny soudního exekutora u bagatelních pohledávek z 3 000 Kč na 2 000 Kč, a to zejména s ohledem na skutečnost, že většina vymáhaných pohledávek (medián) tvoří pohledávky do 10 000 Kč, tato změna by se tak bezprostředně dotkla velkého množství řízení. „Výnos ve výši 5 628 000 Kč přináší po odečtení výdajů hospodářský výsledek ve výši 1 441 734 Kč, resp. 1 238 811 Kč po zdanění, což přináší oproti současnému stavu pokles hospodářského výsledku o zhruba 67 %, nicméně tento upravený model přináší soudnímu exekutorovi nadále velice solidní nezdaněný měsíční příjem ve výši 120 145 Kč,“ uzavírá analýza.

EK: Závěry analýzy jsou chybné

Se závěry analýzy ale zásadně nesouhlasí exekutoři. „EK ČR považuje modelové situace a výstupy analýzy za chybné. Odborníci Exekutorské komory a přizvaní experti se budou analýzou důkladně zabývat, již teď je ale patrných několik závažných zkreslení reálné situace,“ píše se v úvodu jejího prohlášení. „Stěžejní chybou analýzy je, že ekonomické výsledky exekutorů poměřuje s takovým „modelovým úřadem“, který vede průměrných 2400 nových exekucí ročně, z nichž má již ten samý rok vymožitelnost 25%. V praxi je těchto výsledků dosahováno nikoli během jednoho roku, ale v průběhu několika let.“ Komora poukazuje na to, že tento závěr potvrzuje i samo MSp ve své analýze, ve které výslovně uvádí: k vymožení pohledávek nedojde v rámci konkrétního řízení okamžitě v prvním roce po jeho zahájení, ale zpravidla se bude jednat zhruba o pět let. „Po celou tuto dobu musí exekutor hradit náklady, které jsou generovány všemi běžícími exekucemi. Vymožitelnost každého případu však s postupem doby dramaticky klesá,“ uvádí prezidentka EK ČR Pavla Fučíková. „Je zcela nepřijatelné, aby ministerstvo na místo reálné analýzy přistoupilo k účelovému zjednodušení dat a docházelo tak k závěrům, které se se skutečností zcela míjí.“

Současných 157 exekutorských úřadů má ročně průměrně 5.000 nových exekucí, tedy více než dvojnásobek ministerstvem uvažovaného objemu na jeden úřad a rok. Vedle toho MS opomnělo, že exekutorské úřady obhospodařují 4,5 milionu neskončených exekucí.  Spočítalo analýzu tak, jakoby se exekuce vedly jen jeden rok na místo obvyklých pěti a více let. „V těchto řízeních musí soudní exekutor vykonávat průběžně úkony a hradit s tím související mandatorní náklady – na mzdy zaměstnanců, informační systémy, součinnostní dotazy, poštovné, náklady na cesty. Průměrný úřad potřebuje na tuto agendu nejméně 20 zaměstnanců,“ zdůraznila Fučíková. „Navíc údaje z Generálního finančního ředitelství, které sloužily jako podklad pro ministerské výpočty, se týkají pouze 122 subjektů, zatímco exekutorských úřadů je 157. MS účelově rozdělilo výsledky největších úřadů mezi ostatní exekutorské úřady, které ani zdaleka takovýchto výsledků nedosahují. Modelový úřad, jak jej představuje MSp, tedy úřad bez uvažovaných nákladů na tři desítky tisíc spisů převzatých z patnáctileté historie, je naprosto nereálný.“

Další výtka se týká toho, že Ministerstvo u všech položek používá při výpočtech aritmetický průměr, což je údaj zcela nevypovídající. „Je třeba spočítat medián, tedy střední hodnotu, resp. nejobvyklejší výskyt a eliminovat extrémní hodnoty. Ministerstvo ve svých kalkulacích zahrnuje do příjmů exekutora též daně a odvody, jejichž skutečným příjemcem je stát,“ uvádí EK.

Komora i nadále konstatuje, že prostor pro snížení tarifu neexistuje a pokud by se tak nakonec stalo, mohlo by to ohrozit vymahatelnost práva v České republice.

Dušan Šrámek