Předseda NSS Josef Baxa Foto: archiv

Funkcionář prezidentem Soudcovské unie? Jde o flagrantní střet zájmů, míní Baxa

Funkce prezidenta Soudcovské unie (SU) a soudního funkcionáře je neslučitelná a jde o flagrantní střet zájmů. Přestože předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa jméno kandidáta na prezidenta SU nevyslovil bylo jasné, že jeho ostrá kritika míří na Romana Fialu. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal zase soudce vyplísnil za způsob komunikace uvnitř justice.

Sněm svým projevem zahájila předsedkyně Krajského soudu v Ostravě Iva Hrdinová, která ocenila práci celé Soudcovské unie. Daniela Zemanová poté coby stávající prezidentka apelovala na právníky, aby byli v rámci svých profesí soudružní a spolupracovali.
Vzpomněla na nedávnou událost, kdy Jednota českých právníků, která považuje za své hlavní poslání rozvoj právní kultury a právního státu, iniciovala podpis Memoranda o spolupráci mezi Jednotou a jednotlivými organizacemi sdružujícími právnické profese. „Pokud má jedna právnická profese problém, ten problém máme všichni,“ upozornila Zemanová s tím, že spolupráce je prospěšná pro všechny.

Pluralitní názory projednávat interně

V podobném duchu pokračoval předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal který soudcům vytkl špatnou komunikaci v rámci justice. Šámal tak už poněkolikáté kritizoval způsob, kterým nejen Soudcovská unie reagovala na jeho záměr obsadit do funkce soudců Nejvyššího soudu i osobnosti z jiné právní praxe.
Debata a mediální kampaň, na které se podíleli sami soudci, podle něj přesáhla oblast justice a dojem veřejnosti z ní nebyl podle Šámala příliš pozitivní. Kromě této události vzpomněl ještě veřejnou debatu o zavedení tzv. elektronického generátoru rozdělování věcí nebo reakci špiček justice na události v sousedním Polsku, kdy veřejnost reagovala, aby si zástupci tuzemské justice nejdříve zametli před vlastním prahem. „V případě nevhodného vyjádření může každý soudce ohrozit svým vystupováním pohled na justici jako celek,“ upozorňuje předseda NS. V každém projevu soudce by podle něj měla být dodržována zdrženlivost a pluralitní názory by si justice měla vyříkávat zejména interně. „Je na odpovědnosti každého z nás, jakou formu svého vyjádření zvolí a zvážit, jaký dopad bude mít jeho komunikace navenek,“ uzavřel Šámal.

Vedení SU na sněmu v ostravě Foto: Eva Paseková

Josef Baxa ve své projevu připomněl, že zde vystupuje naposledy. Příští rok totiž skončí po 15 letech jako předseda Nejvyššího správního soudu. V tomto kontextu zdůraznil, že díky své praxi v mnoha oblastech justice ví mnoho o legislativě, soudcovské práci ministerstvu a také o střetu zájmů. „Vím, jak je někdy obtížné, střetu zabránit. Měly by se ale ctít role a neměly by se směšovat,“ uvedl v narážce na místopředsedu NS Romana Fialu, který coby funkcionář kandiduje na prezidenta Soudcovské unie. Její činnost v projevu Baxa pochválil. Mimo jiné proto, že je konzistentní, nerozdrolila se a nestala se nikdy „odborářskou lobby“. „Soudcovská unie není spolkem protestujících taxikářů,“ upozornil.

Politika, výhrůžky a narážky

Funkcionáři nesmí být podle zákona v soudcovské radě nebo v kárných senátech. Pokud by se tedy funkcionář stal prezidentem Unie, šlo by podle Baxy o „flagrantní, nikoliv potenciální střet zájmů“. „Ani jedna z funkcí nebude řádně vykonávána. Aby stůl stál, musí mít alespoň tři nohy a na dvou židlích se sedět nedá,“ vyjádřil svůj názor jasně.

Souběh funkcí prezidenta Soudcovské unie a funkcionáře soudu však již v minulosti nastal. Například v případě Libora Vávry, který byl zároveň předsedou Obvodního soudu pro Prahu 1, Jaromír Jirsa byl místopředsedou téhož soudu a Tomáš Lichovník předsedal Okresnímu soudu ve Ždáru nad Sázavou. Všichni tři jsou dnes i čestnými prezidenty SU.

I další emeritní prezidenti byli soudní funkcionáři, řekl ve svém projevu ústavní soudce Lichovník. Od Baxy, kterého si váží, prý nečekal „předvolební projev plný narážek a výhrůžek“. „Měli bychom k volbě prezidenta přistoupit bez předsudků. Proč by měla volba rozštěpovat Soudcovskou unii? Proč ji má rozdělovat to, že řeknu svůj názor,“? tázal se Lichovník s tím, že podle něj je důkazem síly Unie, že do jejího čela kandidují dvě silné osobnosti. „Nenechme s ovlivňovat názory zvenčí a podprahovou manipulací,“ dodal soudce, který s Jaromírem Jirsou Romana Fialu ke kandidatuře vyzval.

Další bývalý prezident SU Jan Vyklický, který sám patří ke kritikům kandidatury Romana Fialy, se v projevu snažil vysvětlit, že při zakládání SU byl souběh funkcí na místě, neboť to umožňovalo se plně věnovat zakladatelské činnosti. Situace se ale podle dnešního soudce NSS situace změnila a varoval před změnou v čele SU.

Justice se má nejlépe

JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu v Brně Foto: archiv

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) přítomné soudce upozornil, že justice se má nejlépe, jak se za dlouhou dobu měla. „Má dobré materiální zázemí, má dostatek soudců. Potřeba soudců podle nápadu poprvé vyšla nižší, než jsou rozpočtové nároky. Máme více soudců, než bychom nezbytně potřebovali. Tento trend bude pokračovat,“ uvedl Pelikán svůj projev.

Zvýšil se počet nesoudcovského personálu a zvedly se i jeho platy, přestože Soudcovská unie i na tomto sněmu upozorňuje, že mzdy administrativních pracovníků jsou kriticky nízké. Podle Libora Vávry jsou platy nekonkurenceschopné v soukromé, ale ani veřejné sféře.

Ministr na soudce apeloval, aby byli opatrní s výzvami na obranu nezávislosti justice a ne každý „detail“ za takové narušení prohlašovali. „Justice by měla uvěřit, že jsou chvíle, kdy to s nimi někdo nemyslí zle. Můžeme mít společný cíl,“ uzavřel ministr.

N sněmu v dopolední části dále promluvil předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) nebo veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Unie je dobrovolným stavovským sdružením, které zastupuje třetinu českých soudců. Při neexistenci samosprávné Nejvyšší rady soudnictví tak představuje orgán, který justici fakticky reprezentuje navenek.

Eva Paseková