Pouhý den byl důvodem, proč kárný senát Nejvyššího správního soudu zamítl bez projednání návrh na kárné řízení se soudcem Krajského soudu v Brně Janem Kozákem. Stejný důvod vedl k tomu, že zrušil rozhodnutí ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), kterým jej dočasně zprostil funkce. Kárné provinění mělo spočívat v tom, že měl vyhotovit dva úřední záznamy obsahující nepravdivé údaje, že v přidělených spisech nalezl přihlášku pohledávky a oba záznamy předložil pracovníkům podatelny a soudní kanceláře se žádostí, aby na přihlášce pohledávky bylo dodatečně vyznačeno podací razítko soudu.
Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 23. 3. 2017 doručen návrh předsedy Krajského soudu v Brně Milana Bořka. Tomuto podání, osobně doručenému do podatelny soudu, předcházela ovšem 22.3. emailová zpráva kárného navrhovatele, obsahující v příloze stejný kárný návrh.
Tato elektronická zpráva, ani její příloha, nicméně nebyly opatřeny uznávaným elektronickým podpisem. Z následujících zjištění pak vyplývá, že pokud tomu tak bylo, kárné řízení se soudcem Kozákem by NSS pravděpodobně nařídil a nezrušil by ani rozhodnutí ministra o dočasném zproštění funkce soudce.
Čtěte také: NSS zastavil řízení se soucem Kozákem kvůli uplynutí lhůty
Procesním předpisem, jímž se kárné řízení řídí, je totiž Trestní řád. Podle něj lze podání učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Kárný senát se tedy zabýval tím, zda emailovou zprávu kárného navrhovatele, doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 22. 3. 2017, lze považovat za podání učiněné v elektronické podobě. Vycházel přitom především ze Stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, ze kterého se podává, že takové podání musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem. „Jestliže tedy podání v trestním řízení (a konsekventně v řízení kárném) nebylo učiněno v zákonem předpokládané formě, nejedná se o právně relevantní úkon, tedy úkon, který by zakládal jakékoliv procesní důsledky, přičemž tento deficit není možné zhojit. Z uvedených důvodů tedy kárný senát k existenci emailové zprávy kárného navrhovatele, doručené mu dne 22. 3. 2017, nepřihlížel“, píše se v rozhodnutí NSS, které má Česká justice k dispozici.
Kárný senát se následně zabýval tím, zda návrh na zahájení kárného řízení, doručený na podatelnu Nejvyššího správního soudu dne 23. 3. 2017, byl podán ve lhůtě. V posuzované věci soudce Kozák upozornil, že návrh na zahájení kárného řízení byl podán až po uplynutí subjektivní lhůty šesti měsíců, kdy poukazoval na tvrzení uvedená v samotném kárném návrhu.
Namítal, že počátek běhu subjektivní lhůty k podání kárného návrhu počal běžet nejpozději dne 20. 9. 2016, kdy s ním byly místopředsedy Krajského soudu v Brně Ivanem Meluzínem a Martinem Hejdou projednány zjištěné skutečnosti, kladené mu nyní za vinu. Kozák totiž argumentoval, že zjištění učiněná místopředsedy Krajského soudu v Brně jsou přičitatelná předsedovi tohoto soudu, jako kárnému navrhovateli. Předseda soudu Bořek coby kárný navrhovatel naopak uvedl, že v daném období čerpal dovolenou a o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, se dozvěděl v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat, až dne 22. 9. 2016.
Po skončení dovolené nastoupil dne 21. 9. 2016 na pracoviště Krajského soudu v Brně, Rooseveltově ul. č. 16 (hlavní budova soudu), přičemž byl v odpoledních hodinách v telefonátu, který se ovšem týkal zcela jiné pracovní záležitosti, vyrozuměn místopředsedou soudu JUDr. Meluzínem, že mu místopředseda soudu Mgr. Hejda předloží elektronickou poštou dokumenty, jež vyvolávají pochybnosti o řádném doručení přihlášky pohledávky věřitele v insolvenční věci, kterou v oddělení č. 27 vyřizuje JUDr. H. H.; bližší vymezení skutkových okolností případů mu sděleno nebylo. Uvedené dokumenty (tj. úřední záznamy pořízené kárně obviněným ve dnech 7. 9. 2016 a 13. 9. 2016, jakož i vyjádření vedoucí podatelny H. Z. ze dne 15. 9. 2016) doručil Mgr. Hejda kárnému navrhovateli v elektronické podobě (z detašovaného pracoviště soudu na ulici Husova č. 15 v Brně) až dne 22. 9. 2016. Navrhovatel se tedy o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, dozvěděl v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat, až dne 22.9. 2016.
„S ohledem na fakt, že návrh na zahájení kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán až dne 23. 3. 2017, nepovažoval kárný senát za potřebné zabývat se důvodností argumentace kárně obviněného, dle které se kárný navrhovatel o skutcích, tvořících podstatu kárného návrhu, dozvěděl již dne 20. 9. 2016, neboť s ohledem na vyjádření kárného navrhovatele považoval za nezpochybnitelné, že nejpozději se tak stalo dne 22. 9. 2016. I za situace, kdy je vzato v potaz datum pro kárně obviněného nepříznivější, je zřejmé, že návrh na zahájení kárného řízení, podaný u Nejvyššího správního soudu dne 23. 3. 2017, byl podán až po uplynutí subjektivní lhůty šesti měsíců. Vzhledem k tomu, že návrh na zahájení kárného řízení byl podán opožděně, kárnému senátu nezbylo, než kárné řízení zastavit“, stojí v rozhodnutí NSS o zastavení řízení.
Dušan Šrámek
