Služební zákon plní svůj cíl, vytváří čerstvou elitní třídu úředníků

Podle veřejné ochránkyně práv však mají nespravedlivé podmínky opodstatnění, protože umožňují novým čerstvým jednotlivcům vypracovat se z nižších míst na vyšší místa Foto: wikipedia

Služební zákon začal plnit svůj cíl. Vytváří novou elitní třídu úředníků, mezi kterou se lze dostat jen za splnění zvláštních požadavků. Někteří uchazeči o místo u státu je považují za diskriminační a nespravedlivé, a proto se stále častěji obracejí na veřejnou ochránkyni práv.

Například výběrového řízení na vedoucí funkci ve státní správě se mohou zúčastnit pouze ti, kteří už jsou „uvnitř“, tedy státní zaměstnanci, nikoli zájemci zvenčí, jakkoli by byli vzdělaní a schopní. Zvláštní požadavky tak nesplňují ani ti, kteří mají dlouhodobé zkušenosti ze státní správy, ale jejich místo bylo například kvůli reorganizaci zrušeno a oni státní správu opustili na delší dobu, než je v podmínkách pro znovupřijetí.

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová  Foto: ochrance.cz
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Foto: ochrance.cz

Podle zprávy veřejné ochránkyně se po prvním roce účinnosti služebního zákona  začínají objevovat stížnosti a výhrady lidí, kteří v praxi narážejí na nové požadavky a podmínky vycházející ze zákona. Především namítají ztížení podmínek při přijímání do služebního poměru.  „Zatímco v prvním roce účinnosti se na ochránkyni obrátili ve věci služebního zákona 4 lidé, letos jde v průměru o 2 stížnosti za měsíc,“ informuje veřejná ochránkyně práv.

Podle ochránkyně jde ale spíš než o problémy zákona o přirozenou reakci na nové podmínky pro práci ve státní službě. „Ta není běžnou součástí pracovního trhu, takže specifické požadavky jsou na místě,“ uvádí k tomu zpráva ombudsmanky.

Jak vyplývá ze zprávy, někteří stěžovatelé například zpochybňují podmínku, že uchazeč ve výběrovém řízení na určitou vedoucí funkci musí být státním zaměstnancem. Za diskriminační to považovali především ti, kdo ve státní správě v minulosti působili. Jeden ze stěžovatelů například uváděl, že zastával vedoucí funkci ve státní správě. Poté, co z ní byl odvolán, přestal být státním zaměstnancem. Chtěl se následně přihlásit do výběrového řízení na obdobnou pozici, ale předpokládal, že kvůli nesplnění podmínky být státním zaměstnancem bude z výběrového řízení vyloučen hned na začátku.

Jiná stěžovatelka uváděla, že 18 let pracovala ve státní správě i na vedoucím postu, ale když bylo v rámci reorganizace její místo zrušeno a nenašlo se pro ni jiné uplatnění, musela státní správu opustit. V mezičase si studiem vysoké školy dál rozšířila vzdělání, ale ani pak se do státní služby nemohla vrátit. Bez ohledu na své vzdělání i celou praxi byla z výběrového řízení vyřazena, protože nesplnila podmínku být státním zaměstnancem alespoň čtyři roky z posledních osmi.

Podle veřejné ochránkyně práv  však mají nespravedlivé podmínky opodstatnění, protože umožňují novým čerstvým jednotlivcům vypracovat se z nižších míst na vyšší místa. „Podle ochránkyně sice mohou na odmítnuté uchazeče podmínky působit nespravedlivě, ale mají své opodstatnění. Státní služba má nabízet kariérní možnosti, takže je logické, že se cesta k vyšším postům otevírá primárně lidem, kteří se do nich z nižších pozic vypracují. Je také v pořádku, že se tolik nepřihlíží k praxi ve státní službě v minulosti, ale preferují se „čerstvé“ zkušenosti. I státní služba se proměňuje a je tedy třeba, aby uchazeč o vedoucí post dobře znal aktuální stav,“ uvádí k tomu ombudsmanka.

Pro zájemce drahá výběrová řízení

Zájemci o místo ve státní správě si dále stěžují, že výběrová řízení jsou pro ně drahá. Mezi stížnostmi na dopady služebního zákona se podle zprávy objevila i námitka finanční náročnosti při účasti ve výběrovém řízení. Stěžovatelka nesouhlasila s tím, že uchazeč o místo ve státní službě musí k přihlášce předložit potvrzení o zdravotní prohlídce a výpis z rejstříku trestů, obojí zpoplatněné, aniž by věděl, jestli bude přijat. Na každé úřednické místo se hlásí víc uchazečů a většina i opakovaně musí vynakládat finanční prostředky zbytečně, přitom by podle ní stačilo, kdyby uvedené doklady předložil jen vybraný uchazeč při přijímání do služebního poměru.

Veřejná ochránkyně práv k tomu podotkla, že zákon požaduje, aby uchazeč o přijetí do služebního poměru prokázal bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů. Současně zákon uvádí, že služební orgán si může vyžádat výpis z rejstříku trestů sám, ale není zde rozvedeno, proč to nedělá vždy. V případě, že si bezúhonnost uchazečů ověřuje přímo služební orgán, uvede to v podmínkách výběrového řízení.
Ne vždy je také nutné výpis požadovat, ale to záleží na úvaze služebního orgánu. Pokud jde o doklad o zdravotní způsobilosti, musí být podle zákona doložen nejpozději před konáním pohovoru, ale podrobnosti a důvody zákon neuvádí. Podle ochránkyně je ale účelem uvedených povinností efektivnost, aby bylo možné po skončení výběrového řízení jednoznačně říct, kdo z žadatelů skutečně uspěl. Pokud by se oba doklady předkládaly až po ukončení výběrového řízení, vneslo by to do přijímání prvek nepředvídatelnosti. Mohlo by se stát, že by někteří uchazeči prošli výběrovým řízením a přitom by se později ukázalo, že nesplňovali podmínku pro pouhou účast v něm.

(ire)