Civilistické kolegium debatovalo o novém procesním kodexu, věcný záměr má podporu

Na setkání vystoupil soudce Zdeněk Pulkrábek, Petr Lavický, Karel Eliáš a Milan Hulmák Foto: ČJ

Civilistické kolegium při Ústavu státu a práva Akademie věd na svém posledním zasedání navrhlo usnesení, které má vyjádřit zásadní podporu věcnému záměru nového Civilního řádu soudního (CŘS). Tým vedený Petrem Lavickým by měl na předpisu dále pracovat s tím, že je nutné dopracovat doprovodné předpisy, jinak kodex nemůže být funkční jako celek.

Civilistické kolegium se sešlo 10. ledna v budově Akademie věd. Usnesení, o kterém budou členové teprve korespondenčně hlasovat, by mělo nabídnout rekodifikační komisi i jednotlivá doporučení, která by se mohla týkat například toho, jak řešit přípustnost dovolání. Podporu věcnému záměru navrhl vyslovit vedoucí pracovník Ústavu státu a práva a hlavní autor občanského zákoníku Karel Eliáš. Přítomní odborníci neměli žádné podstatné námitky. „Má dostatečnou jazykovou a odbornou úroveň a jde po cestě, kterou jsme doporučili na zasedání tohoto kolegia v roce 2014,“ uvedl k věcnému záměru Eliáš. O návrhu, který byl vytvořen na základě kleinovské koncepce, již Česká justice informovala.

Kolegia se kromě Karla Eliáše účastnili i členové rekodifikační komise – její vedoucí ä odborný asistent na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Petr Lavický, soudce Zdeněk Pulkrábek, Eva Dobrovolná nebo Alena Winterová. Za ministerstvo spravedlnosti se zúčastnil náměstek pro legislativu Michal Franěk. Zastoupeny byly právnické fakulty z celé ČR.

Lavický na úvod své prezentace zdůraznil stále horší funkčnost současného občnského soudního řádu, kdy uniká ze zřetele koncentrace řízení, záměrně v praxi nedochází k poučování a dochází k dalšímu úmyslnému obcházení některých částí kodexu.

Soudce musí mít volnost

Záměr komise vychází z tzv. sociální koncepce civilního sporného procesu, založené na zásadě dispoziční, modifikované zásadě projednací a na principu procesní ekonomie. Právě rychlosti procesu, průtahům a tomu, jak jim zabránit se vedoucí komise věnoval ve svém příspěvku.
Soudce podle ideje nového CŘS nemůže být svázán pravidly tak striktně, jako je tomu nyní. Musí mu být ponechána určitá míra uvážení, které mu umožní co nejadekvátněji reagovat na konkrétní procesní situaci, která v řízení nastala. Mechanicky nastavená pravidla, uplatňující se vždy, bez ohledu na specifika konkrétní situace, proces podle autorů spíše komplikují.

Zákon musí podle autorů důvěřovat soudci, že je schopen v konkrétní procesní situaci zvolit to nejlepší řešení pro další průběh řízení, a nesvazovat jej kazuistickými pravidly, snažícími se řešit každou myslitelnou situaci. Nový CŘS by se měl také oprostit od některých svazujících formalismů.

Zrychlit řízení by podle Lavického mělo přinést omezení mimořádných opravných prostředků. Dovolání by se mělo změnit na řádný opravný prostředek. O tomto tématu kolegium v diskuzi debatovalo nejdéle a to zejména o tématu, jak by měla být upravena přípustnost dovolání.
Současný nápad v dovolávací agendě stále roste. Někteří členové odborného kolegia vyslovili obavy, zda by nová úprava Nejvyšší soud ještě více nezatížila. Toho se ostatně obává obchodní a občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu. S tím ale vedoucí komise nesouhlasí. Předpis by podle něj navíc měl být připravován z pohledu stran sporu, nikoliv z pohledu soudce. „Nemůžeme primárně myslet na to, zda zatížíme justici,“ míní vedoucí komise. Změna institutu dovolání podle jeho slov byla při přípravě věcného záměru jednou z nejobtížnějších otázek.
Narozdíl od názoru Nejvyššího soudu posílí podle Lavického změna institutu dovolání na řádný opravný prostředek princip právní jistoty, kdy například odpadají problémy s vracením plnění poskytnutého na základě druhostupňového rozsudku, který byl posléze v dovolacím řízení zrušen. „Údajný problém s oddálením uspokojení věřitele se týká jen vyhovujících rozsudků ukládajících povinnost k plnění,“ uvedl Lavický ve své prezentaci. Obsáhlý rozhovor s vedoucím rekodifikační komise čtěte zde.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán s vedoucím rekodifikační komise Petrem Lavickým Foto: MSP

 

Soudce dokáže soudit s každým zákonem

Plzeňský soudce a člen rekodifikační komise Zdeněk Pulkrábek kolegiu nabídl svůj pohled na věcný záměr CŘS z praxe. Zejména na nejnižším stupni soustavy si podle něj soudci většinou myslí, že výměna přes padesát let starého občanského soudního řádu není potřeba. „Část soudců říká, že ke změnám není důvod, protože OSŘ funguje. Část zase říká, že dobrý soudce dokáže soudit s každým zákonem,“ glosoval Pulkrábek situaci.

