Poslanci navrhli změnu Ústavy, nastala podle nich hybridní válka a bezprecedentní ohrožení míru

Armáda ČR Foto: army.cz

O vysílání českých vojáků mimo území ČR a o pobytu cizích vojsk na území na dobu do 60 dní by napříště měla rozhodovat bez dalších podmínek pouze vláda. Parlament by z tohoto rozhodování byl vyloučen. Změnu navrhuje skupina vládních a opozičních poslanců kvůli hybridní válce, Rusku, Africe, nestátním aktérům rizikovým pro státy a podle nich stavu bezprecedentního ohrožení míru, ve kterém se ČR ocitla. Bez veřejné diskuse, pohrdání  Ústavou a lidmi, kontruje komunistický poslanec.

Jakoby se dělo něco, o čem občané České republiky nejsou zcela přesně informováni: Jak jinak vysvětlit, že skupina vládních a opozičních poslanců s výjimkou poslanců za KSČM navrhuje odebrat parlamentu významnou pravomoc rozhodovat o vysílání českých vojáků do zahraničí a o přejezdech, přeletech a pobytech cizích vojsk na našem území do 60 dnů a tuto pravomoc předat pouze vládě?  Návrh na změnu Ústavy má být v prvním čtení projednán na nadcházející schůzi poslanecké sněmovny.

Parlament by měl mít napříště roli pouze kontrolní, nikoliv rozhodující. Že vláda bude vysílat vojska a povolovat jejich pobyty, průjezdy a přelety na územím ČR v souladu se zájmy občanů České republiky, věří opoziční navrhovatelé Jana Černochová (ODS), Marek Ženíšek (TOP09) a David Kádner (Úsvit) a vládní poslanci Martin Stropnický (ANO11) Ivan Gabal (KDU-ČSL), Jan Hamáček (ČSSD).

Návrh je reakcí na provolání NATO

Z úvodu důvodové zprávy vyplývá, že návrh se odvíjí od provolání prezidentů a předsedů vlád NATO přijatém jako Varšavská deklarace v létě 2016. „Návrh změny článku 43 Ústavy České republiky (ČR) je předkládán v reakci na zásadní změny bezpečnostního prostředí spočívající v bezprecedentním množství bezpečnostních hrozeb včetně terorismu, který zasáhl řadu spojeneckých zemí, akcích Ruska, zvláště na Ukrajině, které porušují mezinárodní právo a nestabilitě na Středním východě a v severní Africe, jak o tom hovoří například Varšavská deklarace o transatlantické bezpečnosti přijatá prezidenty a premiéry členských států Severoatlantické aliance na varšavském summitu v červenci 2016,“ uvádí svůj návrh skupina poslanců.

Jsme ve válce s mnoha aktéry

Další důvody pro změnu Ústavy skupina spatřuje v „nárůstu počtu aktérů včetně nestátních, kteří ohrožují mír, demokracii, občanské svobody, bezpečnost a stabilitu ve světě“ a „v návratu k širokospektrálnímu chápání způsobů ovlivňování bezpečnosti, kdy je kombinace diplomatických, ekonomických, zpravodajských a vojenských nástrojů, populárně nazývaná jako hybridní válečnictví, návratem k méně rozlišitelnému užívání všech efektivních nástrojů k prosazení zájmů státu“.

Podle skupiny poslanců je například nyní obtížně kvůli zdlouhavé proceduře v parlamentu vyslat ozbrojence z České republiky zachraňovat životy protiprávně držených občanů v zahraničí: Podle dosavadní úpravy by například bylo mimořádně obtížné včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí nebo občanů, jejichž životy jsou v ohrožení v důsledku živelních katastrof, průmyslových havárií a jiných událostí s podobnými důsledky,“ argumentuje skupina.

Které jsou zhroucené státy?

Poslanci jsou si vědomi, kdo nese v takovém případě odpovědnost, upozorňují však na zhroucené státy, kde nic neplatí a žádná státní struktura neexistuje. „V případě záchrany občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí mají sice primární odpovědnost za jejich záchranu bezpečnostní orgány státu, na jehož území k protiprávnímu zadržování dochází, avšak tyto bezpečnostní orgány nemusí být schopné nebo ochotné záchrannou operaci uskutečnit a v případě tzv. zhroucených států dokonce ani nemusejí být k dispozici,“ uvádějí v důvodové zprávě poslanci skutečnosti, ze kterých plyne nevypočitatelnost mnohých států, aniž by byly jmenovány.

Jako zhroucený stát však v roce 2014 popsala Rada Evropy například Ukrajinu, jak Česká justice informovala. 

Seznam nebezpečných států, kde hrozí terorismus a únosy českých občanů, který vydává ministerstvo zahraničí, však obsahuje pouze Afghánistán, Pákistán, Blízký východ a takřka celou Afriku.

Podle návrhu by parlament měl napříště obdržet o rozhodnutí vlády pouze informaci. Na základě této informace by však rozhodnutí vlády mohl poté zrušit, a to pouhým nesouhlasem nadpoloviční většiny jedné komory jako je tomu dosud.

Nově by Ústava měla vypadat takto:

V čl. 43 odstavec 4 zní:

„(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů.“.

V čl. 43 odst. 5 písmeno a) zní: „a) o průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky, jejich přeletech nad územím České republiky a o způsobu povolování jednotlivých průjezdů a přeletů,“. 3.

V čl. 43 odstavec 6 zní: „(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda bez zbytečného odkladu obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.“

Opozice: Parlament se zbavuje odpovědnosti

Za opozici jako jediný kritizuje návrh komunistický poslanec Jaroslav Borka (KSČM), podle kterého se poslanci přijetím návrhu své kontrolní funkce dokonce zříkají, avšak dlouhodobě jde podle něho o setrvalý stav: „Vlastní důvodová zpráva tisku 956/0 nepřímo dokládá, že rozhodnutí vlády a pasivita sněmovny, v pohledu plnění článku 43 Ústavy je realitou a uvedený článek není zodpovědnými subjekty respektován,“ uvádí ve svém stanovisku poslanec.

Poté popisuje reálnou praxi, kdy poslanci stejně neprojednávají návrhy, ale až splnění cizích žádostí. Podle komunistického poslance jde o pohrdání Ústavou:  „Praxe je taková, že sněmovna se zbavuje odpovědnosti a dlouhodobě rezignuje na svoji kontrolní funkci tím, že usnesení vlády neprojedná nebo ho projedná poté, co Ministerstvo obrany splnilo žádosti cizích států, a to při aktivním plnění mezinárodní dohody a z toho plynoucích závazků, které si do dohod dobrovolně, aktivně stanovila. Takto nastavený mechanismus vyhovuje jak představitelům moci zákonodárné, tak moci výkonné. Prakticky se však jedná o obcházení Ústavy ČR a v principu jejím pohrdáním,“ uvádí ve svém stanovisku poslanec Jaroslav Borka, který má návrh za špatně připravený a před veřejností bez diskuse ututlávaný.

Irena Válová