Vláda může zrušit místa dvěma náměstkyním ministra Ludvíka. Rozpoutá tím právní bitvu?

Nový ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík Foto: Facebook

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) musí vládě podrobněji odůvodnit plánované snížení počtu náměstků svého resortu. Ministři proto dnes projednávání jeho návrhu v rámci změn systemizace služebních a pracovních míst odložili. Novinářům to řekl nejvyšší státní úředník Josef Postránecký. Pokud bude ministr chtít změny prosadit, bude muset získat souhlas vlády do konce roku, od 1. ledna totiž už nebude možné až do konce roku 2017 počet náměstků měnit, vysvětlil.

Ludvík chce změny v systemizaci využít k odvolání náměstkyň Lenky Ptáčkové Melicharové a Lenky Tai Koláříkové. Ministři ANO i KDU-ČSL dnes před jednáním kabinetu vyjádřili pochyby o tom, zda postup čerstvě jmenovaného ministra není v rozporu se služebním zákonem. Celkem chce ministr změny na osmi místech, která podléhají služebnímu zákonu. „Pro představu, na ministerstvu je takových míst sto,“ řekl dnes během jednání vlády Postránecký.

Systemizace podle něj změny jednou ročně umožňuje navzdory služebnímu zákonu. Podle zákona existuje pak ještě jedna možnost změn na těchto postech, a to při změně působnosti ministerstva, uvedl Postránecký. Nový ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) novinářům na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že Ludvíkův krok je v souladu se zákonem.

Vláda podle Postráneckého rozhodla, že ministerstvo musí změny do příštího zasedání vlády podrobněji vysvětlit. „Ministr je dnes odůvodnil racionalizací v řízení celého ministerstva, protože v současné době je tam osm odborných náměstků, považuje to vzhledem k počtu zaměstnanců za příliš vysoký počet,“ uvedl. Takové vysvětlení vládě pravděpodobně nestačilo, dodal.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) novinářům řekl, že k bodu byla kolegiální a zajímavá diskuse. „Řada z nás měla pochopení, že chce mít nový kolega vliv na to, jak si sestaví nový tým,“ uvedl. Překvapil ho i vysoký počet náměstků na ministerstvu zdravotnictví. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že ostatní resorty musely své návrhy podrobně zdůvodňovat, takže je logické, že v tomto případě se musí postupovat stejně. Novinářům řekl, že o snížení počtu sekcí na svém úřadu žádal letos v dubnu a jeho návrh musel projít podrobným připomínkovacím řízením. Schválena byla změna až v září a bude platit od ledna příštího roku.

Postránecký je přesvědčen o tom, že návrh ministerstva zdravotnictví je v souladu se zákonem o státní službě. „Protože vláda má konečné slovo při schvalování systemizace a jejím úkolem je stanovit optimální počet služebních míst na jednotlivých úřadech. Ministr nastoupil ve středu, je logické, že návrh se nemohl objevit dříve,“ řekl.

Ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechnová před jednáním vlády novinářům řekla, že služební zákon je propojen s čerpáním evropských dotací. „Pokud nebude splněn smysl zákona, může přijít Evropská komise a mít připomínky,“ uvedla. Podle Jurečky tento aspekt plánované změny ministři neprobírali.

V materiálu, který má náš sesterský Zdravotnický deník k dispozici, se doslova uvádí: „Navrhuje se zrušení dvou míst představeného v 16. platové třídě (náměstek pro řízení sekce) a současně zřízení 2 služebních míst zaměstnanců, kteří nejsou představenými v 15. platové třídě.“ Převedeno do laické řeči od 1. ledna by přišly o své posty náměstkyně pro strategii Lenka Ptáčková Melicharová a náměstkyně pro majetkové a mezinárodní věci Lenka Taie Kolaříková.

Dále má dojít ke zrušení místa vedoucího oddělení zadávání veřejných zakázek (vznikne ale nové, nikoliv však vedoucí, místo ve 14. platové třídě) a zrušení dvou míst vedoucího oddělení koncepcí zdravotní péče a oddělení strategické projektové kanceláře (vzniknou dvě nová místa opět ve 13. platové třídě).

Polepší si lidé, kteří pracují pod státním tajemníkem MZ Ivo Benedou. V materiálu se navrhuje navýšit 13. platovou třídu na 14. u dvou služebních míst – vedoucího oddělení kancelář státního tajemníka a vedoucího oddělení osobního a mzdového. Platová třída z 12. na 13. se zvýší i na služebním místě v sekci strategií. Změny jsou vůči státnímu rozpočtu neutrální.

Jak uvádí zákon o státní službě „systemizaci schvaluje vláda na následující kalendářní rok“. Pokud se jí to nepovede do konce prosince, pak nadále platí původní systemizace. Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký (tzv. superúředník) vydal služební předpis, v němž upravuje podrobnosti. Například v něm uvádí dvě podmínky: první říká, že ministerstva nemohou navrhovat změny systemizace míst v období od 1. října do konce roku a druhá, že změny musejí navrhovat 30 dní před účinností systemizace.

V případě náměstkovských míst na ministerstvu zdravotnictví došlo k porušení první podmínky a je otázkou, zda se podařilo skutečně včas naplnit i podmínku druhou. Připomeňme, že nový ministr, který si přál tuto změnu – Miloslav Ludvík – a předkládá jí prostřednictvím státního tajemníka MZ, nastoupil do funkce 30. listopadu. Vláda ostatně již systemizaci pro příští rok schválila, a to 21. září 2016. Podle právníků oslovených Zdravotnickým deníkem tak může zvolený postup změny systemizace narazit právě na znění zmíněného služebního předpisu. Bylo by paradoxní, že by ho porušil sám k jeho autor, tedy J. Postránecký. Problém by pak nastal v okamžiku, kdyby odvoláním ohrožené náměstkyně chtěly zpochybnit postup zvolený ministerstvem zdravotnictví a náměstkem ministra vnitra u soudu. Obě již takové úvahy avizovaly v médiích.

Tomáš Cikrt – Zdravotnický deník, čtk