Další ze série přednášek Pražského právnického jara se týkala „Odpovědnosti za škodu“. Tedy stavu, kdy někdo utrpí újmu a má pocit, že mu má být tato újma nahrazena. Proběhlo například zmyšlení nad tím, zda by se na úhradě škody způsobené provozem vozidla měl podílet pouze majitel vozidla, nebo by se tato odpovědnost měla rozšířit i na další subjekty.
Základní ustanovení pro odpovědnost provozovatele za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku se příliš neliší od ustanovení § 427 původního občanského zákoníku z roku 1964. V současnosti účinný OZ uvádí ve svém § 2927 odst. 1 toto: „Kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.“
Na úvod sympozia vystoupil předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal s úvahou: „Náhrada škody a kudy s ní dál?“.
V ní předestřel obvyklou situaci, kdy by škůdce rád škodu nahradil, ale nemá na to prostředky. V pracovním právu se taková situace řeší zákonným pojištěním, v civilním právu povinným ručením. Otázkou podle Drápala zůstává, zda se vytvoří dostatečné množství prostředků na to, aby se uhradila vešekerá způsobená újma. „Nevede to pojišťovny k tomu, že se snaží omezit odškodnění poškozených? Druhá cesta je zvyšování pojistného,“ upozornil Drápal.
Limity pojistného systému
Praxe je navíc taková, že se ukazuje, že mnoho účastníků povinné ručení nehradí. Pojistný systém zkrátka naráží na určité limity. Je tedy tento systém spravedlivý? Podle předsedy středočeského krajského soudu je zřejmé, že na provozu se podílí mnoho dalších osob, jako například prodejci či výrobci vozidel, kteří se ale na odpovědnosti za případnou škodu nijak nepodílejí. Dalšími faktory pak jsou technický stav vozovky, psychika řidiče nebo dopravní předpisy. „Neměl by se na úhradě škody podílet i ten, kdo je vytváří?“ zamýšlel se Ljubomír Drápal. Předseda soudu se domnívá, že ano.
Na sympoziu poté vystoupil soudce Krajského soudu v Praze Roman Šebek s monitoringem rozhodovací činnosti soudů ve Středních Čechách. Uvedl, že se stále ve velké míře objevuje agenda, která se rozhoduje podle starého občanského zákoníku.
Soudy se často setkávají s náhradovými pohledávkami, kdy škůdce není pojištěn nebo byl při jízdě pod vlivem alkoholu a náhradu škody tak vyplácí Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Ta má podle Šebka tendence své nároky postupovat jiným subjektům.
Soudce také uvedl své zkušenosti z rozhodovací činnosti. „Čím luxusnější vůz, tím větší nekázeň,“ komentoval jeden s trendů dopravních nehod. Na stůl se v této oblasti soudcům nejčastěji dostávají případy nehod po jízdě v opilosti po návštěvě diskotéky a podobně.
Zelená karta není veřejnou listinou
Šebek také upozornil, že u soudu neobstojí argument, že provozovatel řidiče neupozornil, že vozidlo nemá povinné ručení – ve vztahu k ČKP se neubrání. Podobně soud řešil případ, že pojišťovna i přes absenci pojištění omylem klientce vydala tzv. „zelenou kartu“. Ta však podle rozhodnutí soudu není veřejnou listinou a při absenci pojištění tak její vlastnictví není relevantní.
V dalším případě se žalovaný bránil, že v době dopravní nehody již nebyl vlastníkem vozidla. „Pojštěného je třeba považovat za majitele do doby, dokud změnu neohlásí poskytovateli pojištění,“ uvedl soudce.
Naopak poškozený uspěl například v případě, kdy se stala nehoda u níž zemřel člověk jeho blízcí kvůli tomu nechtěli jet na již zaplacenou dovolenou. Při ztrátě blízké osoby nelze cestu na dovolenou požadovat.
Zbrojíme na nový OZ
S dalšími příklady z praxe poté vystoupila předsedkyně senátu Hana Tichá. Uvedla, že její senát až na dvě výjimky dosud neřešil případy podle nového občanského zákoníku. „To neznamená, že nezbrojíme,“ glosovala snahu sebe a svých kolegů se na budoucí stav připravit.
Připomněla, že skutek je základ a proto je dosavadní judikatura použitelná i u nového kodexu. „Tam, kde to jde, bychom se měli držet starších judikatur z důvodu předvídatelnosti práva,“ dodala soudkyně.
Jendou z nových otázek je, jak má vypadat odškodnění v případě dopravní nehody, kdy škůdcem byl zaměstnanec provozovatele vozidla. Podle starého OZ by řidič ža škodu neodpovídal. Podle Tiché by i nové ustanovení mělo být vykládáno tak, jako tomu bylo doposud.
Vybržďovačů přibývá
O trestných činech z nedbalosti jako usmrcení, hromadné dopravní nehody, neposkytnutí pomoci, řízení pod vlivem návykové látky a dalších poté vystoupila soudkyně Jitka Sochorová. Podle ní v posledních letech přibývá trestných činů v podobě tzv. vybržďování a vytlačování z vozovky.
V trestním řízení je možné projednat nárok poškozeného na náhradu škody, která mu trestným činem vznikla. Tzv. adhezní řízení není nijak od projednávání hlavní věci, viny a případného trestu obžalovaného odděleno, nárok na náhradu škody se projednává současně. Dříve šlo o škody do 300 tisíc korun, nyní až do půl milionu.
U této agendy je již běžné, že se posuzuje podle nového OZ, nyní se řeší dopravní nehody z roku 2016, sporadicky už i ty z letošního roku.
Sochorová si postěžovala, že v někteých případech je problematické vyplácení zálohového plnění pojišťovnami. Například u vážně zraněných osob se čeká až na skončení léčení, což může způsobovat velké komplikace poškozeným.
Nároky, které účastníci řízení uplatňují, bývají velmi široké. Jde například o cesty k lékaři, o materiál na léčbu, ale stal se i případ, kdy účastník požadoval proplacení cesty, která sloužila k nákupu minerálních vod. Soud tomu ovšem nevyhověl.
Nespravedlivě stíhaní
Po vystoupení soudců přispívali i advokáti. Tomáš Sokol hovořil o tom „Jakou cenu má život?“ A zaměřil se na odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, tedy za nespravedlivé stíhání. Podle ohájce je až 30 procent jeho klientů stíháno neprávem. Kromě nespravedlivě obžalovaného trpí i jeho rodina a vznikají tak sekundární oběti. Nad jejich odškodněním se ale dnes nikdo ani nezamýšlí.
S přednáškou na téma odpovědnost za škodu způsobenou výkonem profese advokáta závěrem vystoupil advokát a místopředseda ČAK Robert Němec. Symposium uzavřela diskuze účastníků.
Česká justice je partnerem projektu Stálá konference českého práva, která pořádá akce pod hlavičkou Pražského právnického jara.
Eva Paseková
