Neděle, 3. července, 2022

Za průtahy znalce odpovídají i předsedové a místopředsedové soudů. Nespolupracující lze předvést.

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Orgán státní správy soudu je povinen dohlížet, zda nedochází k nedůvodným průtahům práce znalce, zda soudce činí opatření a zda prodloužené lhůty znaleckých posudků jsou výjimečné, z vážných důvodů a odůvodněné. Nečiní-li tak, jsou průtahy přičitatelné soudu. Znalec, který nemá čas, nemá být ustaven znalcem a nespolupracující strany má soudce nechat předvést nebo jim uložit pokutu. Vyplývá to z případu, který zpracoval zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček.

Dlouhé a opakovaně, někdy i několikrát prodlužované lhůty pro vypracování znaleckých posudků jsou jednou z příčin dlouhého trvání trestních i civilních řízení. Ze zákona odpovědnými orgány státní správy soudů jsou pro tento případ předsedové a místopředsedové soudů.

Znalkyně neměla půl roku čas

Případ, který se týká Okresního soudu v Chomutově, se do agendy zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka dostal letos v dubnu na základě stížností muže v opatrovnickém sporu. Muž si stěžoval na předsedkyni chomutovského okresního soudu, která vyhodnotila stížnost muže na průtahy znalkyně v jeho sporu jako nedůvodnou. Případ byl ukončen a zveřejněn v srpnu. Jak vyplývá z faktů případu, zástupce veřejné ochránkyně Stanislav Křeček jednal o dané věci přímo na místě u OS v Chomutově s předsedkyní  a místopředsedkyní soudu, přičemž nakonec došli všichni ke shodě.

Jak ve faktech případu konstatuje Stanislav Křeček, „orgán státní správy soudu je povinen dohlížet nad plynulostí řízení, tj. i nad tím, zda nedochází k neodůvodněným průtahům při vypracování znaleckého posudku a zda rozhodující soudce činí nezbytná opatření k zajištění včasného výkonu znalecké činnosti. Prodloužit znalci stanovenou lhůtu ke zpracování znaleckého posudku je možné jen ze závažných důvodů, které musí být vysvětleny v odůvodnění usnesení soudu“.

Z dalšího popisu rozhodujících faktu vyplývá, že soudní znalkyni se v případu týkajícího se dítěte nepodařilo vypracovat posudek ani za půl roku: „Z hlediska průběhu daného soudního řízení jsem považoval za stěžejní tyto okolnosti. Usnesením ze dne 19. února 2016, kterým byla znalkyně v řízení ustanovena, bylo znalkyni uloženo zpracovat znalecký posudek nejpozději do tří měsíců od doručení usnesení. Již dne 7. dubna 2016 byla tato lhůta soudem prodloužena na žádost znalkyně odůvodněnou velkou pracovní vytížeností. Následovala další žádost o prodloužení lhůty ke zpracování znaleckého posudku zdůvodněná mj. prázdninovými aktivitami rodičů a jejich nespoluprací. Usnesením ze dne 1. července 2016 byla znalkyni stanovena nová lhůta pro zpracování znaleckého posudku, a sice do 20. září 2016. Do tohoto data znalecký posudek zpracován nebyl, znalkyně si ani nepožádala o nové prodloužení lhůty,“ popisuje neblahý vývoj věci zástupce veřejné ochránkyně práv.

Kdy jsou průtahy znalce přičitatelné soudu

Poté Stanislav Křeče jmenuje tři důvody, pro které považuje stížnost muže na postup Okresního soudu v Chomutově za opodstatněnou.

Předně soudce vůbec nemá ustanovit znalce, který od začátku nemá na posudek čas: „Za prvé, skutečnost, že již vzápětí po svém ustanovení si znalkyně žádala o prodloužení lhůty z důvodu velké pracovní vytíženosti, svědčí o nedodržení obecné preventivní povinnosti rozhodujícího soudce předcházet průtahům v soudním řízení způsobeným na straně znalce. Soudce by již při ustanovování znalce a stanovení lhůty měl se znalcem projednat, zda může v zamýšlené lhůtě posudek zpracovat s ohledem na odhadovanou složitost vypracování posudku a svou pracovní vytíženost,“ uvádí Stanislav Křeček.

Dalším důvodem je fakt, že soudkyně nevyužila své oprávnění donutit strany ke spolupráci: „Za druhé, závažným důvodem pro prodloužení lhůty ke zpracování posudku nemůže být bez dalšího ani nedostatečná součinnost stran soudního řízení, případně dalších osob. Konkrétně v daném případě jste byli jakožto rodiče již v usnesení, kterým soud znalkyni ustanovil, poučeni o povinnosti dbát pokynů znalkyně, dostavit se řádně i s nezletilou dcerou na předvolání znalkyně a poskytovat jí veškerou nezbytnou součinnost. V případě, že některá ze stran tuto povinnost nedodržovala, měla o tom znalkyně uvědomit rozhodující soudkyni, která mohla nespolupracující straně udělit pořádkovou pokutu či ji nechat předvést. I tyto průtahy jsou tak přičitatelné soudu,“ argumentuje Stanislav Křeček.

Poslední důvod je nečinnost: „Za třetí, považuji za pochybení, že soud nezareagoval na nedodání znaleckého posudku po datu 20. září 2016. Znalkyně přitom do tohoto data měla znalecký posudek povinnost odevzdat, což neučinila, následně nebyla soudem ani prodloužena lhůta ke zpracování posudku a soud se vzniklými průtahy a jejich příčinami začal zabývat až poté, co jste podal své stížnosti (v lednu a březnu 2017). Znalkyně až dodatečně soudu sdělila, že od 25. září 2016 byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti, soud do doby podání Vašich stížností sám průtahy v řízení nezjistil a neučinil kroky k jejich odstranění,“ spočetl Stanislav Křeček, který podle svých slov vnímá pochybení o to závažněji, že k nim došlo v opatrovnickém řízení.

Na znalce si lze stěžovat k předsedy krajského soudu

Jak dále vyplývá ze záznamu případu, zástupce veřejné ochránkyně ohledně případu jednal v červenci u Okresního soudu v Chomutově se dvěma zástupkyněmi státní správy soudu, a to s předsedkyní soudu JUDr. Kateřinou Vltavskou a s místopředsedkyní soudu pro věci opatrovnické Šárkou Břichnáčovou.  „Obě zástupkyně státní správy Okresního soudu v Chomutově vyslovily po projednání věci s mými závěry souhlas. Místopředsedkyně soudu uvedla, že soud již praxi předběžného projednání vytíženosti znalce, složitosti znaleckého úkonu a stanovení přiměřené lhůty zavedl; v době, kdy byla ustanovena znalkyně v daném řízení, tak však soudci ještě nečinili. Připustila, že ze strany soudu nebyl důsledně kontrolován procesní spis z hlediska dodržování lhůt mezi jednotlivými úkony soudu, zřejmě z důvodu, že se nacházel mimo soud (u znalkyně),“ uvádí k tomu Stanislav Křeček.

Místoombudsman rovněž navrhl projednat na poradě soudců zásadu prevence při ustanovování znalců a proškolit úředníky ve věci kontroly spisů nacházejících se mimo soud.

Současně zástupce ombudsmanky přivítal změnu stanoviska předsedkyně soudu vůči stěžujícímu si účastníkovi řízení. Předsedkyně okresního soudu muže nakonec upozornila, že může podat proti znalkyni podnět předsedovi krajského soudu:  „Současně vítám, že Vás předsedkyně soudu upozornila na možnost obrátit se s podnětem na porušení povinnosti znalkyně zpracovat znalecký posudek řádně a včas na předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Povinnost znalců zpracovávat znalecký posudek řádně a včas vyplývá z § 8 zákona o znalcích a tlumočnících; podněty k zahájení správního řízení pro porušení této povinnosti se zabývá předseda krajského soudu, který znalce jmenoval. Předseda krajského soudu pak musí posoudit, zda okolnosti uvedené v podnětu svědčí o možném porušení právních předpisů ze strany znalce, a případně zahájit správní řízení, v němž posoudí závažnost protiprávního jednání znalce a uloží odpovídající sankci,“ cituje Stanislav Křeček z přípisu, který zaslal stěžovateli.

Právní věty:

I. Orgán státní správy soudu je povinen dohlížet nad plynulostí řízení, tj. i nad tím, zda nedochází k neodůvodněným průtahům při vypracování znaleckého posudku a zda rozhodující soudce činí nezbytná opatření k zajištění včasného výkonu znalecké činnosti. Prodloužit znalci stanovenou lhůtu ke zpracování znaleckého posudku je možné jen ze závažných důvodů, které musí být vysvětleny v odůvodnění usnesení soudu.

II. K prodlužování lhůty pro zpracování znaleckého posudku z důvodu pracovní vytíženosti znalce by mělo docházet jen výjimečně, protože tento důvod nelze považovat za dostatečně závažný, nadto by měl soud zjišťovat podrobněji, jaké jsou příčiny této pracovní vytíženosti.

III. Závažným důvodem pro prodloužení lhůty ke zpracování posudku nemůže být bez dalšího ani nedostatečná součinnost stran soudního řízení. V takovém případě má znalec informovat soudce, který může strany nechat předvést nebo jim uložit pořádkovou pokutu, a tím zabezpečit plynulost řízení.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY