Ministerstvo spravedlnosti: Věřitel se bude muset podílet na nákladech exekuce

Podle Michálka ČAK škodí advokátům, když návrh nepodpoří Foto: archiv

Oprávněný bude muset zaplatit soudnímu exekutorovi paušální náhradu hotových výdajů spojených s úkony při zahájení exekuce, a složit rovněž povinnou zálohu na náklady exekuce. Vyplývá to z novely Exekučního řádu, která je právě v připomínkovém řízení.

„Tato opatření by měla přispět k tomu, aby oprávněný před podáním exekučního návrhu zvážil, zda je skutečně vhodné, aby podal exekuční návrh i v případě, kdy má informace o tom, že povinný je nemajetný,“ vysvětluje v rozhovoru pro Českou justici záměr Kateřina Maršálková z legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti. Novela rovněž navrhuje zavést koncentraci řízení vedených proti témuž povinnému u jednoho soudního exekutora, což by mělo vést ke snížení nákladů exekuce, zejména nákladů spojených se zjišťováním majetku povinného, a tedy k rychlejšímu vymáhání dlužných nároků.

Jaké hlavní změny a opatření přináší novela exekučního řádu?
Předkládaný návrh se zaměřuje především na řešení problematiky vícečetných exekucí. Nově se stanoví, že oprávněný bude povinen v první fázi exekučního řízení zaplatit soudnímu exekutorovi paušální náhradu hotových výdajů spojených s úkony při zahájení exekuce, zakotvuje se rovněž povinná záloha na náklady exekuce, kterou bude platit také oprávněný. Tato opatření by měla přispět k tomu, aby oprávněný před podáním exekučního návrhu zvážil, zda je skutečně vhodné, aby podal exekuční návrh i v případě, kdy má informace o tom, že povinný je nemajetný. Dále se navrhuje zavést koncentraci řízení vedených proti témuž povinnému u jednoho soudního exekutora, což by mělo vést ke snížení nákladů exekuce, zejména nákladů spojených se zjišťováním majetku povinného, a tedy k rychlejšímu vymáhání dlužných nároků. Ke snížení počtu bezvýsledných exekucí by mělo vést i povinné zastavování exekucí (bez návrhu a bez souhladu oprávněného) v případě, že ve stanoveném časovém úseku nebyl zjištěn ani zajištěn žádný majetek povinného.
Návrh dále obsahuje řešení situace, kdy podle platné právní úpravy jsou v exekuci přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ustavu zabavovány veškeré peněžní prostředky, které se na účtu nacházejí, bez ohledu na potřebu zajištění základních potřeb povinného a jím vyživovaných osob.
Nově se upravuje rovněž náhrada nákladů plátce mzdy, které plátci mzdy vznikají v souvislosti s úkony, jež je povinen provádět v exekuci srážkami ze mzdy.

Jaké budou parametry pro povinné zastavení exekucí? Bude se v nich moci dále pokračovat, pokud věřitel následně zjistí, že dlužník získal nějaký majetek
Oprávněný bude moci odvrátit výše zmíněné povinné zastavení exekuce složením další zálohy na náklady exekuce. Pokud již exekuce bude zastavena a věřitel následně zjistí další dlužníkův majetek, bude moci podat nový exekuční návrh.

Jak se bude v rámci povinných záloh postupovat v případě nedobrovolných exekucí u poskytovatelů veřejných služeb?  Má MS vyčíslen dopad do veřejných rozpočtů?
Příslušné právní předpisy umožňují, aby pohledávka nebyla vymáhána, pokud je dlužník nemajetný (odpis daňového nedoplatku pro nedobytnost podle daňového řádu, upuštění od vymáhání pohledávky podle zákona o hospodaření s majetkem státu). Dále platná právní úprava umožňuje, aby veřejnoprávní subjekty vymáhaly své pohledávky samy nebo v případě soukromoprávních nároků prostřednictvím soudu.

Pokud nebudou zálohy stačit, kdo ponese náklady řízení u nevymožitelných pohledávek?
Náklady exekuce u bezvýsledných exekucí budou hrazeny z povinné zálohy, pokud ta nebude postačovat, lze předpokládat, že náhrada nákladů exekuce bude uložena v souladu se zákonem povinnému nebo oprávněnému.  Jak plyne z hodnocení dopadů regulace k předloženému návrhu, již nyní jsou takové náklady u bezvýsledných exekucí „hrazeny“ z uhrazených nákladů exekuce v řízeních, která skončí vymožením. Přínos návrhu spočívá v tom, že povinné zálohy budou u bezvýsledných exekucí pokrývat náklady alespoň částečně a zároveň jejich zavedení povede věřitele k tomu, aby lépe zvážili samotné podání exekučního návrhu.

Počítá novela i s náhradou nákladů zaměstnavatele, respektive dalších subjektů, které vzniknou administrací pohledávek?
Jak bylo uvedeno výše, návrh s náhradou nákladů plátce mzdy v exekuci srážkami ze mzdy počítá.

Bude si v rámci koncentrace exekucí moci určit exekutora věřitel, nebo jej určí soud? Jak to bude v případě, že dlužníkův pobyt se bude shodovat se sídlem více exekutorských úřadů?
V rámci koncentrace exekucí bude soudní exekutor, u kterého bude řízení zahájeno, postupovat exekuční návrh jinému soudnímu exekutorovi, pokud ten proti povinnému vede dřívější exekuci. Soudní exekutor označený oprávněným v exekučním návrhu povede exekuci tehdy, pokud nebude v okamžiku podání exekučního návrhu vedena proti povinnému žádná dřívější exekuce. Podle dlužníkova trvalého pobytu se již nyní určuje příslušnost exekučního soudu, na tom se nic nezmění. Exekuce budou koncentrovány u toho soudního exekutora, který vede proti povinnému exekuci, která byla zahájena jako první.

Budou v rámci exekucí doprovázet novelu exekučního řádu i změny v OSŘ?
Ano, např. ochrana příjmů povinného na účtu u peněžního ústavu je upravena pouze v občanském soudním řádu, náhrada nákladů plátce mzdy je zakotvena také v OSŘ.

Bude MS prosazovat snížení DPH u exekučního řízení, případně osvobození od daně?
O takové změně se neuvažuje.

Vzhledem k tomu, že jde o původní novelu staženou z LRV, půjde o řádné připomínkové řízení?

Návrh byl rozeslán do řádného připomínkového řízení. Původní novelizace stažená  z projednávání Legislativní radou vlády tvoří pouze část předloženého materiálu.

Reflektuje novela i nedávné rozhodnutí ÚS ohledně odměn exekutorů při úkonech, které spadnou do insolvencí?
Předložený návrh se nezabývá vztahem insolvenčního a exekučního řízení.

Dušan Šrámek