Rakousko, ČR a Německo dosáhly nejvyšší úrovně elektronizace justice. Chybí registr odsouzených

Podle Michálka ČAK škodí advokátům, když návrh nepodpoří Foto: archiv

Nejvyšší úrovně ve stavu rozvoje IT a elektronizace justice dosahují Rakousko, Česká republika a Německo. Tyto tři země dosáhly v hodnocení nejvyššího možného počtu bodů devět z devíti, kdy hodnoceno bylo vybavení justice, právní rámec a řízení elektronizace v justici. K dokonalosti chybí v ČR jen centrální registr odsouzených. Kromě toho mají ČR a Německo pozoruhodnou instituci pro boj s desinformacemi a fake news kvůli volbám.

Vyplývá to ze souhrnné zprávy o stavu demokracie, lidských práv a právního státu roku 2017 ve 47 členských zemích Rady Evropy. Jde o osobní zprávu sestavenou generálním tajemníkem RE Thorbjørnem Jaglandem.
Zpráva na 122 stránkách hodnotí svobodu shromažďování a spolčování, justici, svobodu projevu, funkčnost státních institucí, které dále dělí například na nezávislost médií, postoj států k nevládním organizacím nebo k přistěhovalcům.

Téměř dokončený vývoj v ČR a nejvyšší skóre

Co se týče justice a vlády práva v kapitole nadepsané „Účinná, nezávislá a nestranná justice“ zabývá se zpráva především poměry v Turecku, na Ukrajině a v Maďarsku, kde opět zmiňuje případ Baka v. Maďarsko, o kterém Česká justice rozsáhle informovala. Ačkoli zpráva jako jedno z kritérií nezávislé justice udává soudcovskou radu, jejíž více než polovina členů je zvolena soudci, za neexistenci tohoto tělesa Českou republiku nekritizuje.

Naopak, Česká republika obdržela mimořádné hodnocení, co se týče řízené elektronizace justice. Toto téma je podkapitolou kapitoly „Efektivní řízení“.  Podle zprávy byly hodnoceny vybavení, legislativní rámec a řízení, přičemž v každé kategorii bylo možno získat od jednoho do tří bodů, které značí úroveň výboje v dané zemí. Tři body znamenají „téměř dokončený rozvoj“.

Nejnižší počet bodů byly tedy tři body a nejvyšší počet bodů byl devět bodů, které získala Česká republika spolu s Rakouskem a Německem: Vzhledem k této metodice dosáhly nejvyššího skóre Rakousko, Česká republika a Německo. Nejnižší výsledek měly Albánie, Kypr a Island,“ uvádí se doslova ve zprávě.

U soudů chybí centrální evidence odsouzených

Poté se zpráva zabývá jednotlivými zeměmi z vítězné trojice: „V Rakousku jsou všechny tři oblasti – vybavení, právní rámec a řízení – rozvinuté na homogenní úrovni. V České republice jsou lehce méně vyvinuté nástroje pro přímou pomoc profesionálům u soudů – zvláště chybějící centrální registrace odsouzených za trestné činy,“ uvádí zpráva Rady Evropy doslova.

V Německu je na nižší úrovni vybavení a komunikační nástroje soudů s uživateli a profesionály, což zpráva dává do souvislostí s decentralizovanou organizací německého státu a spolkových zemí, které mají rozdílné preference. Proto byly v Německu zaznamenány nedostatky v on-line monitoringu řízení spolu s nízkou úrovní vybavení ve vztahu ke komunikaci s právními profesionály, právníky, obhájci, notáři.

Na opačné straně škály jsou Albánie, Kypr a Island, a to ve všech oblastech. Ve všech třech zemích je  komputerizace na samém začátku, chybí vládní vize, legislativní rámec i IT nástroje. Situace na Kypru je kritická, protože zde zcela chybí kompletní vývoj nástrojů řízení soudů.

Německo a ČR jdou do boje s ovlivněním voleb

Další zmínka o České republice se nachází v kapitole demokratické instituce  – volby. „Německo po kyberútocích v roce 2015 na Bundestag znovu aktivizuje před všeobecnými volbami svoji obrannou jednotku. Česká republika založila komunikační centrum proti falešným informacím, jejichž účelem je ovlivnění politické debaty před podzimními volbami,“ uvádí se ve zprávě o Centru proti terorismu a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra.

Holandské ministerstvo vnitra ohlásilo úmysl počítat ve všeobecných volbách hlasy ručně, aby se vyhnulo hacknutí. Ve Francii se spojil Facebook s majoritními zpravodajskými organizacemi, aby zamezily falešným informacím během prezidentských voleb, konstatuje zpráva generálního tajemníka Rady Evropy, podle které je internet potentním nosičem fenoménu kyber ovlivňování pro politický prospěch.

Irena Válová