Sobota, 18. září, 2021

Znalec je dnes téměř neodvolatelný, shodli se zástupci justice

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Výbušné, dramatické a kontroverzní téma. Tak problematiku znaleckého práva vesměs hodnotili účastníci kulatého stolu v rámci Pražského právnického podzimu, který pořádá Havlíček Brain Team. Současný návrh zákona o znalcích z dílny Ministerstva spravedlnosti se dočkal kritiky z mnoha stran, podle účastníků diskuze však již není příliš pravděpodobné, že by do voleb stihl projít legislativním procesem.

Úvodního slova v rámci kulatého stolu se v budově České advokátní komory ujal její předseda Martin Vychopeň, který akci zaštítil. Poté promluvil místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. Ten zdůraznil, že znaleckých posudků se dělá příliš mnoho, v některých otázkách například pracovně právní problematiky by podle něj místo znalců mohli fungovat přímo soudci. „To není znalecká problematika,“ uvedl Fiala. Současný zákon, který pochází ze 70. let minulého století, označil za zastaralý.
I soudce Nejvyššího soudu Ljubomír Drápal upozornil na to, že řada posudků se dělá zbytečně. Problémem podle něj ovšem je, že pokud případ dospěje až k Ústavnímu soudu, bývá v nálezech absence posudků vytýkána.

Podle Fialy také v současné době probíhá jakýsi souboj mezi soudy prvního a odvolacího stupně, kdy na prvním stupni se soudci co se týče odměňování znalců chovají pragmaticky a následně pro odvolací soudy je každá chyba dobrá pro to, aby mohlo být rozhodnutí prvního stupně zrušeno.

Kulatého stolu se zúčastnil i autor občanského zákoníku Karel Eliáš. Ten shrnul několik bodů, na kterých znalecká problematika stojí. Jde o podmínky jejich činnosti, cenovou regulaci, osobní výkon činnosti, vyrovnávání informační symetrie, loajalitu k zadavateli – tedy nakolik znalec, který má stav posoudit nezávisle má být loajální k zájmům zadavatele a jak má být nastavena povinnost mlčenlivosti – nebo otázka pojištění a disciplinárních postihů.

Účastníci kulatého stolu o znaleckém právu Foto: Havlíček Brain Team
Účastníci kulatého stolu o znaleckém právu Foto: Havlíček Brain Team

Každý akt je aktem správním

Co se týče postihu za nekvalitní posudky, účastníci se shodli, že je obrovským problémem dnes znalci sebrat kulaté razítko za nekvalitní posudky. Komplikací je mimo jiné délka správního řízení. „Když se postupuje při odvolání znalce podle správního řádu, tak je znalec prakticky neodvolatelný. Je to vyčerpávající. V dnešní době někomu vzít razítko není záležitost na rok, ani na dva,“ uvedl předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl. Nebyl sám, kdo se při debatě opřel do správního soudnictví. Podle Romana Fialy nyní správní řízení zasahuje do všech oblastí. „Každý akt je aktem správním,“ glosoval stav místopředseda NS.

Podle zástupce Unie obhájců Petra Tomana kvalita posudků v posledních letech soustavně klesá.  „Zdá se mi, že nevedeme proces se soudci, ale znalecký proces, kdy znalci rozhodují,“ uvedl Toman. Podle soudce Vrchního soudu v Praze Jana Sváčka žijeme v době revizních znaleckých posudků. „Zvykl jsem si na protichůdné posudky, těžko se mi chápou v exaktních vědách,“ dodal Sváček. Ten zdůraznil, že podle trestního řádu se znalecké posudky nepovyšují nad jiné důkazy.

Advokát Petr Toman. Foto: Robert Malecký
Advokát Petr Toman. Foto: Robert Malecký

Toman také kritizoval fakt, že znalci nemají komoru, která by kvalitu posudků řešila. Z reakcí přítomných znalců vyplynulo, že je prakticky nemožné nějakou jednotnou komoru vytvořit jednak kvůli vysokému množství znaleckých oborů, jednak kvůli roztříštěnosti celé obce, která by se nedokázala shodnout na společném postupu.

Předseda jedné ze znaleckých organizací Komory soudních znalců Vladimír Vácha zdůraznil, že žádná novela zákona nezlepší kvalitu znaleckých posudků. Znalci podle něj stárnou a za současné odměny do profese nepřicházejí mladší. „Noví uchazeči jsou spekulanti, nízce erudovaní nebo nejsou vůbec,“ řekl.

Podle Tomana nový návrh zákona o znalcích také zcela zapomíná na to, že zadavateli posudků jsou i advokáti a spousta ustanovení v návrhu se dostává do konfliktu s advokátní mlčenlivostí. „Když se nám nyní posudek nelíbí, nepředložíme ho. V novém zákoně je, že posudek musíme předložit vědecké radě a v trestním řízení ho lze vyžádat,“ varoval zástupce obhájců.

Iracionální hodinové hodnocení

Diskuze se následně točila kolem odměny pro znalce znalce. Ta se určuje v rozpětí od 100 do 350 korun za hodinu práce. Podle Romana Fialy je iracionální hodnotit posudky hodinovou sazbou. „Na posledním kolegiu předsedů krajských soudů jsme se shodli, že stav odměňování znalců je neudržitelný. V některých oborech získat za tyto peníze znalce je téměř nemožné,“ uvedl Luboš Dörfl.
Soudní znalec Lukáš Křístek si postěžoval, že znalci mají problémy s odměňováním zejména v civilních sporech.

Opakujícím se tématem v diskuzi bylo také ministerstvem zamýšlené zrušení paragrafu 127 a) občanského soudního řádu. Ten říká: Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku. Podle Petra Tomana by vyjmutí paragrafu bylo krokem zpět.

Diskuzi nad návrhem nového zákona o znalcích pak symbolickým prohlášením zakončil ředitel analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství Miroslav Růžička. „Skončí to tak, jak to dopadne i se zákonem o státním zastupitelství. Nic se nezmění, blíží se nám doba zvaná „legislativní stopka“. Myslím si, že nový zákon nebude,“ uzavřel.

Pražský právnický podzim tento měsíc naváže několika dalšími akcemi.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY