Rozpočty obcí jsou v plusu, po loňském propadu pomalu startují investice

Hospodaření obcí a krajů v první polovině letošního roku pokračuje v pozitivním trendu z předchozího roku a kopíruje tak situaci celé ekonomiky (která v pololetí rostla meziročně o 3,7 %). V rozpočtech obcí a krajů zbývají peníze a daří se jim i umořovat dluhy.

Investice hlavně za evropské peníze se ale zatím v novém programovacím období rozbíhají jen pomalu. Vyplývá to ze zprávy o stavu státního rozpočtu za prvních šest měsíců roku. Dobře nastartovaná tuzemská ekonomika přinesla prostřednictvím sdílených daní víc peněz i do pokladen obcí. Pomohla jim i změna v rozpočtovém určení daní ve vztahu k obcím, která platí od ledna. Podíl obcí na odvodech z DPH je teď 21,4 %. Do jejich rozpočtů tak stát poslal zhruba o miliardu korun navíc. Toto číslo navíc od příštího roku stoupne, jelikož je schválena změna zákona o Rozpočovém určení daní, které navrhlo zastupitelstvo Libereckého kraje. Od ledna 2018 vzroste podíl na výběru daně z přidané hodnoty na 23,58%.

 

 

 

 

 

 

12„Předložený návrh zvyšuje podíl obcí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty na 23,58 % od 1 .1. 2018. S ohledem na prognózu vývoje české ekonomiky Ministerstva financí vydanou v červenci 2015 odpovídá tento podíl částce 7 miliard korun, což má kompenzovat snížení příjmů obcí a měst, o něž byly v roce 2012 ochuzeny, ale také i adekvátní hranici sdílení DPH mezi státem a základními územně-samosprávnými celky,“ uvádí se v důvodové zprávě předkladatelů z libereckého kraje.

Přebytky, které se v rozpočtech územních samospráv hromadí, jsou dokonce vyšší, než ministerstvo financí původně plánovalo. Na konci roku má jít o 35,4 mld. Kč. Větší část z toho připadá na obce (26,9 mld.), kraje budou podle plánu hospodařit s přebytkem 7,9 mld. (dobrovolné svazky obcí 0,6 mld., rozpočty regionálních rad budou vyrovnané).

Vývoj salda hospodaření územních rozpočtů k 30.6.(v mld. Kč)

Od ledna dosáhly celkové konsolidované příjmy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad 246,1 mld. Kč. To je 53 % předpokládaného celoročního objemu jejich příjmů. Proti loňsku se zvýšily o 7,3 mld. Kč a to díky vlastním příjmům územních rozpočtů (daňovým a nedaňovým, kapitálové poklesly). Na objemu se ale podepsala i menší míra investic kvůli přechodu z jednoho programového období pro evropské dotace do druhého.

Samosprávy za první pololetí utratily 200,9 mld. Kč, o 14,6 mld. víc než vloni. Plán tak naplnily na  45 %. Víc utrácely za služby a vyplatily taky větší částky veřejnoprávním subjektům (např. neziskovým organizacím). Jejich hospodaření tak skončilo ke konci pololetí s přebytkem 45,2 mld. Kč (zatím nejvyšší přebytek hospodaření vykázaný ke konci pololetí byl dosažen vloni: 52,4 mld. Kč). Díky tomu, že obce a kraje víc dostávají a méně investují, je na jejich bankovních účtech dosud nejvíc peněz – 190, 7 mld. Kč. Za rok tak přibylo skoro 40 miliard korun.

Kraje získaly 102,8 mld. Kč. Třímilionový nárůst je hlavně z daní fyzických a právnických osob a z DPH (to vyneslo víc a jak už jsme zmiňovali, kraje dostaly větší podíl). Stejně jako v minulých letech, největší transfery posílá krajům Ministerstvo školství (57,8 mld. Kč). Víc se utrácelo hlavně v kapitole běžné výdaje – ve školství, dopravě a v sociálních službách. Kraje ale taky nakoupily větší objem akcií a majetkových podílů. Největší nárůst ale byl u transferů nepodnikajícím fyzickým osobám – z 0,1 na jednu celou miliardu. Celkem tak kraje za šest měsíců utratily 86, 4 mld. Kč.

Obce přijaly 146,5 mld. Kč, víc o 7,2 mld. Nárůst ale přinesly jen vlastní příjmy, v transferech dostaly stejně jako ve dvou předchozích letech. Jen na DPH získaly víc o 5 miliard. Vydaly 117, 7 mld. Kč. Díky dobrým výsledkům celé ekonomiky se jim dařilo i snížit dluh – poklesl skoro o 3 miliardy. Obce tak v současnosti splácí 69 miliard korun . Na celkovém dluhu obcí se stále výrazně podílí zadluženost čtyř největších měst (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň), jejichž dluh tvořil 47 % celkového dluhu.

Vanda Kofroňová