Sobota, 15. května, 2021

Ištvan tvrdí, že si jeho žalobci nikdy nevybírali konkrétního policistu. GIBS to rozporuje

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nikdy se nestalo, že by si státní zástupce pro šetření vybíral konkrétního policistu, tvrdil minulý týden v pořadu České televize „Máte slovo“ o svých podřízených vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan. Tisková zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) z 13. ledna tohoto roku k případu Tesco SW však dokazuje opak.

GIBS ve své zprávě pro tisk reagovala na zprávu Nejvyššího státního zastupitelství v Brně o ukončení dohledové prověrky ve věci úniku informací v tzv. kauze Tesco SW. „Ve zprávě je několikrát zmíněno pochybení příslušníka GIBS a až následné pochybení dozorující státní zástupkyně VSZ v Olomouci. Předně je třeba uvést, že dozorová státní zástupkyně VSZ v Olomouci, si k prověření podnětu možného úniku informací z trestního řízení vedeného tehdejším ÚOKFK, v tzv. kauze TESCO SW, sama vybrala konkrétního příslušníka GIBS. Zároveň byl z její strany vydán striktní pokyn, že se s obsahem spisu bude seznamovat pouze tento vybraný příslušník, který bude jako jediný vykonávat úkony trestního řízení,“ uvádí GIBS a zároveň tento postup označuje za zcela nestandardní. Příslušníci inspekce ho však respektovali.

Podle šetření NSZ pak pochybila jak GIBS, tak dotčená státní zástupkyně. Inspekce nejednala správně, když v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení uvedla nesprávný směr komunikace mobilních telefonů. V médiích se dříve psalo o podezření, že z telefonu, který dříve používali blízcí policejního prezidenta Tomáše Tuhého, unikla informace z vyšetřování. Později ale vyšlo najevo, že směr komunikace byl opačný. Pochybení dozorové státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se podle NSZ odvíjí od pochybení GIBS.

Česká justice se proto zeptala Ivo Ištvana, proč praxi výběru konkrétního policisty státním zástupcem veřejně popřel, když GIBS uvádí v konkrétní věci opak. Ze spisu GIBS podle svých slov nezjistil žádný úkon dozorové státní zástupkyně, kterým by si k prověření podnětu konkrétního příslušníka GIBS vybrala. „Naopak je zřejmé, že zpracovatel věci byl určen příslušným vedoucím pracovníkem GIBS a ve věci začal konat, ještě před  tím než VSZ ve věci začalo vykonávat dozor. V prověřování pak pokračoval dál i poté co ve věci začalo vykonávat dozor VSZ v Olomouci a byl činný až do té doby než mu vedení GIBS případ  opět bez jakékoli součinnosti VSZ v Olomouci odňalo,“ uvedl Ištvan.

S ohledem na tato zjištění nyní vedoucí olomoucký žalobce požádal ředitele GIBS, aby tiskovou zprávu odstranil nebo upravil.

GIBS si ovšem za tiskovou zprávou stojí. „Je s podivem, že vrchní státní zástupce v Olomouci rozporuje tiskovou zprávu GIBS, po více než dvou měsících od jejího vydání, když byl s jejím obsahem seznámen v den uveřejnění tj. 13. ledna 2017. Tisková zpráva GIBS je pouze reakcí na tiskovou zprávu Nejvyššího státního zastupitelství v Brně a vychází z listin a pokynů dozorové státní zástupkyně, které jsou založeny ve spisovém materiálu. Nejsme oprávněni pokyny dozorové státní zástupkyně zveřejňovat,“ reagovala na dotaz České justice mluvčí inspekce Radka Sandorová.

Téma v pořadu „Máte slovo“ přišlo na přetřes kvůli závěrům poslanecké vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Zákonodárci po kabinetu mimo jiné chtěli, aby přišel s novelou trestního řádu. Na vyšetřování trestných činů, z jejichž spáchání jsou podezřelí státní zástupci, by podle nich neměli kvůli možným osobním vazbám dohlížet jiní žalobci.

Sněmovna také v závěrečném usnesení vyzvala vládu, aby v souvislosti s činností olomouckého VSZ posoudila, zda postačuje kárná žaloba, kterou podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, nebo zda nejsou potřeba další opatření, včetně personálních změn.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY