Analýza: Soud vrátil VSZ v Praze případ Rath a spol. kvůli nezákonným odposlechům, výslechům i sledování

Exhejtman David Rath Foto: Facebook

Krajský soud v Praze vrátil státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze případ Rath a spol. vyloučený z původního nepravomocně odsouzeného případu. Při čtení důvodů absolvuje každý, kdo si uvědomuje vážnost tohoto procesu, cestu časem zpátky asi tak o padesát let: vážné nezákonnosti soudu při rozhodování o odposleších a sledování, nezákonný způsob vedení policejního výslechu, neumožnění prostudování spisu obžalovaným. Tyto závažné informace vyplývají u z usnesení Krajského soudu v Praze.

Soud se dvakrát pozastavil nad prokazatelnou lží, která byla uváděna v odůvodnění odposlechů: Dotyční jsou zkušení v trestním řízení a je třeba očekávat, že jsou obeznámeni s operativně pátracími metodami policie. Jenže s výjimkou Petra Kotta, který byl v minulosti odsouzen pro zcela jiný čin, nebyl nikdo z obžalovaných v minulosti trestán, a proto „nemůže být o jejich zkušenosti s trestním řízením řeč“, uvedl Soud.

Znovu bude muset být vyslechnut i Libor Gregor, který stál na samém začátku případu, když 14. října 2011 na Nejvyšším státním zastupitelství podal vysvětlení, na jehož základě se rozjelo rozsáhlé policejní vyšetřování.

Předmětný případ se týká různých skutků v souvislosti s veřejnými zakázkami Středočeského kraje, mimo jiné výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a v Kolíně nebo dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze v případu podal obžalobu na devět osob a osm firem.

OS v Ústí n. Labem není soud, je pomocník státního zástupce

Případ byl vyloučen k samostatnému projednání z původního případu Rath a spol. údajně kvůli urychlení řízení. Což je jádro věci: Celý případ vychází z původního spisů a z původních nezákonných důkazů, kvůli kterým byl vrácen první případ Rath a spol. K tomu se přidaly další nezákonnosti – například skutečnost, že původní spis nebyl poskytnut k prostudování novým obžalovaným. Fakticky by nastala před soudem fatální nerovnost stran, kdy obžalovaný na rozdíl od státního zástupce nezná, z čeho vychází obžaloba a ještě nerovnost mezi obžalovanými, z nichž někteří tuto znalost mají, ale jiní ne. Taková situace už není jen kuriózní, nýbrž skandální.

S odkazem na dřívější usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým byl první případ Rath. a spol. vrácen soudu prvního stupně, pak Krajský soud v Praze v usnesení konstatuje, že Okresní soud v Ústí nad Labem selhal, když neodůvodnil délku a důvod odposlechů, přičemž polovina příkazů neobsahuje ani informaci, že je vedeno trestní řízení: „Nelze než opětovně konstatovat, že polovina příkazů pak neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin, jakožto obligatorní podmínky pro možnost vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu,“ uvádí Krajský soud v Praze v usnesení.

Fakticky však Okresní soud v Ústí nad Labem rezignoval na roli soudu: „Soudní kontrola musí být důsledná a efektivní, zejména s ohledem na povahu daného řízení, které nepředpokládá účast protistrany před rozhodnutím soudu. Úloha soudu je tedy i ve ,vyvažování´ procesní situace a je nepřípustné, aby se soud dostal do pozice pouhého ,pomocníka´ veřejné žaloby, protože musí být vždy nestranný,“ cituje Krajský soud v Praze u usnesení Vrchního soudu v Praze.

Plody otráveného stromu je nutné odstranit, jsou otrávené

Stejných nezákonností jako při odposlouchávání podezřelých se Okresní soud v Ústí nad Labem dopustil při sledování prostor obviněných: „Krajský soud v Praze ve shodě se závěry výše citovaného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze má za to, že žádosti podle § 158d odst. 4 tr. řádu jsou natolik obecné, navíc obsahující nepravdivé informace o podezřelých, že nelze dojít k závěru, že by splňovaly zákonem požadované náležitosti a sledování osob a věcí, které na základě nich povolil Okresní soud v Ústí nad Labem. Tento soud zjevně bez dalšího převzal zde uváděné skutečnosti, aniž by je přezkoumával, případně požadoval po státním zástupci a policejním orgánu příslušné dokumenty konkrétně odůvodňující jejich návrhy. Je třeba proto uzavřít, že poznatky získané sledováním osob a věcí v důsledku shora popsané vadné procedury, nelze použít jako důkaz v tomto řízení,“ uvádí usnesení Soudu. Předmětné nepravdivé informace se týkají informace o zběhlosti obviněných v trestním řízení a jejich znalosti metod policie.

Podle usnesení je třeba odstranit ze spisu všechen důkazní materiál, který má původ v nezákonně opatřených odposleších a záznamech telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí. „V tomto směru se Krajský soud v Praze plně ztotožňuje se závěry Vrchního soudu v Praze o použitelnosti takovýchto důkazů. Zejména je nutno poukázat na odbornou literaturu, kterou ve svém usnesení Vrchní soud v Praze podrobně rozebírá – Herczeg, P., Bulletin advokacie 9.2.2010 Zásada ,nemo tenetur´ a práva obviněného v trestním řízení. Zde je podrobně rozebrána americká právní doktrína ,plody z otráveného stromu´, podle které v trestním řízení nelze připustit použití důkazů, pokud informace o jeho existenci byly získány nezákonně. Plody z otráveného stromu jsou tak vždy otrávené (nepřípustnost takto získaného důkazu),“ uvádí se v usnesení aneb z bezprávní nevzejde právo.

