Ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal: Není správné, aby příslušníci vykonávali přesčasy zdarma

Generální ředitel Vězeňské služby ČR brigádní generál Mgr. Petr Dohnal Foto: VS

Zrušit pravidlo, kdy ve výjímečných situacích musí příslušníci bezpečnostních sborů odsloužit až 150 hodin ročně bez nároku na mzdu, chce generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal. Podle něj by bylo výhodnější, aby tento institut ze zákona zmizel zejména proto, že výklad toho, kdy lze použít, může být různý. V rozhovoru pro Českou justici generál Petr Dohnal také prozradil, jak se VS potýká s nedostatkem personálu a přeplněností káznic.

Městský soud v Praze rozhodl o tom, že odvolání vašeho někdejšího náměstka Mariana Prokeše vaším předchůdcem Pavlem Ondráškem, bylo nezákonné. Marian Prokeš, který nyní vykonává funkci ředitele Věznice Jiřice, se chce do funkce vrátit. Jak budete postupovat?

Dostal jsem informaci o tom, že soud zrušil nezákonné rozhodnutí pana Ondráška o tom, že pana Prokeše zařadil do záloh pro přechodně nezařazené. Ten rozsudek zatím nemám k dispozici v písemné podobě, takže se k němu nemohu vyjádřit. Nicméně mohu potvrdit, že budeme postupovat jednak podle zákona, a také podle znení rozsudku.

Marian Prokeš České justici sdělil, že bude žádat i ušlou mzdu. Jaká to asi bude částka?
Má to samozřejmě závažné dopady. Panu Prokešovi se bude muset doplácet nemalá částka a rozhodnutím pana Ondráška zde vzniká poměrně vysoká finanční škoda v rámci stovek tisíc.

Bývalé vedení v čele s Pavlem Ondráškem na Mariana Prokeše podalo trestní oznámení třeba kvůli nákupům údajně předraženého masa ve Věznici Bělušice. Případ šetří Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Nemůže výsledek šetření ovlivnit vaše rozhodnutí?
Podle mých informací je skutečností, že bývalé dočasné vedení podalo několik podání na GIBS. Ale podle mých informací se ukázaly liché.

Vy jste po svém návratu do funkce avizoval, že provedete audit některých procesů, které proběhly na generálním ředitelství. Máte již nějaký výsledek?
Skutečně jsem po mém návratu stav, který tady byl, nechal důkladně prověřit. Dostával jsem velmi negativní informace o dění zejména zde na generálním ředitelství. Odbor kontroly v této věci prováděl řadu šetření, jehož výsledkem bylo asi devět nebo deset trestních oznámení na GIBS a to zejména z důvodů majetkových. Bylo to od vyvzorování uniforem počínaje přes různé pochybné nebo neexistující studie, za které Vězeňská služba zaplatila nemalé částky.

Ministr Pelikán s generálním ředitelem Vězeňské služby Petrem Dohnalem Foto: MSp
Ministr Pelikán s generálním ředitelem Vězeňské služby Petrem Dohnalem Foto: MSp

Po návratu do čela Vězeňské služby jste udělal několik změn v jejím vedení. Nyní už ten stav považujete za stabilizovaný?
Nelze říci, že jsem vedení měnil, já jsem ho především stabilizoval. Je zcela jednoznačně prokázané a jasné, že v mezidobí, kdy jsem tady nebyl, nebylo vždy postupováno v souladu se zákony naší země. Výsledkem toho je řada rozhodnutí, které dílem zrušil ministr spravedlnosti a dílem soud. Já jsem dlouhodobě upozorňoval, že dochází k možným škodám – jak k morální úhoně jednotlivců, tak i k možným finančním škodám státu. A tyto věci se dnes fakticky potvrzují.

Vězeňská služba žádá od příštího roku navýšení personálu o 410 služebních míst a 430 nových občanských zaměstnanců. Podle vládních materiálů VS nemá žádné personální rezervy a funguje jen díky službám přesčas. Už jste o tom jednal s ministrem spravedlnosti? Dostanete požadovaná místa?
My už dnes víme, že je v tomto počtu nedostaneme. Podle informací, které jsem dostal, bychom měli získat 250 příslušníků a 220 občanských pracovníků, obojí od nového roku. Takže je to zhruba něco přes polovinu požadovaného. Ty počty vycházejí ze současného ne příliš příznivého stavu, kdy opět dochází k přeplněnosti věznic. Chybí nám odborný personál. Dostáváme různé příkazy od státních zástupců, že nedodržujeme vyhlášku, která stanovuje, kolik může být vězňů na jednoho vychovatele. Ale my v současné době nemáme volná místa, která bychom mohli využít na tyto odborné pozice.

