Čtvrtek, 28. října, 2021

Kárný návrh na soudce Kozáka byl podán pouhý den po lhůtě

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Pouhý den byl důvodem, proč kárný senát Nejvyššího správního soudu zamítl bez projednání návrh na kárné řízení se soudcem Krajského soudu v Brně Janem Kozákem. Stejný důvod vedl k tomu, že zrušil rozhodnutí ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), kterým jej dočasně zprostil funkce. Kárné provinění mělo spočívat v tom, že měl vyhotovit dva úřední záznamy obsahující nepravdivé údaje, že v přidělených spisech nalezl přihlášku pohledávky a oba záznamy předložil pracovníkům podatelny a soudní kanceláře se žádostí, aby na přihlášce pohledávky bylo dodatečně vyznačeno podací razítko soudu.

Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 23. 3. 2017 doručen návrh předsedy Krajského soudu v Brně Milana Bořka. Tomuto podání, osobně doručenému do podatelny soudu, předcházela ovšem 22.3. emailová zpráva kárného navrhovatele, obsahující v příloze stejný kárný návrh.
Tato elektronická zpráva, ani její příloha, nicméně nebyly opatřeny uznávaným elektronickým podpisem. Z následujících zjištění pak vyplývá, že pokud tomu tak bylo, kárné řízení se soudcem Kozákem by NSS pravděpodobně nařídil a nezrušil by ani rozhodnutí ministra o dočasném zproštění funkce soudce.

Čtěte také: NSS zastavil řízení se soucem Kozákem kvůli uplynutí lhůty

Procesním předpisem, jímž se kárné řízení řídí, je totiž Trestní řád. Podle něj lze podání učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Kárný senát se tedy zabýval tím, zda emailovou zprávu kárného navrhovatele, doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 22. 3. 2017, lze považovat za podání učiněné v elektronické podobě. Vycházel přitom především ze Stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, ze kterého se podává, že takové podání musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem. „Jestliže tedy podání v trestním řízení (a konsekventně v řízení kárném) nebylo učiněno v zákonem předpokládané formě, nejedná se o právně relevantní úkon, tedy úkon, který by zakládal jakékoliv procesní důsledky, přičemž tento deficit není možné zhojit. Z uvedených důvodů tedy kárný senát k existenci emailové zprávy kárného navrhovatele, doručené mu dne 22. 3. 2017, nepřihlížel“, píše se v rozhodnutí NSS, které má Česká justice k dispozici.

Kárný senát se následně zabýval tím, zda návrh na zahájení kárného řízení, doručený na podatelnu Nejvyššího správního soudu dne 23. 3. 2017, byl podán ve lhůtě. V posuzované věci soudce Kozák upozornil, že návrh na zahájení kárného řízení byl podán až po uplynutí subjektivní lhůty šesti měsíců, kdy poukazoval na tvrzení uvedená v samotném kárném návrhu.

Namítal, že počátek běhu subjektivní lhůty k podání kárného návrhu počal běžet nejpozději dne 20. 9. 2016, kdy s ním byly místopředsedy Krajského soudu v Brně Ivanem Meluzínem a Martinem Hejdou projednány zjištěné skutečnosti, kladené mu nyní za vinu. Kozák totiž argumentoval, že zjištění učiněná místopředsedy Krajského soudu v Brně jsou přičitatelná předsedovi tohoto soudu, jako kárnému navrhovateli.  Předseda soudu Bořek coby kárný navrhovatel naopak uvedl, že v daném období čerpal dovolenou a o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, se dozvěděl v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat, až dne 22. 9. 2016.


Po skončení dovolené nastoupil dne 21. 9. 2016 na pracoviště Krajského soudu v Brně, Rooseveltově ul. č. 16 (hlavní budova soudu), přičemž byl v odpoledních hodinách v telefonátu, který se ovšem týkal zcela jiné pracovní záležitosti, vyrozuměn místopředsedou soudu JUDr. Meluzínem, že mu místopředseda soudu Mgr. Hejda předloží elektronickou poštou dokumenty, jež vyvolávají pochybnosti o řádném doručení přihlášky pohledávky věřitele v insolvenční věci, kterou v oddělení č. 27 vyřizuje JUDr. H. H.; bližší vymezení skutkových okolností případů mu sděleno nebylo. Uvedené dokumenty (tj. úřední záznamy pořízené kárně obviněným ve dnech 7. 9. 2016 a 13. 9. 2016, jakož i vyjádření vedoucí podatelny H. Z. ze dne 15. 9. 2016) doručil Mgr. Hejda kárnému navrhovateli v elektronické podobě (z detašovaného pracoviště soudu na ulici Husova č. 15 v Brně) až dne 22. 9. 2016. Navrhovatel se tedy o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, dozvěděl v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat, až dne 22.9. 2016.


„S ohledem na fakt, že návrh na zahájení kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán až dne 23. 3. 2017, nepovažoval kárný senát za potřebné zabývat se důvodností argumentace kárně obviněného, dle které se kárný navrhovatel o skutcích, tvořících podstatu kárného návrhu, dozvěděl již dne 20. 9. 2016, neboť s ohledem na vyjádření kárného navrhovatele považoval za nezpochybnitelné, že nejpozději se tak stalo dne 22. 9. 2016. I za situace, kdy je vzato v potaz datum pro kárně obviněného nepříznivější, je zřejmé, že návrh na zahájení kárného řízení, podaný u Nejvyššího správního soudu dne 23. 3. 2017, byl podán až po uplynutí subjektivní lhůty šesti měsíců. Vzhledem k tomu, že návrh na zahájení kárného řízení byl podán opožděně, kárnému senátu nezbylo, než kárné řízení zastavit“, stojí v rozhodnutí NSS o zastavení řízení.

Dušan Šrámek

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY