Ištvan tvrdí, že si jeho žalobci nikdy nevybírali konkrétního policistu. GIBS to rozporuje

Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan. Foto: archiv

Nikdy se nestalo, že by si státní zástupce pro šetření vybíral konkrétního policistu, tvrdil minulý týden v pořadu České televize „Máte slovo“ o svých podřízených vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan. Tisková zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) z 13. ledna tohoto roku k případu Tesco SW však dokazuje opak.

GIBS ve své zprávě pro tisk reagovala na zprávu Nejvyššího státního zastupitelství v Brně o ukončení dohledové prověrky ve věci úniku informací v tzv. kauze Tesco SW. „Ve zprávě je několikrát zmíněno pochybení příslušníka GIBS a až následné pochybení dozorující státní zástupkyně VSZ v Olomouci. Předně je třeba uvést, že dozorová státní zástupkyně VSZ v Olomouci, si k prověření podnětu možného úniku informací z trestního řízení vedeného tehdejším ÚOKFK, v tzv. kauze TESCO SW, sama vybrala konkrétního příslušníka GIBS. Zároveň byl z její strany vydán striktní pokyn, že se s obsahem spisu bude seznamovat pouze tento vybraný příslušník, který bude jako jediný vykonávat úkony trestního řízení,“ uvádí GIBS a zároveň tento postup označuje za zcela nestandardní. Příslušníci inspekce ho však respektovali.

Podle šetření NSZ pak pochybila jak GIBS, tak dotčená státní zástupkyně. Inspekce nejednala správně, když v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení uvedla nesprávný směr komunikace mobilních telefonů. V médiích se dříve psalo o podezření, že z telefonu, který dříve používali blízcí policejního prezidenta Tomáše Tuhého, unikla informace z vyšetřování. Později ale vyšlo najevo, že směr komunikace byl opačný. Pochybení dozorové státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se podle NSZ odvíjí od pochybení GIBS.

Česká justice se proto zeptala Ivo Ištvana, proč praxi výběru konkrétního policisty státním zástupcem veřejně popřel, když GIBS uvádí v konkrétní věci opak. Ze spisu GIBS podle svých slov nezjistil žádný úkon dozorové státní zástupkyně, kterým by si k prověření podnětu konkrétního příslušníka GIBS vybrala. „Naopak je zřejmé, že zpracovatel věci byl určen příslušným vedoucím pracovníkem GIBS a ve věci začal konat, ještě před  tím než VSZ ve věci začalo vykonávat dozor. V prověřování pak pokračoval dál i poté co ve věci začalo vykonávat dozor VSZ v Olomouci a byl činný až do té doby než mu vedení GIBS případ  opět bez jakékoli součinnosti VSZ v Olomouci odňalo,“ uvedl Ištvan.

S ohledem na tato zjištění nyní vedoucí olomoucký žalobce požádal ředitele GIBS, aby tiskovou zprávu odstranil nebo upravil.

GIBS si ovšem za tiskovou zprávou stojí. „Je s podivem, že vrchní státní zástupce v Olomouci rozporuje tiskovou zprávu GIBS, po více než dvou měsících od jejího vydání, když byl s jejím obsahem seznámen v den uveřejnění tj. 13. ledna 2017. Tisková zpráva GIBS je pouze reakcí na tiskovou zprávu Nejvyššího státního zastupitelství v Brně a vychází z listin a pokynů dozorové státní zástupkyně, které jsou založeny ve spisovém materiálu. Nejsme oprávněni pokyny dozorové státní zástupkyně zveřejňovat,“ reagovala na dotaz České justice mluvčí inspekce Radka Sandorová.

Téma v pořadu „Máte slovo“ přišlo na přetřes kvůli závěrům poslanecké vyšetřovací komise k reorganizaci policie. Zákonodárci po kabinetu mimo jiné chtěli, aby přišel s novelou trestního řádu. Na vyšetřování trestných činů, z jejichž spáchání jsou podezřelí státní zástupci, by podle nich neměli kvůli možným osobním vazbám dohlížet jiní žalobci.

Sněmovna také v závěrečném usnesení vyzvala vládu, aby v souvislosti s činností olomouckého VSZ posoudila, zda postačuje kárná žaloba, kterou podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, nebo zda nejsou potřeba další opatření, včetně personálních změn.

Eva Paseková