Milan Bořek: Stanovisko soudců, kteří se postavili za kolegu Novotného v kauze Zadeh, považuji za správné

JUDr. Milan Bořek je předsedou Krajského soudu v Brně

Vleklý a komplikovaný proces v kauze údajných miliardových daňových úniků podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha bude u Krajského soudu pokračovat od první poloviny února. Soud má už nyní naplánovány zhruba tři desítky termínů hlavních líčení, a to do poloviny června. KS v Brně kvůli celému případu čelí dlouhodobě velkému tlaku. Jak se s ním vyrovnávají jeho soudci? Nejen na to České justici odpověděl předseda soudu Milan Bořek.

Na poslední schůzi podvýboru pro justici a soudní samosprávu představil v Poslanecké sněmovně náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk legislativní priority resortu pro zbytek volebního období. Soudci se nejvíce obávají novely zákona o obchodních korporací a tzv. oddlužovací novely insolvenčního zákona. Jak by tyto normy zatížily KS v Brně?
V novele zákona o obchodních korporacích je konkrétně problematický vkládaný paragraf 105a, který říká, že nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku nejméně za dvě uplynulá účetní období, soud ji k tomu musí vyzvat. Pokud bude korporace i nadále nečinná, soud by měl zahájit řízení o jejím zrušení.
My jsme si nechali zpracovat případné dopady této novely. U nás na rejstříkovém soudu je přes 27 tisíc osob, což je 36 procent obchodních korporací, které neplní své povinnosti podávat účetní závěrky. Pokud by měl soud vyzvat všechny tyto korporace k plnění, tak by to státní rozpočet zatížilo opravdu výrazným způsobem. Výzvy by musely být doručeny do datových schránek a také vytištěny a založeny do rejstříku. A to se nebavím o důsledcích případné další nečinnosti – v takovém případě by obchodní úsek našeho soudu musel teoreticky zahájit řízení o zrušení 27 tisíc korporací. Dále máme zapsáno 17 tisíc spolků, takže celkem jde o asi 34 tisíc obchodních korporací. A to by postihlo i další krajské soudy.

A u případného dopadu oddlužovací novely jste si nějaké statistiky dělali?
Ano, zvýšil by se již tak velmi vysoký nápad. Podle našeho odhadu by došlo k navýšení o 30 procent, v absolutních číslech o 38 tisíc případů u osmi insolvenčních soudů. Už nyní u nás pokulhává obsazenost a to nejen soudců, ale i pomocného personálu. Z toho lze lehce odvodit, jaké by měla tato novela dopady. Když budu mluvit za mé pracoviště, tak budova v ulici Husova je zcela zaplněna a nemáme tam absolutně žádné volné prostory.

Vy jste nedostatek prostoru na insolvenčním úseku chtěl řešit přístavbou dočasným unimobuněk. Můžete přiblížit, jak ten nápad vznikl?
Ano, jednal jsem o tom i s investičním odborem Ministerstva spravedlnosti. Chtěl jsem unimobuňky umístit mezi Špilberk a naši budovu, kde se nachází taková železobetonová „vana“, která má za úkol zadržovat srážkovou vodu. Buňky by byly normálně vybavené. Viděl jsem jejich využití na soudu při návštěvě Paříže. Bohužel, i moji služebně starší kolegové mne označili za blázna, že tímto chci řešit problém, kam s nimi. A to jsem uvedl, že v prvé řadě bych tam chtěl umístit soudce stážisty nebo pružné asistenty či mladé právníky. A tento stav by navíc byl pouze dočasný, než se podaří otevřít insolvenční úsek na pobočce krajského soudu ve Zlíně a tím vyřešit prostorové problémy v Brně. Pak bychom unibuňky využili na jiném místě, či je jako nepotřebný majetek prodali.

Takto unimobuňky využili na Odvolacím soudu v Paříži Foto: archiv
Takto unimobuňky využili na Odvolacím soudu v Paříži Foto: archiv

A jak reagovali na ministerstvu?
Na ministerstvu mě s tím při neformálním jednání vyhodili. Žádný jiný návrh k řešení ale momentálně není. Prý takové řešení nemůže být investiční akcí, protože by šlo pouze o dočasnou stavbu. Já bych ale právě o tu dočasnost z výše uváděných důvodů stál, protože pokud bychom stávající budovu rozšiřovali, byl by to zbytečný běh na dlouhou trať. Dočasná stavba by nevadila ani památkářům. Oddlužovací novela způsobí to, že i kdybychom měli zájemce o posílení soudu na insolvenčním úseku, tak je nebudeme mít kam posadit. Přesto vyhlašujeme výběrové řízení pro kandidáty na funkci insolvenčních soudců na pracoviště Husova, protože počítáme s tím, že nás v polovině roku opustí pověřený místopředseda Martin Hejda, který absolvoval úspěšnou stáž na Vrchním soudu v Olomouci. Zatím jsem musel jeho žádost o přeložení odmítnout, ale od 1. července jsem mu již svůj souhlas slíbil. Budeme tedy rádi, pokud naše stavy vůbec udržíme na současné úrovni.

Předloni v říjnu jste avizoval, že jste se dohodl s insolvenční soudkyní Evou Krčmářovou na přechodu z insolvenční agendy na agendu obchodní. Již k tomu kroku došlo?
Na jaře roku 2015 jsme předložili dvě kandidátky z řad asistentů na obchodním úseku, ale tento návrh nebyl dlouhodobě realizován. Jedním z důvodů byla i určitá nedůvěra, protože byly předloženy bez výběrového řízení, což kritizovali zbývající asistenti. Jedna z asistentek také neprošla psychotesty a tím pádem nebyla doporučena. V listopadu 2016 pan ministr naší žádosti částečně vyhověl a kandidátka, která prošla psychotesty, byla v lednu jmenovaná do funkce soudkyně. Eva Krčmářová tedy bude od července působit v nově zřizovaném obchodním odvolacím senátu, a od února byl do jejího oddělení zastaven nápad insolvenčních věcí. Myslím, že tuto zprávu přivítá i Nejvyšší soud, který již nebude muset řešit kolizi v insolvenčních věcech, které podle rozvrhu práce měly v dovolacím senátu připadnout Zdeňku Krčmářovi a v prvním stupni je vyřizovala Eva Krčmářová. Bez podpory ministra by se ovšem tuto záležitost nepodařilo dotáhnout do konce a jsem rád, že po dvou letech bude uzavřena. Celkovou situaci insolvenčního úseku, který čelí druhému nejvyššímu nápadu, a podle stavu v červnu 2016 patří mezi nejhůře personálně obsazené, musíme opravdu urgentně řešit. Proto bylo v prosinci vyhlášeno výběrové řízení pro kandidáty na funkci insolvenčních soudců.

Urgentní řešení hledáte i kvůli vysokému nápadu incidenčních žalob?
Ano, v listopadu 2016 napadlo na KS v Brně celkem 274 incidenčních žalob, přitom průměrný nápad za prvních deset měsíců činil 59 věcí měsíčně. Z toho 255 věcí napadlo do oddělení soudce Jana Kozáka – jde o důsledek přezkoumávání pohledávek v 10  z 39 insolvenčních řízení koncernu C.M.B., kde již proběhlo přezkumné jednání. Pokud by podobný dopad mělo přezkoumávání pohledávek ve zbylých 29 věcech, byl by celkový nápad z koncernu cca 1000 incidenčních sporů, což se zatím bohužel potvrzuje i v letošním roce.

Zvládnete nápor incidenčních sporů vyřizovat bez personálního posílení?
V minulém roce naštěstí vznikla tři nová soudní oddělení pro vyřizování incidenční agendy a také jsme získali personální posily od okresních soudů. Takže v dohledné době chceme počet soudních oddělení zvýšit na pět, což vyžaduje minimálně dvě další zapisovatelky, jednoho VSÚ či asistenta a výhledově jednu vedoucí kanceláře. Bez dostatečného personálního zabezpečení není zřízení nových specializovaných soudních oddělení možné.
I přes tato opatření došlo v roce 2016 v agendě ICm k výraznému nárůstu počtu neskončených věcí, a to z objektivních důvodů, které KS v Brně nemohl ovlivnit. Z pouhého nahlédnutí do insolvenčního rejstříku u kterékoliv z insolvenčních věcí koncernu C.M.B. je zjevné, že s ohledem na koncernové propojení dlužníků jde o věci složité nejen po stránce skutkové i právní, nýbrž i mimořádně náročné z pohledu administrativního zatížení.

Zdá se, že počet neskončených věcí v agendě ICm KS v Brně je suveréně nejvyšší mezi insolvenčními soudy. Jakou máte prognózu do budoucna?
Prognóza dalšího vývoje není optimistická. Nedojde-li ze strany Ministerstva spravedlnosti k mimořádnému navýšení počtu zaměstnanců pro rok 2017, nebude možné k realizaci navrhovaných opatření přistoupit, neboť vnitřní rezervy jsou již zcela vyčerpány. To by ve svých důsledcích vedlo k dalšímu výraznému zhoršení situace v této agendě.  Pro představu, insolvenční řízení s OKD zatím vygenerovalo 20 incidenčních sporů a Krajskému soudu v Ostravě bylo v rámci mimořádných personálních opatření ministerstva přiděleno 41 míst na likvidaci těchto sporů. Krajskému soudu v Brně žádný pracovník na vyřízení sporů koncernu C.M.B. zatím přidělen nebyl, a rozpočtově zajištěný počet zaměstnanců jihomoravské justice v letošním roce dokonce poklesl o 22 míst, takže část soudních zaměstnanců bychom podle stanoviska ekonomické sekce měli dokonce propustit. Přitom počet soudců v soudním kraji byl podle nápadu v soudních agendách navýšen, takže rozhodnutí o snížení počtu soudních zaměstnanců nám připadá jako naprosto nelogické a nepochopitelné.

Jak jste na rozhodnutí ministerstva reagovali?
V prosinci jsme jednali se zástupci ekonomické sekce a počátkem roku zpracovali podrobnou 56 stránkovou analýzu pracovního zatížení v oblasti výkonu i správy soudnictví na jednotlivých soudech i úsecích krajského soudu.

Co z této analýzy stavu jihomoravské justice vyplývá?
Je v ní například uveden počet žalob směřujících proti rozhodnutím ÚOHS (veřejné zakázky a hospodářská soutěž), u kterých je dána výlučná pravomoc KS v Brně a které patří typově k velmi obtížným, rozsáhlým věcem (např. vloni napadené rozhodnutí ve věci rekordní pokuty 1,66 miliardy za kartel několika stavebních společností – jen správní spis má celkem 34 šanonů). Městský soud v Brně zase řeší jako jediný soud v České republice agendu mezinárodních únosů nezletilých dětí (návratová řízení). Ve všech případech se jde o věci mediálně sledované. Spisy jsou objemné a jejich studium vyžaduje vysokou míru odborné erudice. Navíc nelze přehlédnout, že v těchto věcech je soud vázán velice krátkými lhůtami, např. jednání v návratovém řízení je soud povinen nařídit do 3 týdnů od podání návrhu (§ 487 z.ř.s.), rozhodnout ve věci samé má zpravidla do 6 týdnů od zahájení řízení, nejsou-li zde zcela výjimečné důvody hodné zvláštního zřetele proč lhůtu nedodržet (§ 489 odst.1 z.ř s.). Odvolání do rozsudku v návratovém řízení je nutné předložit odvolacímu soudu do 7 dnů od podání odvolání (§ 490 odst. 1 z.ř.s.). V důsledku krátkých lhůt, v nichž je třeba provést řadu úkonů (nastudovat spis, opatřit překlady, komunikovat s různými institucemi), je nutné, aby soudce práci v ostatních projednávaných věcech přerušil. Vzhledem ke složitosti a časové náročnosti agendy přislíbil bývalý ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil na tuto agendu vyčlenit dva specializované senáty, jeden na prvním stupni a druhý na druhém stupni, a administrativní aparát. K realizaci slibu ze strany Ministerstva spravedlnosti nikdy nedošlo a potřebné soudce i administrativní aparát si Městský soud v Brně musel zajistit ve spolupráci s krajským soudem z vlastních zdrojů. Z poskytnutých údajů je také evidentní, že KS v Brně má v obvodu zdaleka nejvíce jmenovaných znalců a tlumočníků.

Milan Bořek je vášnivým fanouškem fotbalu Foto: archiv
Milan Bořek je vášnivým fanouškem fotbalu Foto: archiv

Můžete nám sdělit přesná čísla?
Celkem jsme měli na počátku minulého roku 2836 znalců a tlumočníků – tolik neměl a nemá žádný jiný soudní kraj. A tento stav samozřejmě generuje také výrazně vyšší počet stížností na znalce i tlumočníky, příp. správních řízení o přestupcích atd. Podobně jako u jiných krajských soudů je přitom na vyřizování dané agendy toliko jeden místopředseda, vytížený vyřizováním vlastní soudní agendy, a jeden referent, což nestačí. Jinými slovy, s ohledem na počty znalců a tlumočníků zapsaných na seznamu KS v Brně požaduje posílení i v této agendě, a to bez ohledu na to, zda bude schválena nová právní úprava, která s sebou přinese potřebu dalšího posílení.
V analýze zdůrazňujeme v neposlední řadě i to, že proti zbývajícím krajským soudům máme v našem obvodu nejvyšší počet okresních soudů (14), z nichž jeden je největším okresním soudem v ČR (Městský soud v Brně), dále pracoviště bývalého samostatného KOS v Brně a současně dvě pobočky krajského soudu ve Zlíně a Jihlavě (obě vzdálené 100 km od Brna), nejvyšší počet obyvatel, největší územní rozlohu soudního kraje, a od roku 2007 neustále řešíme v souběžně probíhajících správních i soudních řízeních historicky největší rozpočtový „průšvih“ české justice – pokuty, odvody a penále za porušení rozpočtové kázně a zákona o zadávání veřejných zakázek při výstavbě Justičního areálu v Brně, kde mají sídlo čtyři justiční složky. Navíc, kvůli rychlé likvidaci historických nedodělků máme výrazně personálně poddimenzovanou správu krajského soudu. Proto obdivuji jak se s jednotlivými problémy se ctí a otevřenou myslí už dlouhá léta vypořádávají moji nejbližší spolupracovníci, zejména ředitel soudní správy a místopředsedové.

A když ministerstvo vašim požadavkům nevyhoví?
Fotbalovou terminologií řečeno „V Brně a na jižní Moravě druhou justiční ligu hrát nebudeme!“ S ministrem jsme zahájili jednání teprve v minulém týdnu ve čtvrtek, takže jsme si podali ruce, ale rozhodčí ještě neodpískal počátek utkání.
Ale vážně! Založením jsem věčný i vděčný optimista, takže pevně věřím, že pan ministr na základě našich argumentů uvedených v analýze dojde k závěru, že Ministerstvu spravedlnosti se investice do jihomoravské justice, která podstatným způsobem ovlivňuje výsledky české justice, vyplatí! Stejně jako v minulosti, kdy spuštěním dynamického modelu rozdělování nových soudců zahájil projekt, který pan předseda Nejvyššího správního soudu v minulosti nazval „Konec dvourychlostní justice v Čechách“. A já dodávám „i na Moravě!“ No a když bude jihomoravský justiční tým o přestávce mezi prvním a druhým poločasem utkání prohrávat, vypraví se se žádostí o rozpočtové prostředky přímo na Ministerstvo financí!

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra na sněmu Soudcovské unie uvedl, že podle něj by si každý předseda měl vychovávat svého nástupce. Činíte tak?
Zatím si to v poměrech nynější doby nedokážu úplně představit. Doba je plná výběrových řízení a jejich nepředvídatených výsledků. Na minulém pracovišti se mi to povedlo dobře. Dva z mých místopředsedů se účastnili výběrového řízení na předsedu KS v Hradci Králové a dle závěrů komise oba prokázali nezpochybnitelné morální, odborné i lidské předpoklady pro výkon manažerské funkce. Nehledě na to, že další dva místopředsedové zastávají funkci i po uplynutí řádného období, za což jsem velmi rád, protože za nimi stojí roky těžké práce a vynikajících výsledků.

Krajský soud v Brně Foto: archiv
Krajský soud v Brně Foto: archiv

Zdejší soud se historicky stále potýká s vysokým počtem nedodělků. Jak vám tedy pomáhá aplikace tzv. dynamického modelu rozdělování nových soudců, tedy situace, kdy se více zohledňuje aktuální situace na jednotlivých soudech?
Nedodělky se nám skutečně úspěšně daří v soudním kraji snižovat, tento proces byl nastartován již před mým příchodem na KS v Brně a je dlouhodobý. Je to dáno jednak pracovitostí a výkonností zdejších soudců, asistentů, VSÚ, soudních tajemníků i odborného aparátu a také právě dynamickým modelem.

Můžete více popsat, jak vám tento systém pomohl?
K rozdělování nových soudců do soudních krajů podle dynamického modelu dochází od druhého pololetí 2015. V rámci 116 až 119. etapy (20. 10. 2015, 4. 2. 2016, 24. 8. 2016 a 18. 1. 2017) bylo v obvodu KS v Brně jmenováno celkem 25 nových soudců, z toho nejvíce (12 soudců) bylo přiděleno MS v Brně, který měl ve stavu čtvrtinu soudců v důchodovém věku (19 soudců). Bez doplnění počtu soudců na občanskoprávním úseku MS v Brně by v roce 2016 došlo k nárůstu nedodělků o minimálně 3600 věcí, a současně by se u projednávaných věcí výrazně prodloužila i délka řízení. Na konci roku 2015 zanikla funkce 6 soudcům MS v Brně (odchody do důchodu, zdravotní důvody, úmrtí), 3 soudci byli v minulém roce přeloženi na krajský soud. Dynamický model tedy odvrátil hrozící kolaps MS v Brně zejména v občanskoprávních agendách.
Rozdělování soudců podle dynamického modelu umožnilo, aby na KS v Brně nastoupilo ve stejném období celkem 13 soudců okresních soudů (na stáž či trvale), z toho 6 soudců na občanskoprávní odvolací úsek, který na počátku roku 2015 vykazoval 6618 nevyřízených věcí (z toho téměř 1000 věcí starších 1 roku). Na konci minulého roku se i díky personálnímu posílení podařilo tento počet snížit na 4519 věcí, tedy došlo k poklesu o 2099 věcí (32 %). Momentálně jsme na tom v agendě Co přibližně stejně jako v roce 1994, což vyplývá i z přiložených grafů. A nejpozději v prvním pololetí příštího roku bychom chtěli výsledkově dohnat ostatní krajské soudy. Razantní snížení nedodělků agendy Co se v budoucnu pozitivně odrazí i v agendách C, PaNc okresních soudů a v obchodní agendě Cm krajského soudu.
Srovnání výsledků našich soudců s obvodem MS Praha, KS Ostrava a KS Ústí nad Labem (tyto kraje jsou z hlediska rozsahu vyřizované agendy i počtu soudců a zaměstnanců největší) vyplývá z dalších grafů, a rozhodně se nemáme za co stydět! Řada našich soudů (např. OS Zlín, Třebíč i další soudy) se výsledky řadí mezi nejlepší v české justici. Proto všem, kdo se na výsledcích jihomoravské justice v minulých letech podíleli, děkuji za sebe, místopředsedy i ředitele správy krajského soudu.


Obsazenost insolvenčních soudů

Přehled insolvenční agendy v letech 2012 – 2016

Agendy okresních soudů 2008-2016 Rozhovor MB ČJ


Z uvedených údajů je zřejmé, že zavedení dynamického modelu přispělo k významnému zlepšení výsledků jihomoravské justice zejména v občanskoprávních agendách, kde se v minulých letech nahromadilo velké množství nevyřízených věcí. Bude-li přidělování nových soudců podle dynamického modelu, který má v obvodu KS v Brně jednoznačnou podporu, pokračovat i v tomto a příštím roce, lze očekávat, že průměrná délka řízení se v jihomoravské justici postupně zkrátí a dosáhne úrovně zbývajících soudních krajů. A Česká republika ušetří nemalé prostředky, které Ministerstvo spravedlnosti musí vyplácet nespokojeným občanům za nepřiměřenou délku soudních řízení.

Sharam Abdullah Zadeh na podzim uvedl, že KS v Brně je jen pošta pro íránské státní zastupitelství, instituci, která podle celé Evropy porušuje lidská práva nejvíc na světě. Váš soud čelí jeho námitkám dlouhodobě. Zadeh také tvrdě kritizuje soudce Aleše Novotného. Váš zastupující místopředseda Aleš Flídr jeho argumentaci opakovaně pro Českou justici odmítl. Nyní kvůli tomu Zadehovi právníci dokonce obvinili všechny soudce na KS v Brně z podjatosti. Jak hodnotíte vystupování „vašich“ soudců v celé věci?
V obecné rovině nepovažuji za správné, aby jednotlivá soudní řízení byla předmětem mediálních přestřelek. Myslím si, že ze strany soudců i soudů by měl převládat jistý konzervatismus a určitá zdrženlivost. Měli bychom být imuní vůči přiměřené kritice – neříkám vůči jakékoliv kritice. Kolega Novotný podle mého názoru skutečně čelí masivní a nepřiměřené kritice, je napadán médii, je napadán osobami, které bych se nebál označit za lobbisty. Stanovisko soudců, kteří se za něho veřejně postavili, považuji za správné, pokud jím vyjádřili svůj názor na zkreslené mediální informace.  Na druhou stranu zůstává otázkou, zda tento postup byl v dané věci šťastný, neboť může vyvolávat určité pochybnosti o férovém a nezatíženém přístupu soudců, kteří se postavili za kolegu a teď mají rozhodovat o opravném prostředku proti rozhodnutí o vzetí do vazby. Já si myslím, že aktéří trestní kauzy vytvořením mediálního obrazu pokleslé brněnské justice takovou reakci vyvolali „tak trošku“ záměrně i účelově jako důvod pro pozdější vznesení námitky podjatosti vůči trestním soudcům zdejšího krajského soudu. To, zda jim tato „taktika“ vyjde, se dozvíme v nejbližších dnech prostřednictvím soudních rozhodnutí.

Kritika na vaši hlavu se snesla i kvůli tomu, že Aleš Flídr je pouze pověřeným místopředsedou. Na KS v Brně to není jediný případ. Proč zde panuje takový stav?
Když jsem nastoupil na KS v Brně, tak z místopředsedů jsem znal pouze tři z osmi. U jednoho z nich pak existoval objektivní důvod pro pověření, protože jeden kolega působil na stáži u Nejvyššího správního soudu, kam byl později přeložen. Doktor Aleš Flídr zase zastupoval doktora Drahoše Drápala, který dlouhodobě působil na stáži na Nejvyšším soudu a v květnu 2015 zemřel. Třetí místopředsedkyně Lenka Prokšová zastává místo, které bylo donedávna obsazené Tomášem Lichovníkem z Ústavního soudu. Ten teprve nedávno na funkci rezignoval a tím místo pro ní uvolnil. Do té doby nemohlo být obsazené.
Ačkoliv jsem narozený ve znamení střelce, nerad dělám ukvapená rozhodnutí. Od nástupu jsem místopředsedy, které jsem do té doby neznal, testoval zejména po stránce lidské i odborné, zda je mohu navrhnout do funkce. A současně jsem chtěl počkat, až je budu moci předložit ke jmenování všechny najednou, kdy budeme tvořit jeden tým. Tento čas, důsledkem různých událostí, nastal až v polovině roku 2016. Ministrovi spravedlnosti jsem tedy předložil šest návrhů na jmenování místopředsedů KS v Brně. Týkaly se Aleše Flídra pro úsek trestní, Viktora Kučery pro úsek správní, Milana Čečotky pro úsek občanskoprávní, Ivana Meluzína pro úsek obchodní, Lenky Prokšové pro řízení pobočky v Jihlavě a Jiřího Rezka pro řízení pobočky ve Zlíně.

Íránec s českým občanstvím Shahram Abdullah Zadeh, který je podezřelý z rozsáhlých daňových úniků se škodou 2,5 miliardy korun bojuje s KS v Brně Reprofoto: ČT
Íránec s českým občanstvím Shahram Abdullah Zadeh, který je podezřelý z rozsáhlých daňových úniků se škodou 2,5 miliardy korun bojuje s KS v Brně Reprofoto: ČT

To byla ovšem doba, kdy se začalo hodně mluvit právě o dočasnosti pověření Aleše Flídra. Proč se tak podle vás stalo?
Považuji to za shodu náhod, v té době se objevila interpelace exministra spravedlnosti Pavla Blažka, která se týkala „podivného“ místopředsednictví doktora Flídra, a patrně bezprostředně souvisela i s kauzami na úseku trestního soudnictví, které byly rozebírány v médiích. Zpracovali jsme stanovisko a v něm poukázali na to, že zastupování neobsazené nebo dlouhodobě nevykonávané funkce místopředsedy soudu výslovně předpokládá zákon č. 236/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle jeho ustanovení § 28 odst. 6 náleží soudci, který na příkaz předsedy soudu zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného soudce, vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení platového koeficientu podle ustanovení § 28 odst. 2 nebo 3 pro funkci zastupovaného soudce. Z dikce citovaného ustanovení vyplývá, že zastupování je upraveno jako patření realizované předsedou soudu v rámci jím řízeného soudu. O zastupování neobsazených funkcí místopředsedů soudů dlouhodobě a standardně rozhodují předsedové soudů, o jejichž místopředsedy se jedná. Kromě nepřetržitého zajištění chodu soudu slouží zastupování také k ověření schopností kandidátů na jmenování do funkcí místopředsedů soudů. A tato situace, jak jsem již vysvětlil, nastala i v mém případě po nástupu na KS v Brně. Ve stanovisku jsem zdůraznil i to, že o zastupování neobsazené funkce místopředsedy soudu rozhodl v daném případě předseda Krajského soudu v Brně zcela v souladu s ustáleným výkladem § 28 odst. 6 zákona č. 236/1995 Sb. orgány státní správy soudů aprobovaným ministerstvem spravedlnosti, přičemž soudní judikatura již konstantně přiznává praxi správních orgánů určitou normativní sílu, jelikož zákon v materiálním smyslu je tvořen nejen textem právního předpisu, ale i tím, jak tento text vykládá a aplikuje praxe.
Do interpelace poslance Pavla Blažka mi v této otázce nikdy nikdo nic nevytýkal a neslyšel jsem, že by se tak dělo u kolegů z jiných krajských či okresních soudů. Naopak, zastupování neobsazených funkcí bylo upraveno v rozvrhu práce řady jiných okresních soudů, a ministerstvu, které má podle § 123 odst. 3 zákona o soudech a soudcích sledovat jejich postup při tvorbě a změnách rozvrhu práce, to nijak nevadilo. Proto mě velmi překvapilo, že pan ministr po sněmu Soudcovské unie vyhověl pouze jednomu mému návrhu, a to v případě doktora Meluzína, zatímco u zbývajících poukázal na neúměrně dlouhou dobu jejich zastupování. V polovině listopadu jsem od pana ministra vyslechl požadavek na vyhlášení výběrových řízení a ten jsem respektoval, neboť ministr má právo návrhu nevyhovět. Já si ovšem za svými místopředsedy stojím a opodstatněnost předchozích návrhů prokázal i výsledek výběrových řízení, v nichž obdrželi maximální počet bodů, a také jejich podpora ze strany soudců i soudcovské rady krajského soudu. Tím považuji celou záležitost za vyřešenou. Předpokládám, že pan ministr bude výsledek výběrových řízení respektovat. Alespoň mi to vyplynulo i z našeho posledního osobního jednání na ministerstvu.

Na sněmu Soucovské unie panovala shoda v tom, aby došlo k novelizaci zákona o soudech a soudcích, aby bylo do funkčního období nově jmenovaných funkcionářů započítána délka pověření. Souhlasíte s tím?
Jde o racionální podnět k novelizaci zákona, který v současné podobě „zápočet“ neumožňuje. Proto jsem byl „zaskočen“ odůvodněním požadavku ministra na vypsání výběrových řízení.

Jaký je váš názor na opakované jmenování soudních funkcionářů?
V případě časového omezení funkčního mandátu soudních funkcionářů jsem byl od samého počátku jeho zastáncem u předsedů krajských a vyšších soudů, a názor jsem nezměnil. Zásadně však nesouhlasím se „zákazem“ opakovaného jmenování místopředsedů krajských a okresních soudů a předsedů okresních soudů, a to zejména v případech, kdy mají podporu v řadách soudců, soudcovských rad i svého „nadřízeného“. V případě předsedů okresních soudů bych si ještě dokázal představit zákaz u soudů s počtem 30 a více soudců. Ale proč mají být podrobeni „kádrování“ místopředsedové, kteří se osvědčili a za nejbližší spolupracovníky si je opakovaně vybral předseda příslušného krajského či okresního soudu?

Co je nového v kauze věznice v Uherském Hradišti?
Paní předsedkyně Hana Kurfiřtová objekt převedla v polovině prosince na ÚZSVM a já věřím, že se v něm v budoucnu najde místo i pro pracoviště okresního soudu, jehož pracovníci se s hrstkou místních „nadšenců“ o údržbu budovy posledních dvacet let ve volném čase starali. Bude to ovšem vyžadovat trpělivost a nemalé finanční prostředky.


Milan Bořek

Soudcem se stal roku 1986, začínal u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, poté přešel k Okresnímu soudu v Náchodě a v roce 1990 se stal jeho předsedou. Po devíti letech byl jmenován předsedou Krajského soudu v Hradci Králové a v této pozici zůstal 14 let (1999–2013). Poté byl přeložen k Vrchnímu soudu v Praze a současně byl jmenován jeho místopředsedou, pověřeným vedením insolvenčního úseku vrchního soudu. Zde ale zůstal jen jeden rok, protože byl vybrán pro pozici předsedy Krajského soudu v Brně. Funkce se ujal 1. října 2014. Je také např. členem redakční rady odborného časopisu Soudní rozhledy.


Eva Paseková, Petr Dimun