Někteří podnikatelé zdobí své hospody podobným způsobem

Ombusmanka: Politický projev má nejvyšší ochranu, může se vztahovat na větu „Příznivcům ANO nenaléváme“

Příznivcům ANO nenaléváme, Babišovi voliči nechť se laskavě zařadí na konec fronty! či požadavek vyslovit heslo „Babišovo ANO nevolím, EET není zadarmo!“ při objednávce piva. To jsou způsoby, které zavedli ve volbách někteří majitelé obchodů nebo hospod. O konzultaci, jak s nimi naložit, požádal veřejnou ochránkyni práv ředitel České obchodní inspekce (ČOI) Mojmír Bezecný. Firmě i živnostníkovi je právo na svobodný projev zaručeno, konstatuje ochránkyně.

Případ, který začal podnětem ředitele ČOI Mojmíra Bezecného v době volební kampaně letos v září, se stává aktuálním i z jiných důvodů nyní, o tři měsíce později v souvislosti se správním potrestáním majitele e-shopu, který prodával trička a předměty s protibabišovskými hesly.

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová sice řediteli ČOI neposkytla konkrétní doporučení, ale vydala právní věty. „Svoboda projevu je zaručena i právnickým osobám. Politický projev přitom požívá nejvyššího stupně ochrany, neboť souvisí se svobodnou soutěží politických sil, která se netýká pouze politických stran, ale aktivit všech subjektů, které mají zájem se aktivně zapojit do politického dění.“

Služba podmíněná politickým názorem?

Stanovisko ze dne 16. října 2017 pan doplnila bohatým aparátem pramenů ve věcech svobody slova a politického projevu. Anna Šabatová se v dopisu ředitele ČOI staví jasně na stranu svobody politického projevu. Mezitím však zákonodárci rozšiřováním omezení svobody politického projevu prostřednictvím Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran přivodili vážnou kolizi s tímto základním občanským právem a svobodou. Lze očekávat, že případ e-shopu i některé případy hesel  k babišovým voličům skončí před soudem.

Jak vyplývá z komunikace Anny Šabatové s ředitelem ČOI Mojmírem Bezecným, ředitel obchodní inspekce se k veřejné ochránkyni práv obrátil se žádostí o konzultaci ohledně případů možné diskriminace z důvodu politického smýšlení. „Uvádíte, že se setkáváte s podněty, ve kterých si spotřebitelé stěžují na jednání spočívající v postupu prodávajících, kteří kladou spotřebitelům určité podmínky při přístupu k prodávaným výrobkům či poskytovaným službám v souvislosti s jejich politickým smýšlením,“ stojí v dopisu Šabatové Bezecnému.

V poznámkovém aparátu jsou pak předmětné postupy konkretizovány. „Jedná se o cedule s nápisy: ,Příznivcům hnutí ANO nenaléváme.´, ,Babišovi voliči nechť se laskavě zařadí na konec fronty!´ či požadování vyslovení hesla: ,Babišovo ANO nevolím, EET není zadarmo!´, vysvatluje v poznámce pod čarou ombudsmanka, oč v žádosti o konzultaci jde.

Zákaz politické diskriminace platí pro stát, ne pro hospodského

Jak dále vyplývá z odpovědi ředitele Bezecnému, politické smýšlení není jmenováno v antidiskriminačním zákonu jako důvod pro zákaz diskriminace, a proto podle ombudsmanky nespadá případ do její působnosti. Takovým důvodem je mimo jiné například světový názor, ale politické smýšlení světonázorem podle Anny Šabatové není: „Sdílím Vaše stanovisko k tomu, že politické smýšlení bez dalšího nenaplňuje znaky, které by měl mít světový názor. Podrobně jsem se k tomuto problému vyjádřila ve zprávě ze dne 19. května 2015, sp. zn. 2284/2015/VOP[5]. Proto rozlišování na základě politických preferencí nelze posuzovat jako možné porušení antidiskriminačního zákona,“ uvádí veřejná ochránkyně práv.

Andrej Babiš drtivě zvítězil ve volbách Foto: Facebook

S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu pak konstatuje, že Česká obchodní inspekce však není při rozhodování o tom, co je nebo není diskriminací v obchodě a službách, omezena pouze antidiskriminačním zákonem.

