Poslanci zdravotního výboru kritizují zákon o univerzitních nemocnicích. Neřeší podle nich hlavní problémy

Návrh zákona o univerzitních nemocnicích nejde „pod fousy“ nejen odborům, zaměstnavatelům či lékařské komoře, ale, jak to tak vypadá, také větší části poslanců. Alespoň to vyplývá ze středečního zasedání sněmovního zdravotnického výboru, který se návrhem zabýval. S jednou či dvěma výjimkami se totiž všichni diskutující poslanci o zákonu vyjádřili negativně. Hlavním argumentem přitom bylo, že se projednává na poslední chvíli, na odpřipomínkování nebylo dostatek času a hlavně neřeší největší bolesti fakultních nemocnic a českého zdravotnictví. Ve výsledku tak podle poslanců vůbec není jasné, k čemu má vlastně úprava sloužit.

 

„Potřeba právní úpravy univerzitní nemocnice je dána specifickými podmínkami poskytování zdravotních služeb fakultními nemocnicemi, které jsou dnes státními příspěvkovými organizacemi. Právní forma státní příspěvkové organizace nevyhovuje požadavkům kladeným na efektivní hospodaření a řízení fakultních nemocnic. Rovněž chybí úprava spolupráce fakultních nemocnic s vysokými školami při klinické a praktické výuce studentů ve studijních programech zdravotnického zaměření, dalším vzdělávání zdravotnických pracovníků a při vědecké, výzkumné a vývojové činnosti, která by umožnila větší zapojení vysokých škol do rozhodování o otázkách s tím souvisejících,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Radek Policar.

Bohužel pro ministerstvo ale většina poslanců úpravu nijak neocenila.

„V takovémto tlaku a presu, navíc co se mého zjištění týká, když jsem mluvil s kolegy lékaři, většina to odmítá, myslí to ministerstvo vážně a chce to projednat do konce volebního období?“ ptá se poslanec Milan Brázdil (Ano). Náměstek Policar na to reaguje s tím, že nedošlo ke zkrácení žádných lhůt na projednávání, takže žádný tlak ministerstvo nevnímá. Podle předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníkové ovšem bylo na odpřipomínkování nového zákona pět dní, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima dokonce uvádí, že univerzity dostaly pouze 14 hodin. Zima ovšem na druhou stranu přiznává, že část týkající se fakultních nemocnic byla vydiskutována už v rámci zákona o neziskových nemocnicích ministrem Němečkem na podzim loňského roku, načež byla doslova překopírována do zákona o univerzitních nemocnicích.

Že tu žádný časový tlak nebyl, si myslí také jeden z mála podporovatelů zákona poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). „V presu se nejednalo. Kostra zákona, byť v detailech odlišná, byla připravena v roce 2013, kdy se nedostala do vlády. Tehdy s návrhem panoval souhlas hlavních hráčů, nikoliv politických, ale uživatelů, tedy univerzit a zdravotnické sféry týkající se tohoto segmentu, který tvoří třetinu až polovinu aktivit nemocniční sféry,“ konstatuje Heger.

Podle něj je přitom zákon kritizován ze dvou protichůdných stran. U části levice převažuje názor, že nestačí a že měly být neziskovými učiněny všechny nemocnice, jak bylo původně v legislativním plánu. Na druhou stranu se ozývají kritické hlasy z části pravicového spektra s tím, že tak bude zablokována možnost, aby se z fakultních nemocnic staly akciové společnosti. „Tyto dva extrémy ukazují, že je zákon rozumně uprostřed a i když se zdá, že v politickém spektru jsem zbyl jediný, kdo ho propaguje, chtěl bych se ho zastat,“ dodává Leoš Heger.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit