Nález ÚS k případu exekutora Vrány: Dotkne se stávajících řízení?

V současné době je podle sdělení EK 95 % všech exekucí zahajováno jako vícečetné, z cca 6,5 mil. exekucí zahájených od r. 2001 jich dosud cca 4,5 mil. běží Foto: archiv

Jak exekutoři tak insolvenční správci uvítali aktuální nález Ústavního soudu, který konstatoval, že exekutorovi náleží odměna za provedení úkony v exekučním řízení, které se následně překlopilo do řízení insolvenčního. Zatím ale není jasné, zda se nález dotkne i stávajících řízení.

Celý problém vznikl na základě případu, kdy nejprve Krajský soud Ostrava a následně Nejvyšší soud konstatovaly opak – tedy že i odměna například za provedenou dražbu náleží do majetkové podstaty, a uspokojuje se v rámci insolvenčního řízení.

Ústavní soud konstatoval, že soudní exekutor může z částky vymožené v rámci exekuce odečíst doposud vzniklé náklady exekuce a do insolvenčního řízení odevzdá jen čistý výtěžek exekuce. Tímto způsobem zákonodárce zohlednil zvláštní postavení soudního exekutora a vyloučil jej podle závěru ÚS jednoznačně z řad ostatních věřitelů, uvedla EK v prohlášení.

„Rozhodnutí Ústavního soudu narovnalo nelogickou a dle našeho názoru nespravedlivou praxi posledních let. Ačkoli exekutor provedl úkony k vymožení pohledávky, podařilo se mu (byť částečně) dlužnou částku vymoci, nemohl, přes výslovnou a jasnou úpravu, uplatnit odečtení doposud vzniklých nákladů exekuce v případech, kdy pohledávka začala být řešena formou insolvence,“ vysvětlil Martin Tunkl, člen prezidia Exekutorské komory.

Soudní exekutor nyní bude moci postupovat v souladu s § 46 odst. 7 exekučního řádu a odečíst si odpovídající náklady exekuce před vydáním vymoženého plnění insolvenčnímu správci.

Rozhodnutí vítají exekutoři i insolvenční správci

Dle verdiktu ÚS jsou obecné soudy povinny v případech vydávání výnosu exekuce do insolvenčního řízení postupovat podle uvedeného paragrafu. To znamená, že soudní exekutor vydá insolvenčnímu správci vymožené plnění po odpočtu dosud vzniklých nákladů exekuce. Tyto náklady exekuce, jejichž součástí je také odměna exekutora, se tak nestávají součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení. „Jsme velmi rádi, že Ústavní soud rozhodl v náš prospěch a dal nám de facto za pravdu, neboť jsme předcházející opačný výklad Nejvyššího soudu považovali za absurdní,“ uzavřel Tunkl.

Rozhodnutí Ústavního soudu vítají i insolvenční správci. „Nález považuji za správný na základě znalostí skutečného fungování justice,“ říká předseda insolvenční sekce ČAK a předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský. „Nález se opírá o právo na spravedlivý proces, a je v něm správně akcentována myšlenka, že právo na spravedlivý proces musí být materiálně zajištěno.“ Toto právo by nebylo zajištěno, pokračuje Žižlavský, pokud by se neplatilo to, co právem náleží administrátorům soudních procesů a exekuční řízení je stejně jako insolvenční řízení soudní proces.

Retroaktivita? Zatím nejasné

Zatím není jasné, do jaké míry se nález může dotknout i dosavadních řízení, případně ve které fázi řízení. „Exekutorská komora se zatím k možné retroaktivitě nevyjádřila, nejprve budeme muset posoudit právní situaci, která nálezem vznikla,“ říká mluvčí EK Petr Vorlíček. Podle člena prezídia Petra Polanského o zpětných účincích uvažovat lze, ale bude záležet na to, v jaké fázi se řízení nachází. Podle něj by se nález měl uplatňovat v těch řízeních, která ještě nebyla skončena, otázka je v jaké fázi řízení by se tak mohlo stát. „Tam, kde již došlo k rozdělení peněz, je otázkou případná žaloba na neoprávněné obohacení, případně na náhradu škody, ale to je zatím vše jenom spekulace, vše budeme muset teprve analyzovat.“ Že by se nález mohl týkat i stávajících řízení, si myslí i insolvenční soudce KS Brno Jan Kozák. „Podle mne by se to mohlo týkat těch insolvenčních řízení, v nichž ještě nedošlo ke schválení závěrečné zprávy,“ domnívá se. Zcela opačného názoru je ale exekuční soudkyně, místopředsedkyně Krajského soudu v Brně Martina Kasíková. „Nález se týká exekučního procesu, ne insolvenčního. Zde je podstatné, že existuje pravomocné usnesení soudu, a pokud k němu došlo, nedovedu si představit, že by mohlo být nějakým způsobem revokováno.“

Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti přerovského exekutorského úřadu vedeného tehdy Tomášem Vránou a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Ostravě. Soudní exekutor vedl exekuci na majetek povinných, kteří v průběhu exekučního řízení podali dlužnický insolvenční návrh. V rámci probíhajícího insolvenčního řízení provedl dražbu exekutor a vydal usnesení, ve kterém si od vymožené částky odečetl náklady exekuce ve výši 75 356 Kč a zbývající částku předal insolvenčnímu správci.
K odvolání insolvenčního správce krajský soud vydal správci celou vymoženou částku, tedy výtěžek dražby bez odpočtu nákladu exekuce. Dovolání podané exekutorem a oprávněným bylo Nejvyšším soudem odmítnuto. Ústavní stížnost směřovala proti rozhodnutí odvolacího a dovolacího soudu.

Dušan Šrámek