Přesto se zákaz diskriminace z důvodů politického smýšlení v českém právu vyskytuje. Obsahuje ho Ćlánek 3 Listiny a Zákoník práce, dává veřejná ochránkyně práv za pravdu ředitele Bezecnému.  Veřejná ochránkyně k tomu ovšem polemizuje: „Listina základních práv a svobod však primárně stanovuje meze státní moci, která nesmí při své činnosti diskriminovat.“

Zákoník práce je o závislém vztahu, netýká se koupě piva

Také závislý pracovní vztah je podle ní odlišný než svobodný vztah prodávajícího a kupujícího: „Pracovněprávní vztahy je však třeba odlišit od vztahu prodávajícího a spotřebitele, neboť možnost vstupovat do pracovněprávních vztahů bezprostředně souvisí se získáváním prostředků pro obživu. S možností využít určité služby konkrétního prodávajícího s tak naléhavým zájmem spojena být nemusí,“ píše veřejná ochránkyně práv ředitele Bezecnému.

Jak dále vyplývá ze stanovisky ombudsmanky, ředitel ČOI Bezecný projevil pochybnost, zda nositelem práva na svobodný projev může být právnická osoba nebo živnostník. Podle Anny Šabatové je firma nositelem tohoto práva bez všech pochyb: „Pokud jde o Vaše pochybnosti, zda je svoboda projevu zaručena i právnickým osobám či podnikajícím fyzickým osobám, v teorii ústavního práva lze nalézt jednoznačně pozitivní odpověď

Jde o politický projev v politické soutěži

Podle ombudsmanky je právo na politický projev živnostníka nebo firmy o to naléhavější v tomto případě, protože šlo o jasný politický projev v parlamentních volbách: „Za důležitou považuji skutečnost, že ve zkoumaném případě se jedná svým druhem o politický projev, který z hlediska judikatury a doktríny požívá nejvyššího stupně ochrany, čemuž odpovídá nutnost prokázání zvlášť naléhavého zájmu na straně státu pro jeho omezení. Souvisí totiž se svobodnou soutěží politických sil, kterou zakotvuje čl. 22 Listiny základních práv a svobod a je zvlášť důležitý pro utváření názorů v průběhu předvolební kampaně. Zaručení svobodné soutěže politických sil se netýká pouze politických stran, ale aktivit všech subjektů, které mají zájem se aktivně zapojit do politického dění,“ upozorňuje veřejná ochránkyně práv.

Jak dále uvádí, v konkrétním případu oznámení vstupu do provozovny šlo o předem ohlášenou součást volební kampaně: „Za problematickou považujete praxi, v rámci níž prodávající podmiňuje poskytnutí služeb pronesením hesla, které obsahuje vyjádření, že spotřebitelé nevolí hnutí ANO. Z veřejně dostupných informací je zřejmé, že omezení vstupu zavedené provozovatelem ,Perníkové chaloupky´ je součástí předvolební kampaně jedné z politických stran, přičemž tento záměr je výslovně a předem deklarovaný.

Komu se to nelíbí, ať změní poslance

Provozovatel Perníkové chaloupky spolupracoval se Stranou svobodných občanů. Ve své politické kampani pokračuje i nadále po volbách. „Kdo nekrade a neokrádá, nemůže poskytovat službu ´zaevidování do EET´ zadarmo! Nezdražujeme zboží a služby, ale účtujeme tzv. ,babišné´ 10 Kč/účet,“ uvádí na svém webu s fotografií Andreje Babiše s Čapím hnízdem na hlavě. Také  kvůli „babišnému“ už se stal dříve terčem pozornosti státu.

Aktuálně se ředitel s.r.o.Muzeum perníku vyjadřuje k Babišově účtenkové loterii, přičemž účtenky účtuje jako losy: „Přejeme vám, vážení zákazníci a voliči, aby případné výhry z účtenkové loterie EET (kterou slíbil ministr Babiš a jejíž organizací je oficiálně pověřeno jím vedené Ministerstvo financí) vaše náklady spojené s pořízením slosovatelných účtenek systému EET nahradily. Pokud ne, můžete ve volbách změnit zákonodárce!“

V závěru veřejná ochránkyně odkazuje ředitele ČOI k judikatuře. „Vaše dotazy, kam až může podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti zajít při vyjadřování svého politického názoru, resp. zda a za jakých okolností může svoboda projevu podnikatele převážit nad zájmem na ochraně spotřebitele či za jaké situace bude jednání prodávajícího dosahovat takové intenzity, že bude možné uvažovat o jeho postihu jako o diskriminaci spotřebitele, nelze stručně zodpovědět.  S ohledem na zákonem stanovený rozsah působnosti Vám nyní nemohu dost dobře poskytnout konkrétní vodítka pro výklad zákonných ustanovení a jejich aplikaci. V podrobnostech mi proto nezbývá, než odkázat na odbornou literaturu a judikaturu,“ uvádí v komunikace s ředitelem ČOI Bezecným zveřejněné 16. října 2017 Anna Šabatová.

Irena Válová