Ministerstvo spravedlnosti urychlí elektronizaci insolvencí

Jednotný registr by měl podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání Foto: archiv

Ministerstvo spravedlnosti získalo finanční prostředky z EU pro projekt „eJustice 2020 – část eISIR“, které pomohou při realizaci elektronického Informačního systému insolvenčního rejstříku. Příspěvek EU činí 177 milionů Kč, spoluúčast státního rozpočtu ČR na projektu dosahuje částky 42 milionů Kč. Digitalizace agendy zefektivní celou řadu aspektů insolvenčního procesu. Hotovo má být do konce roku 2019. „Ministerstvo podobné dotační programy vyhledává a těší mě, že se nám daří dotace získávat,“ řekl ministr Robert Pelikán (ANO) s tím, že do výzvy č. 26 eGoverment I. v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) se doposud přihlásily pouze dva subjekty a resort spravedlnosti je zatím jediným úspěšným žadatelem.

„Elektronický insolvenční rejstřík je dalším krokem na cestě k modernější justici, o kterou ministerstvo dlouhodobě usiluje. Celá koncepce je velmi komplexní záležitostí. Je složena z celé řady vzájemně provázaných mechanismů, nicméně i tyto dílčí kroky významně přispívají k jejímu naplnění,“ dodal ministr.

V insolvenční agendě vzniká ročně na 180 tisíc spisů, přechod na jejich digitalizaci tedy představuje zásadní přínos. Systém umožní nejen elektronické podání a elektronický oběh dokumentů, ale zajistí také automatizaci rutinních a opakujících se úkonů. Nesporným přínosem je časová úspora a v konečném důsledku i zrychlení průběhu insolvenčního řízení. Jako příklad, kde elektronizace insolvencí přispěje k zefektivnění podstatných informací, lze uvést automatickou sumarizaci celkové výše všech přihlášených pohledávek, přepočet výše zjištěných pohledávek na hlasovací práva věřitelů, rozlišení celkové výše přihlášených pohledávek na zajištěné a nezajištěné, sumarizaci způsobů zpeněžení majetku a průměrnou výtěžnost těchto způsobů, nebo celkový počet zajištěných a nezajištěných věřitelů apod.

Jak dále vyplývá z informací MS, od projektu se očekává také propojení s insolvenčními rejstříky dalších evropských zemí, zlepšení informačního servisu pro veřejnost o průběhu insolvenčních řízení a zajištění stability a funkčnosti celého systému.

Elektronický insolvenční rejstřík bude primárně využíván vybranými soudy všech stupňů a insolvenčními správci. Bude ale určen také subjektům podnikajícím ve finanční či komerční sféře, orgánům veřejné moci a v neposlední řadě zde bude i pro potřeby široké veřejnosti. Systém umožní nejen elektronické podání a elektronický oběh dokumentů, ale zajistí také automatizaci rutinních a opakujících se úkonů.

Posílení dohledové činnosti MS

 V rámci elektronizace ISIR by měla být zároveň podstatným způsobem posílena dohledová činnost ministerstva. Toto vyplývá z analytického materiálu ministerstva, který pravidelně předkládá na jednání tripartity. Podle citovaného materiálu by v rámci elektronizace mělo dojít ke komplexní elektronizaci aplikace ISIR a insolvenčního rejstříku.
„Za účelem realizace komplexní elektronizace ISIR a insolvenčního rejstříku se v minulosti konala řada jednání se soudci insolvenčních soudů. Při těchto jednáních bylo demonstrováno, kolik kroků je třeba učinit, než je zveřejněna jedna písemnost ve veřejné části aplikace ISIR, tzn. v insolvenčním rejstříku. Bylo zjištěno, že zveřejnění jedné položky, která je již naskenována, trvá zhruba tři minuty, což je jednoznačně nepřiměřeně dlouhý časový prostor nutný k realizaci tohoto úkonu,“ konstatuje materiál.

Vedle výše uvedeného bylo zjištěno, že je též velmi neefektivní práce s aplikací „Seznam insolvenčních správců“, kterou již v zásadě není možné výrazněji aktualizovat. S ohledem na to je možné shrnout a dodat, že je aplikace „ISIR“, kterou užívají zaměstnanci soudu při práci s insolvenčními spisy, ale také aplikace „Seznam insolvenčních správců“, kterou po věcné stránce spravují státní zaměstnanci odboru insolvenčního, velmi zastaralá a uživatelsky nadmíru složitá, a že je tudíž třeba jejich komplexní revize spočívající ve vytvoření zcela nových aplikací odpovídajících moderním technologiím, vysvětluje ministerský dokument.

Jedině tak lze totiž docílit skutečného odbřemenění soudů, ale i ministerstva, od administrativy související se zpracováním podání v listinné podobě a urychlit provádění zápisů do aplikace – Seznamu insolvenčních správců, jakožto jedné ze tří základních částí insolvenčního rejstříku, a naplnit tak druhou etapu projektu komplexní elektronizace insolvenčního rejstříku, která ve svém důsledku ministerstvu umožní výrazně prohloubit insolvenční dohled prostřednictvím dalších – statisticky generovaných – dat, která by se nově evidovala.

Vedle těchto ryze pracovních funkcionalit by nový insolvenční rejstřík měl mít i funkcionalitu analytickou – ryze interní. Ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou probíhaly v minulosti pracovní setkání za účelem monitorování podezřelých konkurzů a detekování sledu událostí, které nastávají v průběhu podezřelých konkurzů. V rámci spolupráce byla provedena rozsáhlá analýza více než padesáti podezřelých insolvenčních řízení, kterou provedla VŠE ve spolupráci s insolvenčním odborem Ministerstva spravedlnosti.

Hlavním výstupem této analytické činnosti bylo schéma událostí – nastavení algoritmů, které nejčastěji nastávají v průběhu podezřelého konkurzu, resp. insolvenčního řízení – tyto události budou pak insolvenčním soudem v reálném čase zaznamenávány do insolvenčního rejstříku a automaticky budou předány insolvenčnímu odboru MS, který tyto události vyhodnotí a případně předá orgánům činným v trestním řízení přímo. „Tím dojde k tomu, že orgány činné v trestním řízení budou mít informace, a to vysoce kvalifikované přímo od Ministerstva spravedlnosti, o podezřelých insolvenčních řízeních v reálném čase, nikoliv o s odstupem několika let jako tomu je nyní. Budou moci tak přijmout příslušná opatření v podstatě ihned – např. nasazení operativně pátracích prostředků nebo sledování insolvenčního řízení,“ uzavírá dokument MS.

Dušan Šrámek