Martin Plíšek: Pro státní zástupce a policisty by mohla platit „konkurenční doložka“

Právní expert TOP 09 Martin Plíšek stojí za programem strany v oblasti justice Foto: archiv

Sněmovní komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů tento týden ukončila výslechy svědků. Nyní poslanci začínají pracovat na závěrečné zprávě, kterou by měli dokončit do 8. září. Potom ji vyslechne plénum dolní komory. Česká justice se na vznik zprávy ptala předsedy komise Martina Plíška (TOP 09).

Panovaly pochybnosti, zda státní zástupce Jaroslav Šaroch plně stojí za kroky policie v kauze Čapí hnízdo. Jaký máte v tomto směru dojem z jeho vystoupení na schůzi mandátového a imunitního výboru?
Bylo správné, že jak vyšetřovatel, tak dozorový státní zástupce vystoupili na výboru společně a seděli u jednoho stolu. Nemohu mluvit o detailech, ale v jejich vyjádřeních nebyly žádné rozpory a vystupovali v souladu. Také toto přispělo k jednoznačnému doporučení výboru vydat oba poslance k trestnímu stíhání. Bylo také správné, že si výbor vyžádal dohledovou prověrku Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Mohl byste obecně shrnout hlavní body toho, co budete navrhovat jako výstup činnosti vyšetřovací komise? Budete například navrhovat nějaká omezení pro policisty, kteří od policie odejdou a nastupují do soukromého sektoru? Netýká se tento problém i bývalých státních zástupců, neměla by i u nich být zavedena nějaká „karanténa“?
Členové komise právě pracují na závěrečné zprávě pro Poslaneckou sněmovnu, kterou máme předložit do 12. září. Budeme v ní chtít popsat podstatná skutková zjištění, právní rámec informačních toků z trestního řízení, závěrečné vyhodnocení a návrhy řešení obsahující návrhy na změnu legislativy. Mezi těmito návrhy se podle mě může objevit obdoba konkurenční doložky, kdy po skončení služebního poměru by policista mohl mít nárok na zvýšenou výsluhu po stanovenou dobu, ve které by měl zákaz činnosti v soukromých detektivních službách. O délce této doby se budeme ještě radit. Totéž by obdobně mohlo platit i pro bývalé státní zástupce.

Jak policisté, tak státní zástupci i advokáti, a nakonec i představitelé soudců odmítli, že by k únikům neveřejných informací z trestního řízení docházelo právě od nich a vzájemně nepřímo naopak poukazovali na sebe navzájem. K čemu dospěla komise?
Jde zpravidla o selhání jednotlivců, tedy o lidský faktor. Pokusíme se popsat silné a slabé stránky interní a externí kontroly všech subjektů, které nakládají s vyšetřovacími spisy. V oblasti legislativy je dále vhodné řešit posílení práv obviněných osob podle zákona o ochraně osobních údajů. Dále diskutujeme možnost zpřesnění zákona o svobodném přístupu k informacím, který už nyní vylučuje uveřejňování informací z trestního řízení, avšak navazující judikatura je poměrně liberální.

Obdrželi jste vysvětlení, proč dochází ze strany státního zastupitelství k odnímání vyšetřování některých případů úniků příslušníkům Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS)? Budete v této věci navrhovat nějaká opatření?
Možná bude v budoucnu zapotřebí zpřesnit kompetence Generální inspekce bezpečnostních sborů a státního zastupitelství tam, kde se mohou střetnout při šetření úniků ze spisů a při delegacích pravomocí.

Zasedání komise Foto: Facebook

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman novinářům v úterý řekl, že komisi seznámil s tím, jaká má státní zastupitelství opatření proti úniku informací. Jsou dostatečná?
Přijatá opatření jdou určitě správným směrem. Musí být ale také posílena kárná odpovědnost tam, kde jednotlivec pravidla poruší. Dovedu si také představit návrh na rozšíření okruhu osob, které mohou podat kárnou žalobu na státního zástupce. To musí samozřejmě obdobně platit také pro policisty nebo advokáty. Obecně mohu říci, že je určitý nepoměr mezi počtem zjištěných neoprávněných úniků ze spisů a následným vyvozením kárné či personální odpovědnosti. To se týká všech subjektů.

Pavel Zeman také řekl, že státní zástupci nepouštějí informace ze spisů, protože nemají motivaci. Kdo tedy tu motivaci má?
Skutečně je potřeba vždy také zkoumat, v zájmu koho se neoprávněně informace či odposlechy uveřejňují. V případě veřejně činných osob by orgány činné v trestním řízení ve veřejném zájmu měly podat minimální základní informace po zahájení trestního řízení. Předejdou tak řadě nepravd a polopravd, které se v médiích objevují. Na druhou stranu by se neměly uveřejňovat informace soukromého charakteru, jejichž zveřejnění není určitě v zájmu obviněných osob či jejich advokátů. Orgány činné v trestním řízení by také při informování veřejnosti měly stejně přistupovat ke všem médiím a neměly by mít nadstandardní vztahy s některými novináři.

Ze strany nejvyššího státního zástupce jste na úterní schůzi čelil námitce. Proč tomu tak bylo, jednalo se o nějakou konkrétní věc?
Byla vznesena námitka mé údajné podjatosti, což překvapilo nejen mě, ale i ostatní členy komise. Nevím totiž, jak bych mohl být podjatý. Nejsem ani advokát, ani policista, ani státní zástupce a ani soudce. Tato námitka byla zamítnuta. Tím to považuji za vyřízené. Ještě dodávám, že členové komise mají samozřejmě právo říkat svoje názory. O všech závěrech komise budeme hlasovat, pro jejich přijetí bude vždy zapotřebí souhlas většiny členů.

Jak celkově hodnotíte spolupráci se státními zástupci v rámci vyšetřovací komise k únikům ze spisů? Co říkáte na výroky nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který odmítl jakékoliv snahy o kontrolu státního zastupitelství ze strany parlamentu jako snahu o politickou kontrolu, a tedy narušení jeho nezávislosti?
Spolupráci nejen se státními zástupci, ale i s většinou pozvaných svědků hodnotím kladně. Také kategoricky odmítám, že by členové komise chtěli zavádět kontrolu ze strany Poslanecké sněmovny, tedy politiků, vůči státním zástupcům. Jak už jsem se zmínil, diskutujeme o zpřesnění kárných nástrojů, a to ze strany moci soudní.

Zaznamenal jste výrok soudkyně obvodního soudu pro Prahu 2 Moniky Křikavové, která v jednom svém rozhodnutí otevřela poměrně zásadní problém, a to zacházení se vstupy do justičních a policejních databází? Doslova v rozhodnutí napsala, cituji: „Nelze vyloučit, že se do systému pod jeho jménem mohl přihlásit i někdo jiný, kdo mohl znát jeho heslo. Soudu je známo, jak se někdy ledabyle zachází s hesly, a to nejen u policejních složek, ale i v justici.“ Není to alarmující?
K tomu se dá říct jen to, že musí fungovat systém zabezpečení spisů včetně jejich odolnosti proti neoprávněným přístupům nepovolaných osob. Pokud se na něco takového přijde, musí být okamžitě vyvozena odpovědnost.

Eva Paseková