Jak by měl podle Pulkrábka nový CŘS naplnit ideu rychlého a hospodárného procesu a zároveň setrvat na účelu soudního řízení?

Co se týče dispoziční zásady, zda a o čem se řízení povede a zda dojde až do rozsudku, záleží na stranách – nejen na žalobci, ale i žalovaném. Ten má zejména zájem na odstranění sporu, který proti němu byl zahájen. Jednou ze základních myšlenek kodexu je totiž to, že zda bude soudní řízení zahájeno a co se v něm bude projednávat, záleží na stranách sporu. Soud tak nemá v prvostupňovém ani odvolacím řízení rozhodovat o něčem jiném, než mu strany předložily.

OSŘ je dle Pulkrábka zatížen socialistickou kontrolou dispozičních úkonů a příliš nedbá zájmů žalovaného – například jde o změnu žaloby, která je dle OSŘ podmíněna souhlasem žalovaného, nesouhlas může být popřípadě prolomen přivolením soudu. Dle CŘS se situace řeší obráceně a souhlasu žalovaného není třeba – záleží na přivolení soudu.

Další příklad uvedl Půlkrábek u materiálního vedení sporu. Zatímco CŘS ukládá soudci probrat věc se stranami po skutkové a právní stránce, OSŘ obecně pamatuje jen na skutkovou stránku.

U zásady rychlosti a hospodárnosti OSŘ omezuje zjišťování skutkového stavu, naproti tomu návrh CŘS používá jiné nástroje, které náležitému objasnění věci nebrání – například prekluzi zmeškaných procesních úkonů (např. odstranění žaloby).

Situace v Rakousku nebo Německu je odlišná

S nejkritičtějším projevem vystoupil na kolegiu advokát a člen katedry olomouckých práv Milan Hulmák. Na úvod ale uvedl, že předkládaný návrh má svou kvalitu a je způsobilý k další diskuzi. Tento názor ostatně zazněl na kolegiu opakovaně z úst více civilistů.

Podle Hulmáka si návrh civilního procesního kodexu na několika místech odporuje. Často se například odkazuje na úpravy v Rakousku, Německu nebo Švýcarsko, ale situace v těchto zemích je odlišná jak osobou soudce, tak technickým zabezpečením – nápad je nižší a financí o poznání více. Věcný záměr je podle odborníka na soukromé právo postaven na ideálu fungující justice, kdy na jednom místě je podporována rychlost, na druhém pravdivost. Na jiném místě pak jednoduchost kritérií a na dalším minimalizace nákladů – vytváří se tak kritéria, která jdou proti sobě.

Milan Hulmák také uvedl výhradu k tomu, že CŘS navrhuje způsobilost k vedení procesu vázanou na plnou svéprávnost. Zahraniční úpravy, které jsou pro věcný záměr CŘS vzorem, ale mají způsobilost odstupňovanou. Při současném návrhu by kromě částečně svéprávných lidí vypadly i nezletilé osoby. „Nezletilý může vstoupit do pracovního poměru a nemůže žalovat nevyplacneou mzdu?,“ tázal se právník v plénum.

Výhrady měl i k parametrům advokátského procesu. V současnosti je advokátský proces předepsán pro řízení o dovolání. Podle Lavického je nutné si uvědomit, že neodpovídá roli soudu, aby dával stranám nejrůznější poučení, jejichž cílem je suplovat to, že strana nezná právo a tato neznalost jí neumožňuje spor řádně vést. „Soud má být nestranným procesním subjektem a musí pečlivě dbát o to, aby neporušil princip rovnosti stran. S tím je široce pojatá poučovací povinnost mnohdy obtížně slučitelná,“ uvádí zástupci rekodifikační komise. I členové kolegia v diskuzi debatovali nad tím, proč by mělo být povinné zastioupení advokátem ohraničeno zrovna částkou 50 tisíc korun.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) označuje rekodifikaci procesního práva za jeden z klíčových úkolů nutných pro zefektivnění soudnictví. Jeho dokončení si do programového prohlášení uvedla i vláda Andreje Babiše.

Eva Paseková