Tejc chce před exekutory více chránit osoby, které ubytují dlužníka. Komoře se to nezamlouvá

Někdejší předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc zůstane ve funkci náměstka ministra spravedlnosti. Foto: Eva Paseková

Umožnit třetím osobám vstup do obydlí požaduje návrh předsedy ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jeronýma Tejce (ČSSD). Současná úprava podle jeho názoru nedostatečně chrání třetí osoby, ať už pronajímatele nebo rodinné příslušníky či přátele, kteří nechají ve svém bytě bydlet dlužníka, přičemž sami nemusí vědět, že tato osoba má nějaký dluh. „Je důležité také upozornit na fakt, že již dnes existuje řada velmi efektivních opravných prostředků, které umožňují majetek, který prokazatelně nepatří dlužníkovi, ze soupisu exekučně zabavených věcí vyškrtnout,“ kontruje návrhu prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková.

Úprava by se podle Jeronýma Tejce týkala občanského soudního řádu a měla by za cíl posílit práva třetích osob, která jsou dotčena exekucí. V současné chvíli může exekutor vstoupit do bytu třetí osoby, pokud v takovém má osoba dotčená exekucí trvalý pobyt, nebo jsou v něm místnosti užívané povinným, nebo se důvodně domnívá, že se tam nachází věci povinného. Do objektu třetí osoby může vstoupit  i bez přítomnosti majitele, pokud se opakovaně nepodaří zastihnout povinného v daném místě.

Vstup se souhlasem soudu

„Současná úprava podle mého názoru nedostatečně chrání třetí osoby, ať už pronajímatele nebo rodinné příslušníky či přátele, kteří nechají ve svém bytě bydlet dlužníka, přičemž sami nemusí vědět, že tato osoba má nějaký dluh. Za současného stavu tedy může dojít k narušení soukromí anebo zabavení věcí třetí osobě a to bez její přítomnosti například odvrtáním zámku,“ vysvětluje Tejc, „přičemž třetí osoba je k provádění prohlídky a soupisu brána jen „je-li to potřebné“.
Zatímco navrácení neoprávněně zabavených věcí se lze domáhat vylučovací žalobou, narušení ochrany soukromí třetích osob je nevratné.“ Proto je podle něj nutno uvažovat o úpravě zákona tak, aby zásahy do soukromí třetích osob byly minimalizovány. Řešením může být zavedení povinnosti exekutora vyžádat si v případě návštěvy objektu vlastněného třetí osobou speciální souhlas soudu, který by posoudil nezbytnost tohoto opatření, a především bylo prokázáno, že tuto třetí osobu nelze bez vážných potíží kontaktovat.

Druhou variantou může být změna zákona, která by vyžadovala ke vstupu exekutora do takového bytu osobní přítomnost majitele bytu, pokud on sám není osobou povinnou. Exekutor by tedy buď vyčkal příchodu majitele, nebo by byt do jeho příchodu zapečetil.

Exekutoři návrh Tejce odmítají Foto: archiv
Exekutoři návrh Tejce odmítají Foto: archiv

„Jsem si vědom toho, že jedna či druhá úprava může vést k technickým problémům, nicméně ochrana soukromí třetích osob, které žádný dluh nemají a ani nemusí o existenci dluhu svého spolubydlícího vědět, by měla stát za pozornost,“ komentuje Jeroným Tejc svůj návrh.

Exekuce se prodraží

Exekutorská komora tento návrh vnímá jako jdoucí proti smyslu exekučního řízení. „V některých případech je totiž mobiliární exekuce jediným možným způsobem, který dokáže na dlužníkovi v důsledku nějaké finance vymoci,“ míní prezidentka EK ČR Pavla Fučíková. Podle ní je na místě také upřesnit, že celá exekuce na začátku řízení podléhá souhlasu soudu, není tedy příliš logické souhlas soudu opakovat. „Ve svém důsledku by došlo pouze k dalšímu zatížení již dnes přetížených soudů, což by dále zpomalilo jejich rozhodování v podstatných věcech i zásadně prodloužilo exekuční řízení.“

Nová pravidla by také podle Komory znamenala enormní zvýšení nákladů, které se s exekučním řízením pojí, až o stovky milionů korun, a jež by ve svém důsledku musel zaplatit dlužník, stát nebo věřitel. Někdo by totiž musel zaplatit mzdy nových soudních úředníků, zaměstnanců exekutorských úřadů, náklady na opakované výjezdy vykonavatelů či například na zasílání případných avíz třetím osobám či dlužníkům.
Jak dále Fučíková oponuje, exekuce by se staly méně efektivní, věřitelé by se obtížněji dostávali ke svým penězům a dlužníkovi by se dluh zbytečně zvyšoval o sankční úroky a pokuty.

„Je důležité také upozornit na fakt, že již dnes existuje řada velmi efektivních opravných prostředků, které umožňují majetek, který prokazatelně nepatří dlužníkovi, ze soupisu exekučně zabavených věcí vyškrtnout. Také stále platí, že soudní exekutor musí mít prokazatelný důvod pro vstup a postižení majetku na dané adrese, tedy, že existuje důvodná domněnka, že se na dané adrese může nalézat majetek dlužníka. Naprosto stejný postup uplatňují při soupisech movitých věcí i vykonavatelé okresních soudů.“
Exekutorská komora odmítá takové kroky, které by vedly k dalšímu snižování efektivity exekučního řízení, a tím ke zhoršení vymahatelnosti práva v České republice.

Dušan Šrámek