Neděle, 16. května, 2021

KSČM: Je třeba změnit policii i soudy a zrušit okresní právo

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Jak by měla v příštím volebním období vypadat trestní politika státu podle kandidujících politických stran? Česká justice položila kandidujícím stranám a hnutím pět otázek. Podle poslance a člena ústavně-právního výboru parlamentu za KSČM Zdeňka Ondráčka je třeba změnit vše „policií počínaje a soudy konče“ a začít „dům stavět znovu od základů“. Protože  o rekodifikaci trestního práva procesního se jen mluví více jak dvacet let, zákon o státním zastupitelství nebyl ani projednán a soudy rozhodují kraj od kraje ve stejných věcech diametrálně jinak.

Jak vaše strana formuluje  trestní politiku státu pro příští volební období? Jaká má být priorita trestní politiky státu v tomto krátkodobém výhledu?
Trestní politika musí účinně postihovat všechny formy protiprávního jednání. Musí být schopna reagovat na nové zločinecké metody společensky škodlivého jednání a u těch nejzávažnějších forem trestné činnosti postihovat jejich pachatele bez ohledu na to, kdy k takovému jednání došlo.

Jak hodlá vaše strana uvedené reálně uskutečnit? Jaký má vaše strana konkrétní plán pro trestní politiku?
V tomto již končícím volebním období jsme navrhli některé novely týkající se trestní politiky. Na jejich projednání však kvůli blokaci ze strany vládní koalice nedošlo. Mohu připomenout nepromlčitelnost trestních kauz z období velké privatizace, postihování vyhýbání se nabízené práci a parazitování na systému sociálních dávek nebo osobách blízkých nebo třeba médii velmi diskutovatelné postihování za hanobení prezidenta republiky či jiných ústavních činitelů, a to v kontextu za nově zavedené přestupkové postihy při urážkách úředníků. O těchto věcech jsme připraveni věcně jednat.

Je podle vás potřeba nějak z/měnit trestní legislativu? Pokud ano, jak a proč?
O rekodifikaci trestního práva procesního se hovoří a chvílemi se na ní pracuje již více než 20 let. Dostatečně dlouhá doba na to, aby bylo něco předloženo. Ten, kdo se v této oblasti práva pohybuje ví, že je potřeba OČTŘ administrativně odlehčit (provést právní restart). Vysoká míra nesmyslné administrativní zátěže je příčinou toho, že mnoho policistů je spíše kancelářskými úředníky.
Přitom precizní provedení prvotních úkonů bývá pro celkový výsledek práce tím nejdůležitějším. V rámci rekodifikace procesního práva jsme proto připraveni zahájit a vest diskusi o obnovení procesní samostatnosti vyšetřovatele, který by byl procesně nezávislý na policejních strukturách. Byl by partnerem státního zástupce, který při soudním projednávání věci předkládá důkazy o vině.
Změnit by se tak mělo i postavení státních zástupců. Komise při ministerstvu spravedlnosti sice existuje, ale nepracuje. Na tento zákon pak navazuje nová právní úprava zákona o státním zastupitelství. Nové zákony si zaslouží i oblast o znalcích a tlumočnících. V tomto volebním období nějaké vládní pokusy byly, ale bylo to tak špatně připravené, že nedošlo ani na jejich projednání v prvním čtení.

Volební plakát Zdeňka Ondráčka Zdroj: Facebook

Je podle vás potřeba nějak z/měnit instituce, které zajišťují v ČR uplatňování a vymáhání trestní legislativy?
Ano, je. Policií počínaje a soudy konče. Není to však primárně v rovině legislativní, ale v zajištění funkčnosti té které instituce. Dnes je to okres od okresu různé a existuje i tzv. okresní právo. Není přeci možné, aby za stejnou trestnou činnost byly tak rozdílné soudní rozhodnutí. Řešit se také musí délka vyšetřování a řízení před soudem. Na to již poukazují i mezinárodní soudy.

Hodlá vaše strana prosazovat změnu zákona o státním zastupitelství? Pokud ano, tak proč? A jak konkrétně – návratem k monokratickému systému prokuratury? Zavedením systému vyšetřujících soudců? Jinak?
Ano, byli jsme a jsme připraveni vést diskusi na toto téma, ale jsme přesvědčeni, že zcela novému zákonu o státním zastupitelství musí předcházet již zmiňovaná rekodifikace práva procesního. Trestní politika státu, stejně tak jako dům, se má stavět od základů a ne od prvního nadzemního patra. Do té doby se proto spokojíme s novelou stávajícího zákona. A co se týká prokuratury, není rozhodující, jak je označován státní orgán, který je určen k tomu, aby reprezentoval a hájil zájmy státu. Rozhodující je jeho postavení, činnost a rozsah pravomocí. O těch jsem připraveni vést odbornou debatu.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY