Ochrana kontaktů mezi advokátem a klientem není absolutní, reaguje Pelikán na interpelaci kvůli kauze Zadeh

Íránec s českým občanstvím Shahram Abdullah Zadeh by měl být podle obhájců propuštěn okamžitě z vazby. Reprofoto: ČT

Jak vyplývá z odpovědi ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) na interpelaci poslance Pavla Blažka (ODS) ve věci údajně nezákonně použitých odposlechů komunikace mezi obviněným Abdullahem Shahramem Zadehem a jeho obhájci, kteří jej zastupují v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 5/2015., není možno a priori dovozovat absolutní neprolomitelnost komunikace mezi obviněným a jeho obhájcem.

Česká justice má odpověď Pelikána k dispozici. „Jako ministr spravedlnosti se nemohu vyjadřovat k aplikaci výše uvedených východisek na konkrétní případ, ani předjímat, jak situaci posoudí na podkladě přezkoumání spisového materiálu Nejvyšší státní zastupitelství. Přijměte ovšem zároveň mé ujištění, že věc mimořádně pozorně sleduji, neboť jsem přesvědčen, že důsledné respektování advokátního tajemství patří k základním předpokladům spravedlivého procesu a zároveň i základním stavebním kamenům právního státu,“

Unie obhájců podala poprvé ve své historii kvůli tomuto případu trestní oznámení. Policii obvinila z odposlechů důvěrných hovorů mezi Zadehem a jeho právníky. Pelikán si k případu vyžádal informace od nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Přezkum by měl skončit v dubnu

Jak z odpovědi vyplývá, Nejvyšší státní zastupitelství aktuálně zpracovává rozhodnutí o stížnostech Zadeha proti usnesení o zahájení trestního stíhání a proti usnesení, kterým dozorující státní zástupce Michal Galát rozhodl, že není v dané věci vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení. Předmětná věc je přezkoumávána rovněž v rámci výkonu dohledu podle § 12c a § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství, a to z podnětu Zadeha a Unie obhájců. „Námitka nezákonnosti použití odposlechnutých hovorů mezi MUDr. Zadehem a jeho obhájci je součástí všech těchto podání a bude na ni reagováno. S ohledem na složitost věci a rozsah uplatněných námitek lze výstup očekávat v průběhu měsíce dubna 2017. Další postup Nejvyššího státního zastupitelství se logicky bude odvíjet od zjištění, která budou výše uvedenými postupy získána,“ uvádí ministr.

Exministr spravedlnosti Pavel Blažek Foto: MSp

Podle § 88 odst. 1 trestního řádu, pokračuje ministr, zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. V daném případě je tedy důležité procesní postavení subjektu, s nímž obhájce komunikuje, zda jde o obviněného, či jinou osobu. Ustanovení § 88 odst. 1 se týká pouze obhájců, nikoli advokátů obecně, což ostatně konstatoval i Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. I. ÚS 1638/14 ze dne 12. 11. 2014, kdy k námitce, že obsahem dvou předmětných zvukových záznamů je především komunikace mezi advokátem a klientem, a proto měly být záznamy ihned zničeny a nemohly být podkladem pro zahájení trestního stíhání jeho osoby, připomněl, že tímto způsobem je chráněna pouze nerušená komunikace mezi obviněným a jeho obhájcem, včetně poznatků o obsahu hovoru mezi nimi a s tím souvisejícími informacemi (např. o místu setkání, způsobu komunikace apod.), a že tato ochrana se týká pouze případů, kdy již bylo zahájeno trestní stíhání vydáním usnesení dle § 160 odst. 1 trestního řádu. „Ústavní soud v této souvislosti připomněl, že ochrana kontaktů mezi advokátem a klientem není absolutní, nedotknutelná a za určitých okolností může být omezena. Ústavní soud se sice v této věci zabýval ustanovením § 158d odst. 1 trestního řádu, jeho závěry však lze podle mého názoru zobecnit a vztáhnout je i na problematiku výkladu § 88 odst. 1 trestního řádu,“ dodává Pelikán.

Ochrana kontaktů není absolutní

Pelikán rovněž připomíná, že i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva i Nejvyššího soudu plyne, že ochrana kontaktů mezi advokátem a klientem může být omezena. Eventuální páchání trestné činnosti advokátem, a to jak ke škodě klienta, tak ke škodě jiných osob, ve spolupachatelství s klientem, totiž není možné považovat za poskytování právních služeb a v takovém případě není ani možné poskytovat této činnosti jakoukoli ochranu (srov. § 21 zákona o advokacii a usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3988/13 ze dne 34. 3. 2014). „Otázkou použitelnosti odposlechů mezi klientem a jeho obhájcem se též v recentní kauze zabýval Evropský soud pro lidská práva, konkrétně v případu Versini-Campinchi a Crasnianski proti Francii (stížnost č. 49176/11). Pan Jean-Pierre Versini-Campinchi a slečna Tania Crasnianski byli francouzští advokáti, kteří v trestním případu zastupovali klienta a jejichž rozhovor s ním byl v rámci pořizování odposlechu zaznamenán policejním orgánem a jeho obsah přepsán. Z obsahu této komunikace dovodily francouzské orgány, že došlo k porušení profesní etiky a uložily sankci spočívající v podmíněném zákazu výkonu činnosti advokáta. Oba advokáti ve stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) argumentovali, že postupem francouzských orgánů došlo k porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (právo na ochranu soukromí). Dne 16. 6. 2016 vydal ESLP rozhodnutí, ve kterém jednomyslně konstatoval, že k porušení Úmluvy nedošlo.“

Tento případ už Pelikán použil při kárné žalobě na českobudějovického soudce Miroslava Veselého.

Z toho ministr vyvozuje, že míra ingerence orgánů veřejné moci do důvěrnosti komunikace mezi klientem a obhájcem nebyla ESLP shledána nepřiměřenou s ohledem na povahu zájmů chráněných právním řádem a bylo možno na ni nahlížet jako na v demokratické společnosti nezbytnou. Je-li odposlech za splnění těchto podmínek (tzv. test proporcionality) použitelný v disciplinárním řízení, tím spíše lze obecně připustit prolomení důvěrnosti hovorů pro účely řízení trestního.

„Vážený pane poslanče, s odkazem na výše uvedené se domnívám, že není možno a priori dovozovat absolutní neprolomitelnost komunikace mezi obviněným a jeho obhájcem. Jako ministr spravedlnosti se nemohu vyjadřovat k aplikaci výše uvedených východisek na konkrétní případ, ani předjímat, jak situaci posoudí na podkladě přezkoumání spisového materiálu Nejvyšší státní zastupitelství. Přijměte ovšem zároveň mé ujištění, že věc mimořádně pozorně sleduji, neboť jsem přesvědčen, že důsledné respektování advokátního tajemství patří k základním předpokladům spravedlivého procesu a zároveň i základním stavebním kamenům právního státu,“ uzavírá Pelikán svou odpověď.

Dušan Šrámek