Generální advokát soudu EU navrhl zamítnout žaloby na systém kvót

Zamítnutí žalob Slovenska a Maďarska na mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót dnes Soudnímu dvoru Evropské unie navrhl jeho generální advokát Yves Bot. Podle jeho názoru mechanismus přijatý v září 2015 proti vůli Slovenska, Maďarska, ale i Česka a Rumunska, účinně a přiměřeně přispívá k tomu, že Řecko a Itálie mohly čelit důsledkům tehdejší migrační krize.

Generální advokát soudí, že malá účinnost opatření je dána mimo jiné částečným či úplným nevykonáním napadeného rozhodnutí některými členskými státy unie, včetně Slovenska a Maďarska. To je podle něj v rozporu s „principy solidarity a spravedlivého rozdělení zátěže“, která pro členské státy unie v oblasti azylové politiky platí.

Podle eurokomisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose je názor generálního advokáta jednoznačný. „Nenašel žádné důvody proti našemu rozhodnutí,“ řekl komisař novinářům v Bruselu, kde oznamoval, že komise své řízení vůči Polsku, Maďarsku a ČR kvůli jejich bojkotu přerozdělování posunuje do další fáze.

Země EU si v dvouletém programu, který do září letošního roku předpokládal převzetí až 120.000 žadatelů o azyl z obou jihoevropských zemí, rozdělily jen o něco více než 24.500 osob.

Unijní soud, který dnes o žalobě Slovenska a Maďarska ještě nerozhoduje, se při konečném vynášení rozsudku doporučením svého generálního advokáta řídit může, ale také nemusí.

Advokát Bot došel k závěru, že rozhodnutí je nelegislativním aktem, jeho přijetí kvalifikovanou většinou členských států bylo v pořádku a k věci se nemusely vyjadřovat národní parlamenty. Přijaté opatření je navíc podle něj pouze dočasné – systém má každopádně skončit letos v září – a členské země taková dočasná opatření k řešení migrační krize přijímat mohou.

Právník unijního soudu také odmítl tezi, že rozhodnutí je v rozporu se závěry summitu EU z června 2015, které hovoří o přerozdělování „na základě konsensu“. Podle něj se tyto závěry vztahují k prvnímu projektu přerozdělování 40.000 osob, na kterém se státy skutečně shodly konsensuálně a ne až k druhé fázi programu, kde už byla menšina členských zemí přehlasována.

(čtk)