To ostatně zmiňuje například ombudsmanka Anna Šabatová a otevřeně žádá změny ve vězeňství. České káznice jsou podle ní zbytečně přeplněné, životní podmínky v nich jsou špatné, zaměstnanost vězňů nízká, práce na jejich převýchově v mnoha případech zcela neefektivní a personál je přetížený. Vzhledem k narůstajícímu počtu vězňů, nemůže časem být ohrožená i bezpečnost?
Bezpečnost je jednou z největších priorit. V tomto jsme flexibilní sbor. Snažíme se, abychom plně zajistili bezpečnost v rámci věznic v celé republice. Svědčí o tom, myslím, klid ve věznicích. K žádným závažným excesům nedochází. Když se podíváme například do světa, tak tam je situace mnohem horší. My sice do jisté míry čelíme kritice, že není například dostatek odborného personálu na práci s vězni nebo že věznice jsou přeplněné, nicméně paní ombudsmanka zdůrazňuje, že to není vinou vězeňské služby. Příčinoujsou tzv. objektivní důvody, které necílí na naše postupy a procesy.

Setkání zástupců norské vězeňské služby s generálním ředitelem VS ČR petrem Dohnalem Foto: VS ČR
Setkání zástupců norské vězeňské služby s generálním ředitelem VS ČR petrem Dohnalem Foto: VS ČR

Jak ovlivní to navýšení počtu pracovníků VS rozpočet na příští rok?
Náš rozpočet dlouhodobě osciluje okolo devíti miliard korun. Máme zde také novou koncepci vězeňství, která byla schválena do roku 2025. U ní bylo předběžně vyčísleno, že bude do roku 2020 stát zhruba kolem pěti miliard korun navíc. My máme s panem ministrem připraveno sezení příští týden a o podrobnostech jsme ještě nejednali.

Vaši příslušníci také museli vykrývat dozor v detenčních zařízeních pro žadatele o azyl. Očekáváte, že vás to zatíží i v budoucnu a připravujete se na to?
My jsme bezpečnostní sbor, který musí být připraven na různé mimořádné bezpečnostní situace. Jsme připraveni, že tato situace může do budoucna nastat. Není to ale záležitost aktuální.

Ve Věznici Jiřice chcete otevřít pilotní projekt tzv. otevřené věznice. Například v Norsku v takovém vězení odsouzení společně pracují ve skleníku a pěstují zde rostliny nebo chovají i hospodářská zvířata. Není takový projekt ve chvíli, kdy nemáte dostatek příslušníků, zbytečnou zátěží pro VS?
Projekt tzv. otevřené věznice v Jiřicích vychází i z koncepce vězeňsví a má za cíl více pracovat s vězněnými osobami. Naučit je různým dovednostem nebo pracovním návykům, které nyní postrádají. Chceme je připravit na život po propuštění z výkonu trestu, aby se mohli plnohodnotně zapojit do civilního života a nedokázelo k dalšímu páchání trestné činnosti. Je to projekt, který může společnosti pomoci. Vězni, kteří projdou těmito zařízeními se budou o sebe umět postarat. Budou soběstační, budou si tam sami vařit, prát, starat se případně o domácí zvířata, jejichž výdobytky budou moci následně využívat. Pracovně tomu říkáme otevřená věznice, ale současná legislativa něco takového nezná, zná pouze věznici s dohledem.

Nebude mít taková věznice zvýšené nároky na ostrahu, aby její systém vězni nezneužívali?
Nikoliv. Věznice s dohledem zvýšené nároky na ostrahu nemá. My tam samozřejmě budeme vybírat vězně, kteří budou splňovat kritéria pro zařazení.

Vězeňská služba po podání kasační stížnosti loni v říjnu finálně prohrála spor u Nejvyššího správního soudu s 58 dozorci a strážnými z věznice v Plzni na Borech, když předtím již neuspěla u Krajského soudu v Plzni. Poslanec Zdeněk Ondráček z KSČM nedávno při interpelacích ministra Pelikána upozornil, že Vězeňská služba  a ministerstvo přesto přesčasy neproplácí a chce, aby se každý příslušník musel individuálně o ty peníze soudit. Jak to tedy nyní je?
Ta věc je opravdu složitá. Mají s ní problémy všechny větší bezpečnostní sbory, protože institut tzv. 150 hodin byl zakotven v zákoně a ten výklad nebyl úplně přesný. Proto i přístup bezpečnostních sborů byl v souladu s jejich přístupem dobrého hospdáře. NSS kontatoval, že musí být zcela výjimečným institutem, což samozřejmě změnilo náhled bezpečnostních sborů na tento přístup a i my jsme v této věci od ledna přijali novou metodiku, která reflektuje ten nález a tyto problémy nám proto již nevznikají. Nyní jde tedy o desítky až stovky příslušníků, kteří ty hodiny v minulosti odsloužili a nyní žádají jejich proplacení. Postupujeme podle zákona o služebním poměru. S každým se vede individuální řízení, probíhá dokazování a určitě to není tak, že striktně se úplně všem tyto prostředky nepřiznají. Je samozřemě jasné, že musíme postupovat jako dobrý hospodář, takže pokud je nějaká pochybnost, že by to mohlo být jinak, než jak o to příslušník žádá, tak to prověřujeme. Budeme mít případy, kdy příslušníkům budeme muset tyto prostředky přiznat, protože bude prokázané, že tyto přesčasové hodiny tak, jak uvádí realizovali. Pak tu bude další část, kdy ty pochybnosti jsou a v těchto případech budeme postupovat dále podle zákona.

