Domluva obviněného s obhájcem: Zeman navrhuje změnu trestního řádu z podnětu Unie obhájců

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Roprofoto: ČT

Praxe, kdy obhájci musí konzultovat s obviněným v přítomnosti policie a prostřednictvím policejního tlumočníka, možná skončí. Nejvyšší státní zástupce navrhl ministerstvu spravedlnosti změnu trestního řádu z podnětu Unie obhájců. Rozhodovat však budou stále orgány činné v trestním řízení, tedy státní zastupitelství a policie.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman plně souhlasí s Unií obhájců, že má-li být obhajoba účinná, musí být obviněný schopen se domluvit se svým obhájcem. Aktuálně informoval Unii obhájců, že z jejího podnětu navrhl změnu dvou paragrafů trestního řádu ve prospěch takového principu.

O rozsahu tlumočníkovy práce má však rozhodnout orgán činný v trestním řízení, a to případě, že se obhájci doložitelně nepodaří smluvně si zajistit tlumočníka. Soud pak má vybírat se seznamu ty obhájce, kteří se s obviněným dokáží domluvit. Problém se týká těch obviněných, kteří si z nějakého důvodu nemohou dovolit obhájce, a proto je jim ustanoven státem.

Konkrétně jde o návrh novelizovat §39 trestního řádu: „Domnívám se, že obviněnému, který využil práva §2 odst. 14 trestního řádu, by měl být prioritně ustanoven obhájce, s nímž se obviněný dohovoří bezprostředně. Navrhuji, aby v pořadníků advokátů byl na žádost advokáta uveden cizí jazyk, ve kterém je advokát schopen poskytnout služby. V případě, že nebude takové osoby, postupuje se opět podle pořadníku,“ napsal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Unii obhájců.

Druhou změnou má projít §28, jehož doplnění nejvyšší státní zástupce navrhuje: „Druhý podnět se týká doplnění §26 odst. 1 TŘ o možnost přibrání tlumočníka orgánem činným v trestním řízení, a to v případech, kdy vyvstává potřeba komunikace mezi obviněným, který využil právo uvedené v §2 odst 14 TŘ, a jeho ustanoveným obhájcem i mimo procesní úkony v situaci, kdy se nepodaří ustanovenému obhájci smluvně zajistit tlumočníka, což bude povinen doložit. Rozsah úkonů bude stanoven orgánem činným v trestním řízení,“ popsal v informaci pro Unii obhájců nejvyšší státní zástupce.

Výkladové stanovisko prý nic neřeší

O uvedeném postupu, kdy se obhájce mohl dorozumnět s cizincem pouze v přítomnosti policie v rámci úkonů trestního řízení – nikoli například při návštěvě ve vazební věznici, Česká justice opakovaně informovala. Na problém upozornila Unie obhájců letos v únoru.

Na takovém postupu ovšem naopak trvalo státní zastupitelství, podle kterého trestní řád neumožňuje postup jiný. Jeden státní zástupce dokonce vyzval, aby tlumočníkům v popsaných situacích nebyly propláceny faktury nad rámec trestního řádu. Unie obhájců poté vyzvala Nejvyššího státního zástupce, aby k danému problému vydal výkladové stanovisko.

Nyní Unie obhájců celý vývoj shrnuje: „Unie obhájců tak reagovala na případ, kdy klient prostřednictvím svého obhájce žádal o přibrání tlumočníka z jeho mateřštiny, který bude tlumočit porady s obhájcem. Tento tlumočník však nebyl přibrán s odůvodněním, že takový postup nemá oporu v trestním řádu. V rámci vyřízení podnětu k výkonu dohledu nad podle § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“) byl shledán postup nižšího státního zastupitelství správným s tím, že obhájce má možnost s klientem hovořit v průběhu procesních úkonů, kdy je orgánem činným v trestním řízení přibrán tlumočník pro účely daného úkonu, tedy ve vztahu k orgánům činným v trestním řízení,“ popisuje situaci v daném případu Unie obhájců.

Unie je přesvědčena, že obviněný má právo na tlumočení porad s obhájcem, tzn. zahrnující i porady obhájce bez přítomnosti orgánů činných v trestním řízení (např. i ve vazební věznici) a porady, které nejsou součástí nějakého konkrétního procesního úkonu a vyslovila názor, že lze tento stav v krátké lhůtě překlenout jedině vydáním výkladového stanoviska nejvyššího státního zástupce v rámci jeho oprávnění, trvá dlouhodobě Unie obhájců na právu na řádný výkon obhajoby.

Návrh Unie obhájců, aby Nejvyšší státní zástupce vydal výkladové stanovisko, byl již dříve zamítnut jako situaci neřešící: „Nejvyšší státní zástupce následně Unii informoval, že Nejvyšší státní zastupitelství zatím nevydá stanovisko ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o státním zastupitelství s odkazem na již implementovanou směrnici evropského práva, která tuto oblast podrobněji upravuje. K výkladu textu směrnice je primárně příslušný Soudní dvůr Evropské unie a je tedy třeba očekávat judikaturu, jejíž výklad by mohl přinést jednoznačnou odpověď. Celá odpověď byla již dříve zveřejněna,“ uvádí v rámci popisu vývoje názoru Nejvyššího státního zástupce.

Nyní nejvyšší státní zástupce iniciuje změnu trestního řádu, a to cestou mírného pokroku v mezích zákona.

Irena Válová