Poslanci chtějí, aby i sledování schvaloval soud místo státního zástupce Ilustrační foto

Pelikán odmítá poslanecké návrhy ke sledování osob

Ministerstvo spravedlnosti nesouhlasí s požadavky Komise pro kontrolu použití odposlechů a Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), aby i v případě sledování osob a věcí rozhodoval soud, a aby bylo zajištěno řádné fungování systému evidence a informování osob dotčených sledováním. „Je třeba vycházet z toho, že tam, kde se provádí sledování na základě povolení státního zástupce, jde o sledování osob ve veřejném prostoru, nikoliv domově, intenzita zásahu soukromé sféry sledované osoby je proto z povahy věci podstatně nižší,“ kontruje resort.

Komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací a komise pro kontrolu činnosti GIBS přijaly dne 23. února 2017 usnesení, jimiž žádají vládu o předložení novely trestního řádu, kterou by došlo k vypuštění oprávnění státního zástupce udělovat policejnímu orgánu písemné povolení ke sledování osob a věcí, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy podle § 158d trestního řádu.

Tato pravomoc by měla být dle komisí svěřena výlučně soudu. Dále komise žádají zajištění řádného fungování systému evidence a informování osob dotčených sledováním dle výše uvedeného ustanovení trestního řádu. Předložení novely trestního řádu obě komise shodně žádaly ve lhůtě třiceti dnů.

Stávající úprava v souladu s Ústavou

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), do jehož působnosti Trestní řád spadá, ve svém stanovisku konstatuje, že MS zřídilo již dříve pracovní skupinu pro e-důkazy složenou z odborníků na oblast elektronických důkazů, která aktuálně analyzuje případné nedostatky trestně procesní úpravy zajištění elektronických důkazů, přičemž předmětem revize je i dotčené ustanovení  § 158d trestního řádu. Případné legislativní změny § 158d trestního řádu tak budou prováděny až v návaznosti na závěry zmíněné pracovní skupiny. „K návrhu vypustit oprávnění státního zástupce udělovat policejnímu orgánu písemné povolení ke sledování osob a věcí lze předně uvést, že pokud jde o ústavněprávní rovinu problematiky, je stávající právní úprava plně v souladu s čl. 10, 12…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Dušan Šrámek