Šabatová nezjistila plošné využívání zajišťovacích příkazů

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Foto: ochrance.cz

Plošné zneužití zajišťovacích příkazů finanční správou se nepotvrzuje, vyplývá z ukončeného šetření veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. To ovšem nevylučuje, že v některých případech finanční správa pochybila a poškodila bezúhonného podnikatele, dodává ombudsmanka. Jenže Komora daňových poradců v rámci šetření uvádí, že zajišťovací příkazy se staly standardní správou daní státem včetně likvidace podnikatelů.

Zprávu a analýzu o šetření čítající 56 stran ombudsmanka zveřejnila. Podle svých slov vycházela v analýze ze statistických údajů finanční správy, ze kterých vyplývá, že „poměr počtu plátců DPH dotčených zajišťovacím příkazem k počtu všech plátců DPH (0,040 % až 0,084 %) ani vývoj počtu vydaných zajišťovacích příkazů zatím nenasvědčuje plošnému užívání zajišťovacích příkazů“.

Stát: K plošné aplikaci nedochází, nejde o správu daní

Podle zveřejněné zprávy se nepotvrzuje ani systémové nezákonné uplatňování zajišťovacích příkazů: „Zpřístupněná statistická data a dosavadní výsledek soudních řízení zatím nedokládají ani systémovou nezákonnou aplikaci zajišťovacích příkazů. Pouze zhruba třetinu zajišťovacích příkazů totiž daňové subjekty napadly odvoláním a jen část z nich pak i správní žalobou. Soudy bohužel dosud neprojednaly téměř dvě třetiny podaných žalob (60 %). V 55 případech (30 %) finanční správa uspěla a v 19 případech (10 %) neuspěla,“ argumentuje veřejná ochránkyně stejně jako finanční správa.

Poté však Anna Šabatová dodává: „Některá prvoinstanční rozhodnutí však byla napadena kasační stížností, proto může být výsledný poměr úspěšných a neúspěšných žalob jiný. Je tedy problematické dovodit z těchto údajů konečné závěry.“

Zprávu ombudsmanky si můžete stáhnout zde.

Veřejná ochránkyně ve svém šetření vychází z analýzy finanční správy, kterou nechal zpracovat ministr financí Ivan Pilný na základě rozhodnutí vlády 15. září 2017.  Generální finanční ředitelství v ní dospělo k závěru, že „vydáním zajišťovacích příkazů je postižena úzká skupina plátců DPH, jejichž podíl na celkovém počtu plátců DPH se pohybuje v rozmezí od 0,040 % do 0,084 %“. „Stoupající počet dotčených daňových subjektů mezi lety 2013 a 2015 způsobila novost zajišťovacích příkazů podle zákona o dani z přidané hodnoty a vznikem daňové KOBRY. Od roku 2015 počet vydaných zajišťovacích příkazů a počet jimi dotčených daňových subjektů klesá. Oproti tomu poměr mezi zajištěnou částkou a úhradou ze zajištění stoupá,“ cituje ombudsmanka analýzu Generálního finančního ředitelství.

Podle GFŘ bylo analýzou statistických dat potvrzeno, že nedochází k plošné aplikaci ani nadužívání zajišťovacích příkazů, dále že tento právní instrument vykazuje vysokou fiskální efektivitu a současně jako krajní prostředek nenahrazuje běžné postupy finanční správy při správě daní, stojí známá argumentace ve zprávě.

Komora daňových poradců tvrdí opak

Jenže daňoví profesionálové tvrdí úplný opak. Zajišťovací příkaz se stal nástrojem státní správy daní. O stanovisko požádala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Komoru daňových poradců.  „Zástupci KDP upozornili, že soudy dosud neprojednaly řadu správních žalob ve věci zajišťovacích příkazů. Statistiky uvedené v Informaci proto nejsou úplné. Za problematické považují zejména roky, kdy došlo k velkému nárůstu počtu vydaných zajišťovacích příkazů. Důvodem může být skutečnost, že finanční správa již nezajišťuje daň pouze u subjektů, které byly prokazatelně zapojeny do daňového podvodu. Naopak má KDP za to, že se ze zajišťovacího příkazu stal standardní nástroj správy daní,“ cituje Anna Šabatová názor daňových profesionálů.

Daňoví profesionálové rovněž upozornili, že tento způsob správy daní vedl v mnoha případech k likvidaci firmy. „Zástupci KDP připomínají také důsledky postupu správce daně po vydání zajišťovacího příkazu, který v mnoha případech vede k ekonomické likvidaci daňového subjektu. Mají za to, že správce daně by měl postupovat v souladu se zásadou přiměřenosti a v případech, kde je to možné, volit mírnější prostředky k zajištění daně  – například zřízení zástavního práva. Zástupci KDP přislíbili vyzvat daňové poradce, aby předložili případy, ve kterých považují postup správce daně za nezákonný,“ uvádí ve zprávě ze šetření veřejná ochránkyně práv.

Šetření, které se opírá o množství tabulek, statistik, judikaturu Nejvyššího správního soudu, i rozbory samotné ochránkyně, za jakých okolností a jak má správce daně konat, tak končí „plichtou“, a to přesto, že výklad vybraných statistických dat hraje ve prospěch státu. „Nepotvrzení plošného zneužívání zajišťovacích příkazů samozřejmě nevylučuje, že finanční správa v některých případech skutečně pochybila a poškodila bezúhonného podnikatele,“ uvádí ovšem hned v úvodu šetření veřejná ochránkyně.

Ombudsmanka půjde do konkrétních případů

Do května 2017 veřejný ochránce práv evidoval celkem 5 případů, kdy stěžovatel namítal nezákonné použití zajišťovacího příkazu. V žádném z nich neshledal pochybení finanční správy. S ohledem na probíhající debatu odborné veřejnosti o riziku plošného zneužívání zajišťovacích příkazů finanční správou jsem se rozhodla zahájit systémové šetření, stojí ve zprávě.

Jak dále vyplývá ze zveřejněné zprávy, za celý rok obdržela veřejná ochránkyně práv pouze 11 podnětů. Přesto bude nyní pokračovat v šetření každého jednotlivého případu: „Oslovila jsem jak zástupce Komory daňových poradců České republiky, tak i širokou podnikatelskou veřejnost s žádostí o postoupení případů, které by mohly svědčit o nesprávném nastavení praxe. Na základě těchto výzev jsem do dnešního dne obdržela podání od celkem 11 daňových subjektů, týkající se zajišťovacích příkazů a následného postupu správce daně. V některých případech jsem si od stěžovatelů vyžádala doplnění dokumentace. Po prověření zaslaných podkladů zvážím zahájení šetření v jednotlivých případech, s ohledem na povinnost mlčenlivosti však budou vedena odděleně od tohoto systémového šetření,“ uvádí veřejná ochránkyně v rámci zveřejněné zprávy.

Irena Válová