Náměstek ministra spravedlnosti pro vězeňství Vladimír Zimmel na návštěvě probačního domu v Ostravě - Koblově Foto: koblov.cz

Pilotní projekt probačního domu končí, zapojilo se málo odsouzených

Probační dům měl být mezistupněm mezi vězením 
a absolutní svobodou. Soudy by mohly pobyt v jejich zdech nařídit v rámci podmíněného propuštění, odsouzenci v nich měli strávit maximálně půl roku. Pilotní projekt, který loni odstartovala Probační a mediační služba (PMS), ale skončil nezdarem kvůli nízké účasti odsouzených a Ministerstvo spravedlnosti už v něm nebude pokračovat.

Podle informací z PMS se do projektu pilotního probačního domu v Ostravě – Koblově přihlásil nízký počet odsouzených. Ačkoliv „Zpráva o výsledku ověření účinnosti reintegračního programu v ČR určeného osobám propuštěným z vězení prováděného formou jejich pobytu v Probačním domě“ vyjmenovává zejména pozitivní stránky projektu, z jejího závěru je jasné, že skončil nezdarem. „Implementace programu do stávající praxe a jeho plné využití však naráží na limity současné české praxe a právní úpravy institutu podmíněného propuštění a proto není účelné v další realizaci obdobných programů nyní pokračovat,“ napsala ve zprávě o projektu ředitelka Služby Andrea Matoušková. O těchto problémech už ostatně Česká justice jako první informovala na podzim loňského roku.

Probační dům v Koblově. Foto: archiv
Probační dům v Koblově. Foto: archiv

Na začátku Zprávy PMS připomíná, že podmíněné propuštění na svobodu je v současné době u řady odsouzených ztíženo absencí stabilního bydlení a řádného zaměstnání, které by jim v dlouhodobé perspektivě zajistilo legální zdroj příjmu.
Právě projekt Probačního domu měl vězňům pomoci překlenout obtížné období návratu do „normálního“ života. Na pilotní projekt dostala PMS do rozpočtu navíc 1,5 milionu korun. Ne všechny prostředky však vyčerpala. „Nevyčerpané prostředky přidělené PMS za účelem realizace pilotního projektu Probační dům ve výši 628 800,- navrhujeme využít na financování aktivit řešící problémy vězněných osob před jejich propuštěním, např. na provádění dluhového poradenství ve věznicích,“ uvádí ředitelka PMS v hodnotící zprávě.

Reintegrační program v Probačním domě byl určen pouze mužům starším 18 let, kteří jsou fyzicky soběstační a nejsou ve fázi akutní závislosti na alkoholu, omamných a psychotropních látkách a výherních automatech. Zařízení léčebný program tohoto typu neposkytuje. Odsouzení také museli s účastí v programu souhlasit.

Statistické údaje:

  • Od září 2015 do května 2016 pracovníci PMS a věznic vytipovali a spolupráci směřující k zařazení vězněného do Probačního domu zahájili s celkem 118 vězněnými.
  • 1/3 odsouzených (37 osob) ze spolupráce později odstoupila (u některých z nich se ukázalo, že službu tohoto typu nepotřebují, část z nich nesplňovala základní kritéria zařazení).
  • PMS u 3 z celkem 81 projednávaných případů odsouzených zařazení do Probačního domu nedoporučila z důvodu zjištění přítomnosti vysokých rizik spojených s jejich podmíněným propuštěním.
  • Celkem 78 vězněných osob splnilo požadavky na zařazení do Probačního domu a se svým vstupem do reintegračního programu souhlasili, většina z nich (71 %) již podalo k soudu žádost o podmíněné propuštění.

První podmíněně propuštěný do Probačního domu nastoupil v říjnu 2015, následující tři pak v průběhu listopadu 2015, zbývajících sedm pak v průběhu ledna – května 2016, poslední nastoupil v červnu 2016.
Podmíněně propuštění měli v rámci programu v Probačním domě možnost v souladu s řádem zařízení a po dohodě s pracovníky a v předem stanoveném časovém rozmezí krátkodobě pobývat mimo zařízení – jezdili navštěvovat své rodiny, vyřizovat si práci apod. V průběhu pobytu v Probačním domě byli podmíněně propuštění průběžně testováni na přítomnost omamných a psychotropních látek a alkoholu. Aktuálně je v Probačním domě 7 podmíněně propuštěných. „Účast podmíněně propuštěných v reintegračním programu Probační dům bude probíhat až do poloviny října 2016, kdy smlouva PMS s dodavatelem služby končí,“ uvádí Zpráva.Bez názvu (2)

Obtíže při naplňování cílů projektu způsobilo například to, že pilotní projekt probačního domu byl spuštěn jen na jednom místě ČR. Podle zprávy ne všichni odsouzení akceptovali to, že po podmíněném propuštění budou dočasně bydlet jinde, než si původně plánovali.

Dále povědomost o smyslu programu tohoto typu byla mezi pracovníky spolupracujícími s PMS při realizaci projektu nízká, což se projevilo zdržením zahájení vstupu odsouzených do programu.

Panoval také výrazný rozdíl mezi tím, jak odsouzené a jejich vhodnost zařazení do programu posuzovala PMS a jak následně soudy. „Rozdíl mezi počtem případů odsouzených, u kterých PMS ve spolupráci s věznicí navrhovala zařazení pachatele do programu (81 případů) a počtem rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění pachatele s uloženou povinností účastnit se programu (12 případů), je zjevná,“ uvádí dále Zpráva. Ta také nabádá, že spolupráce složek, které rozhodují o způsobu návratu odsouzeného do života, by se měla zintenzivnit.

Probační dům i přes nezdar pilotního projektu podle závěrů PMS odpovídá současnému evropskému trendu trestní politiky směřujícímu k většímu využívání alternativních trestů a ekonomicky úspornějších forem sankční politiky. „Z tohoto hlediska má rozvoj Probačních domů v ČR jednoznačnou budoucnost, nicméně vidíme nezbytnost jejich organizačního a provozního napojení na PMS zajišťující výkon dohledu nad podmíněně propuštěnými,“ uzavírá Zpráva. Svojí činnost ukončí Probační dům 16. října tohoto roku.

Eva Paseková