Rada Evropy: ČR dosáhla pokroku ve financování stran, chybí však úprava korupce zaměstnanců bez vlivu

Korupčníkem může být i běžný zaměstnanec ministerstva Foto: archiv

Za pokrok označuje ve čtvrté hodnotící zprávě skupina GRECO českou novelu zákonů o financování politických stran. Skupina při Radě Evropy naopak lituje nečinnosti, co se týče úpravy korupce  u státních zaměstnanců, kteří o ničem nerozhodují a na rozhodování nemají vliv. Představa o tom, kdo je příjemcem úplatku, se v tomto bodě rozchází se českým Nejvyšším soudem a s Nejvyšším státním zastupitelstvím, vyplývá z čtvrté hodnotící zprávy GRECO, podle které může být korupčník i uklízečka na ministerstvu.

Zpráva o zprávě je nyní předkládána vládě. V souladu s původní zprávou GRECO se ve zprávě pro vládu uvádí, že Česká republika uspokojivě splnila 9 ze 13 uložených doporučení. Další report o nesplněných úkolech musí český stát předložit do 30. září 2017. GRECO je instituce „Státy proti korupci“ při Radě Evropy.

Úplatkářství veřejných úředníků bylo tématem už předešlého třetího hodnocení České republiky skupinou GRECO v roce 2010, kde mu byla věnována zvláštní kapitola. Mezi českým státem  a GRECO však stále panují nejasnosti: „GRECO doporučilo vyjasnit, že úplatkářství všech kategorií zaměstnanců ve veřejném sektoru je postižitelné bez ohledu na to, zda tito zaměstnanci jsou nebo nejsou schopni zásadně ovlivnit konečné rozhodnutí v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu,“ uvádí se doslova v poslední čtvrté zprávě z prosince loňského roku.

I pomocnice v kuchyni může brát úplatky

Tento spor je právní a týká se definice úplatkářství v českém trestním zákoníku: „Orgány České republiky stále tvrdí, že definice úplatkářství v trestním zákoníku zahrnuje všechny druhy zaměstnanců ve veřejném sektoru. Jak již však bylo řečeno v předešlých průběžných zprávách, uplácet někoho ,v souvislosti s obstaráváním věcí ve veřejném zájmu´ aplikuje Nejvyšší soud ve vztahu k ,osobě, co rozhoduje nebo spolurozhoduje ve věcech veřejného zájmu´ nebo ,osobě, která sice nemá rozhodovací pravomoc ale – například – připravuje podkladové informace pro rozhodnutí ´ nebo vykonává činnost, která může ,zásadním způsobem ovlivnit konečné rozhodnutí´. Téměř identická interpretace byla použita v Metodickém návodu vydaném Nejvyšším státním zastupitelstvím v roce 2010,“ uvádí se v poslední zprávě GRECO.

Z dalšího odstavce pak vyplývá, že za potencionální příjemce úplatků by kromě úředníků ve veřejných funkcích měli být považováni zaměstnanci vykonávající pomocné práce, kteří o ničem nerozhodují a na žádné rozhodnutí nemohou mít vliv: „Přestože orgány České republiky poukazují na jedno soudní rozhodnutí, kdy byla přidělena konceptu ,v souvislosti v obstarávání věcí ve veřejném zájmu´ širší interpretace, Skupina GRECO došla k závěru, že toto nestaví na jisto, že všichni zaměstnanci ve veřejném sektoru, a především ti vykonávající pomocné práce, jejichž úkoly a činnost nemohou být považovány za ,podstatně/zásadně ovlivňující konečné rozhodnutí´, musí spadat pod ustanovení týkající se úplatkářství a nepřímého úplatkářství,“ pokračuje aktuální hodnocení České republiky, ze kterého plyne, že i pomocná síla v kuchyni státního úřadu může brát úplatky.

Orgány České republiky informovaly ve své poslední zprávě, že nedošlo k žádnému novému vývoji v této oblasti a že široká interpretace definice úplatkářství, jak je uvedena v předchozí zprávě, je dle jejich názoru postačující. GRECO lituje absence pokroku v této oblasti a vyzývá orgány České republiky, aby plně implementovaly toto doporučení, vyjádřila skupina států.

V souvislosti s úplatkářstvím navíc chybí podle zprávy GRECO v ČR úprava trestnosti úplatkářství zahraničních arbitrů a porotců, a to zejména proto, že ČR neratifikovala Dodatkový protokol k Trestně právní úmluvě o korupci, který se týká právě arbitrů a porotců. Také toto bude muset ČR do 17, září 2017 odůvodnit.

Účetní knihy stran mají zahrnout kontrolované subjekty

Naopak pokroku dosáhla Česká republika podle zprávy, co se týče financování politických stran, zavedení limitu v kampaních a zvýšením průhlednosti financování. V této souvislosti rovněž GRECO ocenila český zákon o oceňování majetku,  podle kterého by se mělo vyčíslovat nepeněžní, bezúplatné plnění a dary stranám a hnutím.

Přesto i co se týče politických stran a hnutí, má Česká republika úkoly: Je to například „konsolidace účetních knih a účtů politických stran a hnutí tak, aby zahrnovaly účty subjektů, které přímo či nepřímo souvisejí s danou politickou stranou nebo hnutím nebo jsou stranou či hnutím nějakým způsobem kontrolovány“.

Dále Česká republika stále nerealizovala „zavedení nezávislého mechanismu pro monitorování financování politických stran/hnutí a volebních kampaní (včetně kampaní vedených přímo kandidáty), zajištění, aby měl tento mechanismus mandát, pravomoc, ale i přiměřené zdroje pro účinnou a proaktivní kontrolu financování politických stran/hnutí a volebních kampaní, vyšetřování údajných porušení pravidel o financování politických stran/hnutí a, je-li to vhodné, i pro ukládání sankcí a zavedení jasného postupu pro předkládání (a následné) prověřovaní stížností podaných občany a médii s ohledem na financování politických stran/hnutí a volebních kampaní.“

Na vypracování zprávy pro GRECO budou spolupracovat ministerstvo spravedlnosti a ministerstvo vnitra.

(ire)