Nerozumíte? Toto je rozhovor mezi Pancovou a vámi

Jak vyplývá z usnesení, ze spisu budou muset být odstraněny i některé protokoly o výsleších, kdy vyslýchající pouští záznam svědkovi, kladou návodné otázky a špatnou odpověď označí za účelovou.

O tom, jak se v případu Rath a spol. odehrávaly výslechy, svědčí tato doslovná citace z předmětného usnesení: „U výpovědi svědka MUDr. Petra Chudomela (čl. 1607 – 1623), kdy na čl. 1618 je zaznamenáno, že policejní orgán přistoupil k přehrání pořízeného záznamu na základě povolení ke sledování osob a věcí dle § 158d odst. 3 řádu vydaného Okresním soudem v Ústí nad Labem, kdy nejenom že se svědek měl vyjádřit k obsahu tohoto záznamu, ale konkrétně policejní orgán na základě přehraného záznamu kladl doplňující otázky, např. ,poznáváte hlas té ženy?´ nebo ,poznáváte hlas toho muže?´. Pokud svědek uvádí, že záznamu dobře nerozuměl, je mu policejním orgánem opětovně záznam přehráván a opětovně je dotazován na obsah tohoto záznamu a dokonce policejní orgán zde v rámci výslechu provádí hodnocení důkazu, kdy mimo jiné uvádí: ,Vyhodnocením opatřených důkazů v rámci realizovaného odposlechu má policejní orgán za to, že tato nahrávka zachycuje rozhovor mezi paní Dr. Kateřinou Pancovou a Vámi“, uvádí se v usnesení.

Soud poté pokračuje v popisu situace: „Byť obhajoba zde okamžitě vznáší námitku toho, že se jedná o návodnou otázku a navíc svědek obsahu záznamu nerozuměl, je ve výslechu obdobným způsobem pokračováno. Dokonce zde policejní orgán provádí hodnocení stávající výpovědi svědka, kdy uvádí: ,Policejní orgán má za to, že vyjádření svědka k uvedené nahrávce ve vztahu k tomu, jaké osoby na nahrávce hovoří, je ryze účelové.´“

Celkem budou orgány činné v trestním řízení muset zopakovat výslech čtyř osob včetně už jmenovaného Gregora.

Se spisem se mohli seznámit pouze někteří obžalovaní

Podle usnesení spatřuje Krajský soud v Praze další procesní nedostatek přípravného řízení rovněž v tom, že vyjma obviněných MUDr. Davida Ratha, MUDr. Petra Kotta, MUDr. Kateřiny Pancové, Lucie Novanské a Ing. Pavla Drážďanského ostatní obvinění neměli možnost se žádným způsobem seznámit s původním trestním spisem, ze kterého byla nyní projednávaná věc vyloučena k samostatnému projednání.

Podle Soudu tak dochází k závažnému porušení práva na obhajobu: „Nutno připomenout, že jak státní zástupce, tak obvinění jsou stranami v trestním řízení a policejní orgán ani státní zástupce z tohoto pohledu nemohou být těmi, kdo posoudí, které důkazy a zjištění jsou důležité pro tuto trestní věc a které nikoliv. Nemožnost seznámit se s původním celým trestním spisem je podle názoru soudu porušením zásady rovnosti zbraní. Případný selektivní výběr důkazů je zjevným porušením základní zásady vyjádřené v § 2 odst. 5 tr. řádu a závažným porušením práva obviněného na obhajobu. V daném případě byla porušena ,rovnost zbraní´ nejen mezi státním zástupcem a obviněnými, ale dochází k nerovnosti i mezi jednotlivými obžalovanými,“ upozorňuje Soud v usnesení.

Pro všech osm firem platí vyvinění dle TOPO

Posledním důvodem, proč se spis vrací, je novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPO), podle které právnická osoba není trestně odpovědná respektive je zproštěna, pokud prokázala, že vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možné požadovat, aby činům osob zabránila. V tomto případě podal státní zástupce VSZ v Praze obžalobu na osm firem.

Na základě shora uvedeného bude nutné, aby v dalším řízení orgány činné v přípravném řízení vyřadily ze spisového materiály veškeré důkazy mající původ v nezákonně provedených odposleších a záznamech telekomunikačního provozu podle § 88 tr. řádu a sledování osob a věcí podle § 158 tr. řádu, a následně provedly doplnění dokazování ve shora naznačeném směru. Teprve poté bude mít státní zástupce možnost posoudit, zda výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněných před soud či nikoliv. Za stávajícího důkazního stavu se však jeví postavení obviněných před soud jako přinejmenším předčasné. Proto podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. řádu soud vrátil věc státnímu zástupce k došetření, uzavírá usnesení soudce Ivo Zelinka. Státní zástupce se proti tomuto rozhodnutí může do pěti dnů odvolat.

Irena Válová