Robert Šlachta je příkladem bývalého policisty, který ztrácí informace v přímém přenosu

Ani bývalý ředitel ÚOOZ není výjimka. Poté, co z vlastní vůle na protest proti reorganizaci policie rezignoval, nebude do půl roku vědět nic použitelného. Foto: archiv

Bývalý ředitel Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu Robert Šlachta zjevně přišel o přístup k informacím záhy poté, co rezignoval na funkci. Vyplývá to z obsahu dokumentu o reorganizaci policie, který byl podkladem pro jednání vlády dne 20. července 2016 a který má Česká justice k dispozici. Je prokázáno, že policista po půl roce o svém případu neví nic.

Dokument nazvaný Informace k současnému stavu vzniku národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování začíná zprávou o tom, jak policie naloží s vyšetřováním úniku informací ze spisů, kterého se měli dopouštět sami policisté.

Ukazuje se, že to bylo samo Policejní prezídium, které už 23. června 2016 dopisem  informovalo Nejvyšší státní zastupitelství o vyloučení nově vzniklé Národní centrály proti organizovanému zločinu kriminální policie a vyšetřování z dalších úkonů v uvedené věci a navrhovalo řešení podle trestního řádu. Předání věci od začátku dozorovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Takto dokument informuje o obsahu dopisu: „Dne 23. června 2016 Policejní prezidium ČR odeslalo dopis na Nejvyšší státní zastupitelství k řešení otázky kontinuity v tzv. ,živých trestních věcech´, vznikem Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „NCOZ“) totiž dojde v jednom případě k situaci, kdy nově vzniklý policejní orgán bude vyloučen z dalších úkonů trestního řízení v dané věci,  je tedy třeba určit jiný policejní orgán.“

Současně dokument popisuje, co v této souvislosti Policejní prezídium dopisem ze dne 23. června navrhlo: „V dopise bylo v souladu s trestním řádem uvedeno, že trestní řízení v dané věci může vést:

  1. a) policejní orgán jiného bezpečnostního sboru než Policie ČR (zejména GIBS), a to z rozhodnutí státního zástupce,
  2. b) jiný policejní orgán Policie ČR z rozhodnutí státního zástupce nebo náměstka policejního prezidenta pro SKPV po projednání se státním zástupcem,
  3. c) státní zástupce s případným úkolováním jím určeného policejního orgánu nebo osob v něm činným.“

V dokumentu se dále konstatuje, že všechny verze zaručují, že na případu budou dále pracovat stejní policisté: „Ve všech variantách je zabezpečen mechanismus, podle kterého bude umožněno, aby na kauze i nadále pracovali ti zpracovatelé, kteří ji řeší v současnosti, jako preferovaná varianta ze strany Policejního prezidia ČR byla uvedena varianta a), samotná realizace změny policejního orgánu probíhá nyní pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze,“ píše se v dokumentu doslova.

Téměř pět týdnů po odeslání dopisu Policejního prezidia na NSZ tuto informaci dne 28. července přináší deník Aktuálně.cz včetně údaje, že jde o spis s názvem Beretta, který se týká vynášení informací o vyšetřování případu nemocnice Homolka a Dopravního podniku Praha.

Bývalý policista ve skutečnosti nic neví

Podle deníku Aktuálně.cz  dokonce dozor v dané věci vykonává osobně vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.Bradáčová kromě toho rozhodla zcela v souladu s výše uvedenými návrhy Policejního prezidia z 23. června o delegaci případu ke zcela jinému útvaru, a to k Národní protidrogové centrále, kam budou současně převedeni dosavadní zpracovatelé případu ze zanikajícího ÚOOZ.

Z reakce Roberty Šlachty vyplývá, že o tom nic neví, přestože jde o informaci vycházející z červnového dopisu Policejního prezidia. Šlachta rezignoval 16. června a u policie definitivně skončil ke 30. červnu 2016. S vrchní státní zástupkyní v Praze měl navíc nadstandardní vztahy. Nyní však k tématu prohlásil: „Tvrdili nám, že se sloučením dvou útvarů nic nezmění. A teď? Korupci bude vyšetřovat Národní protidrogová centrála,“ řekl deníku v reakci na rozhodnutí Bradáčové.

Robert Šlachta je modelovým příkladem zastupujícím všechny policisty, kteří po rezignaci z funkce nebo po skončení služebního poměru ztrácejí informace, přístup k databázím i ke spisům. V případech, které tito policisté původně znali, se dějí nové úkony, skutková i důkazní situace se  mění, ale oni už nevědí, jak. Je prokázáno, že policista nebo státní zástupce si znalost svého bývalého případu uchová maximálně půl roku. Po půl roce dojde ve spisu k takovým změnám, že policista ve vztahu ke konkrétní trestní věci neví vůbec nic.

Irena Válová