Dílny odborného výcniku ve věznici v Rýnovicích Foto: vscr
Dílny odborného výcniku ve věznici v Rýnovicích Foto: vscr

V jakých konkrétních případech tedy nyní budete ten institut 150 hodin bez náhrady na mzdu využívat?
Institut 150 hodin se může využít pouze ve zcela ojedinělých případech, kdy dojde k mimořádné situaci, jako by byly nepokoje a podobné situace. Je to skutečně problém a ta nuance je opravdu stále ne úplně přesná. Proto jsem se připojil k jednání o novele zákona, kdy bychom chtěli tento institut úplně zrušit. Pro nás by bylo výhodnější, kdyby tato část z legislativy zmizela. Přesčasy samozřejmě v sitaci bezpečnostního rizika zůstanou, ale není v dnešní době úplně správné, že by službu měli příslušníci vykonávat zdarma.

Místo čtyř typů věznic budou v Česku fungovat jen dva. Počítá s tím novela trestního zákoníku, kterou již loni schválila vláda. Nově by tak měly existovat pouze věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Novela se ale nyní zasekla v Poslanecké sněmovně. Někteří poslanci ústavně právního výboru vyslovovali obavu, aby v rukách ředitelů věznic nebyla koncentrována příliš velká moc. Myslíte, že zákon ještě do konce volebního období projde?
Nedokážu predikovat, zda to Poslaneckou sněmovnou projde, či nikoliv. Tato novela se připravuje velice precizně již řadu let. Má za cíl redukovat současný stav, kdy jsou čtyři typy věznic s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou na dva. To by byla ostraha a zvýšená ostraha. Do těchto dvou kategorií bude i nadále vězně umisťovat soud. My jako vězeňská služba máme ambici, že budeme vězně umisťovat do dalších třech podskupin v rámci typů věznice ostraha. To znamená, že soud zařadí vězně do věznice typu ostraha a my na základě analýz, vyšetření, zhodnocení kritérií a rizik ho zařadíme buď do typu věznice s nízkým, středním nebo vysokým stupňěm zabezpečení.

Co si od této novinky slibujete?
Slibujeme si od toho zásadní průlom v zařazování vězněných osob do výkonu trestu, který přinese zjednodušení systému. Navíc současný stav je takový, že člověk odsouzený za nějakou trestnou činnost, se dostane do výkonu trestu. Je to člověk, který je například recidivista, který je agresivní, má tendence k další kriminální činnosti. A do stejné věznice a na jedno oddělení se dostane člověk, který spáchal obdobnou trestnou činnost, ale je to člověk, který ji spáchal poprvé a bylo to, dejme tomu, nějaké vybočení. Nejsou u něj rizika, že by dále pokračoval v trestné činnosti. Právě při současném způsobu umisťování může docházet k tzv. „kriminální infekci“, kdy například prvotrestnaý vězeň, který by jinak neměl motivaci k páchání další trestné činnosti, se od zkušených recidivistů řekněme „přiučí“ a začne vnímat další kriminalitu jako běžnou normu. Ambice toho nového systému je ta, že my vězni, který se do ostrahy dostane, vyhodnotíme jeho osobnostní profil, rizika, motivaci atd. a podle toho nového systému se již nestane, že by se tito vězni dostali do stejného typu zabezpečení.

A ten argument poslanců, že by se příliš posílila moc ředitelů věznic?
Není sporu o tom, že by se poslanci – respektive malá část poslanců, protože já jsem na ty poslanecké výbory chodil a  tento názor nemá většina poslanců, nemá nic proti tomu, že ředitelé věznic budou zařazovat vězně do typů věznic. Oni vyslovují určité obavy z toho, že by prvoinstanční i to následné odvolací řízení zůstalo v pravomoci Vězeňské služby a navrhují, aby odvolacím orgánem bylo ministerstvo spravedlnosti nebo soud.

Eva Paseková